Ruský dron zasáhl mikrobus v Chersonu, Ukrajina opět mířila na ruský průmysl

Čtyři mrtvé a pět zraněných si vyžádal útok ruského FPV dronu na mikrobus v jihoukrajinském Chersonu, informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V Záporožské oblasti po ruských úderech zemřeli dva lidé, stejně tak v Žytomyru, kde zasáhly policejní velitelství. Ukrajinské drony v noci na středu útočily na průmyslovou oblast ve městě Ufa v Baškortostánu a zřejmě také na závod na výrobu výbušnin v Dzeržinsku v Nižegorodské oblasti, tvrdí média a někteří regionální činitelé.

„V důsledku tohoto teroristického útoku zahynuly čtyři osoby. V současné době příslušné služby zjišťují jejich totožnost,“ napsal k útoku na mikrobus na telegramu náčelník vojenské správy Chersonské oblasti Oleksandr Prokudin. Zraněných je podle šéfa městské vojenské správy Jaroslava Šaňka pět včetně řidiče.

Zelenskyj v souvislosti s událostí napsal o zlomyslném „safari“ proti Ukrajincům v Chersonu a zveřejnil fotografie, které tragédii dokládají. Zkritizoval váhání spojenců ohledně dodávek obranného vybavení a poděkoval všem, kteří zemi podporují.

Později v Chersonu ruský dron zaútočil na zdravotníky přivolané k případu a zranil dvě ženy ve věku 70 a 45 let, informovaly místní úřady.

Dva mrtví a deset zraněných zůstalo po ruských úterních útocích v Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny, uvedl ve středu ráno regionální šéf Ivan Fedorov. Podle dřívějších informací Ukrinformu jeden člověk zemřel a šest dalších bylo zraněno, když útočník udeřil přímo na město Záporoží. Poničil i několik budov ve městě a způsobil požár, oznámil Fedorov.

Dva ukrajinští policisté byli zabiti a nejméně dvacet lidí bylo zraněno při ruském útoku na Žytomyr. Ruské střely Banderol ve městě na severozápadě Ukrajiny zasáhly oblastní policejní velitelství, oznámil Maksym Cuckiridze, který stojí v čele ukrajinské policie.

„Nepřítel opět útočí nejen na budovy. Úmyslně útočí na lidi, kteří každý den pracují pro bezpečnost ostatních,“ prohlásil Cuckiridze. „Toto je další projev skutečné podstaty ruské agrese – jde o teror namířený proti lidem a proti těm, kteří je chrání,“ dodal.

Banderol (v překladu poštovní balíček) je střela s plochou dráhou letu uzpůsobená k vypouštění z velkých ruských dronů typu Orion či z bitevních vrtulníků Mi-28. Střela je dle dostupných informací s to přepravit bojovou hlavici o váze přesahující sto kilogramů na vzdálenost až pět set kilometrů.

Také v Izjumu v Charkovské oblasti dle Ukrinformu Rusové opět útočili za využití naváděných leteckých pum, čímž způsobili požár a přerušení dodávek elektřiny pro některé obyvatele.

„Ukrajinské letectvo zmínilo, že v noci na dnešek (středu) sestřelilo přes šedesát velkých ruských bezpilotních letounů. Kromě nich na Ukrajinu mířily i balistické rakety,“ sdělil zpravodaj ČT Jan Řápek z Kyjeva, kde je podle něj situace v posledních dnech oproti jiným týdnům poklidnější, ač i tak několikrát za den znějí sirény a obyvatelé dostávají upozornění na letící hrozby.

Ukrajinské letectvo ve středu upřesnilo, že Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu dvěma balistickými střelami Iskander-M a 65 drony či malými řízenými střelami. Protivzdušné obraně se podařilo zneškodnit 56 dronů a dvě řízené střely Banderol. Zásahy byly zaznamenány na celkem deseti místech.

Drony opět zasáhly místa v Rusku

Ruské ministerstvo obrany podle Reuters oznámilo, že v noci nad dvěma desítkami regionů, anektovaným Krymem a Černým mořem zničilo 453 ukrajinských dronů. O škodách se nezmínilo. Informace není možné v podmínkách války ověřit.

Gubernátor Nižegorodské oblasti Gleb Nikitin napsal na platformě Telegram, že ruská protivzdušná obrana v noci odrazila nad oblastí útok 52 bezpilotních letounů. Trosky dronů podle něj poškodily mimo jiné rodinné domy a auta. Více informací neuvedl.

