Stovky vědců a zástupců vysokých škol, ale i čtyři bývalí ministři životního prostředí podepsali výzvu poslancům, aby nepodpořili senátní návrh změn v zákonu o národních parcích. Výzvu sepsala platforma Vědci pro Šumavu, podle které by senátní verze prakticky znemožnila chránit přírodu. Senátoři naopak odkazují na potřebu hájit práva obcí.
Proti senátním změnám péče o národní parky brojí stovky vědců i bývalí ministři
Ačkoli část odborné veřejnosti kritizovala i vládní verzi zákona o národních parcích, nakonec budou rádi, pokud se ji podaří uhájit ve verzi, ve které ji schválila Poslanecká sněmovna. Senátoři totiž navrhli zásadní úpravy, které by celkové vyznění zákona výrazně posunuly. Platforma Vědci pro Šumavu proto sepsala výzvu poslancům, aby stáli na svém a senátní variantu odmítli.
Události v regionech: Proti senátní verzi se vyslovili vědci, exministři i ředitelé národních parků (zdroj: ČT24)
„Senátem navržené změny neberou v potaz nejnovější poznatky o stavu a vývoji přírody a jdou zcela proti evropskému trendu v její ochraně. Ve většině evropských států se neustále zvyšuje jak počet národních parků, tak i rozsah bezzásahových oblastí ponechaných přírodě bez lidských zásahů,“ uvedl ředitel Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd Michal Marek.
Národní parky
Platforma tvrdí, že senátní úpravy nahrávají podnikatelům, lobbistům a developerům. Senátoři však odkazují na práva obcí, která podle nich vládní návrh dostatečně nezohlednil. Jejich starostové se dopadu zákona, pokud bude schválen tak, jak prošel sněmovnou, obávají. Báli se, že by mohl uzavřít některé turisty vyhledávané lokality. Obce jako Kvilda pak měly strach i o zdroje pitné vody, které mají v lesích.
Starostové by tak podle senátního návrhu například mohli zasahovat do stanovení zón ochrany, horní komora chce také zmírnit zákaz změn vodního režimu v národních parcích či omezení regulace počtu přemnožené zvěře. Senátoři také chtějí ze zákona odstranit dlouhodobé cíle ochrany národních parků.
- Novela znovu vymezuje všechny čtyři národní parky a stanoví pro ně společná pravidla.
- „Správy národních parků získávají možnost efektivnějšího uplatnění ochranných podmínek,“ stojí v důvodové zprávě navrhované novely.
- Například zakazují důlní činnost či těžbu nerostů, rašeliny nebo slatiny, stavbu průmyslových území nebo zavádět intenzivní chovy zvěře. Konkrétně na Šumavě zákon také omezí úpravy koryt vodních toků a odvodňování pozemků.
- Mimo zastavěná území a zastavitelné plochy také novela zakazuje mj. stavět „mimo staveb (…) určených pro účely ochrany přírody, (…) péče o zemědělské pozemky a lesy, turistiky…“
- V národních parcích by měly být čtyři zóny ochrany přírody od kulturní krajiny po přírodní zónu.
- Podle ministerstva je třeba zákon novelizovat, protože se v současnosti parky řídí podle „již nevyhovujících základních ochranných podmínek“.
Senátní návrh přijde do Poslanecké sněmovny obhajovat prezident republiky Miloš Zeman. Věří, že je zákon pro ochranu zájmů šumavských obcí zásadní. Proti změnám, které senátoři navrhli, se ohradily stovky signatářů výzvy, mimo jiné rektor Karlovy univerzity Tomáš
Zima, psychiatr Cyril Höschl, astrofyzik Jiří Grygar, předseda Akademie věd Jiří Drahoš i bývalá předsedkyně AV Helena Illnerová i čtyři bývalí ministři životního prostředí – Libor Ambrozek, Martin Bursík, Ladislav Miko a Bedřich Moldan.
Proti senátnímu návrhu se důrazně ohrazuje i současný ministr Richard Brabec (ANO). Tvrdí, že pokud by senátní změny sněmovnou prošly, národní parky by prakticky nebylo možné chránit.
„Vzhledem k tomu, že by dlouhodobé cíle neexistovaly, bylo by prakticky možné jakékoli turistické a rekreační využití národních parků, včetně výstavby golfových hřišť nebo aquaparků,“ obává se ministr.