Ukrajinský monitorovací kanál Exilenova+ ale dříve informoval o dronovém útoku na město Dzeržinsk, regionální centrum chemického průmyslu, sdělila ruská služba BBC. Telegramový portál Astra píše, že podle jeho analýzy se „zdroj rozsáhlého kouře“ v Dzeržinsku v Nižegorodské oblasti pravděpodobně nachází v areálu vojenského závodu Sverdlov, kde se vyrábějí výbušniny a který je součástí ruského vojensko-průmyslového komplexu.

Hlava autonomní republiky Baškortostán Radij Chabirov podle ruské služby BBC informoval nejprve o útoku ukrajinských dronů na nejmenovaný průmyslový objekt v Ufě. „V jedné z rafinerií máme malý požár,“ řekl později. Jeden z dronů, který podle něj také mířil k tomuto zařízení, spadl na obytný dům. „Zraněn byl jeden člověk z Indie, student naší lékařské univerzity, podle posledních informací je v pořádku.“

Výměna zajatců

Ministerstvo obrany v Moskvě také ve středu oznámilo, že si obě země vyměnily po 103 válečných zajatcích na každé straně. Navrácení ruští vojáci se podle něj nacházejí v Bělorusku, odkud zamíří do Ruska. Výměnu posléze potvrdil i Zelenskyj.

Mezi propuštěnými jsou podle hlavy státu příslušníci armády, pohraniční služby a národní gardy, kteří bránili Ukrajinu ve městě Mariupol, které nyní okupuje Rusko, a také v Doněcké, Luhanské, Charkovské, Záporožské, Chersonské, Dněpropetrovské a Sumské oblasti.

Při návratu ruských vojáků ze zajetí poskytly zprostředkovatelskou pomoc Spojené arabské emiráty, dodal ruský resort obrany.

Ukrajina se více než čtyři roky brání rozsáhlé ruské invazi, součástí bojů jsou i časté vzdušné útoky obou stran. Moskva i Kyjev popírají, že by záměrně útočily na civilisty, OSN ale uvádí, že ve válce přišlo o život přes šestnáct tisíc civilistů včetně žen a dětí. Drtivou většinu civilních obětí OSN zaznamenala na území kontrolovaném Kyjevem, na které útočí ruská armáda.

Výměna zajatců a předávání ostatků padlých vojáků jsou jednou z mála oblastí spolupráce mezi Moskvou a Kyjevem. Odehrávají se na hranicích Běloruska a Ukrajiny.

Země si podle dostupných informací vyměnily tisíce válečných zajatců. Podle serveru RBK-Ukrajina byla ta poslední už 77. výměna válečných zajatců od začátku války. Ukrajinský koordinační štáb pro válečné zajatce ve středu na svém webu aktualizoval údaje a informuje o návratu celkem 9716 lidí z ruského zajetí.

Rusko i Ukrajina se podle Reuters zároveň obviňují z toho, že brzdí výměny zajatců. Ruská ombudsmanka Jana Lantratovová před několika dny zveřejnila seznam 224 zajatých ukrajinských vojáků a tvrdila, že Moskva je připravena je vyměnit, ale Kyjev odmítl. Ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec v reakci uvedl, že Ukrajina se nezřekla ani jediného svého občana. Zároveň obvinil Rusko ze šíření cynických lží a dezinformací, které mají zdiskreditovat Ukrajinu v očích mezinárodních partnerů.

Ani jedna strana nezveřejňuje úplné údaje o počtu nepřátelských vojáků, které zajala. Představitel OSN pro lidská práva před časem podle Reuters uvedl, že monitorování OSN prokázalo pokračující „rozsáhlé a systematické mučení a špatné zacházení s ukrajinskými válečnými zajatci a zadržovanými civilisty ze strany ruských úřadů“. Monitoring také zdokumentoval mučení a špatné zacházení s ruskými válečnými zajatci, které vězní Ukrajina, ale „v zásadně jiném měřítku“, uvedl představitel OSN na neformálním zasedání Rady bezpečnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kyjev čelil jednomu z nejhorších útoků za poslední měsíce

Počet obětí nočního ruského útoku na Kyjev a jeho okolí podle nejnovější bilance stoupl na dvanáct. Nejméně 33 lidí utrpělo zranění, uvedl starosta ukrajinské metropole Vitalij Klyčko. Ve třech čtvrtích byly poškozeny obytné i nebytové budovy a dětská nemocnice.
00:23Aktualizovánopřed 50 mminutami

Trump vyhlásil ekonomickou válku Íránu. Pohrozil všem, kdo by Teheránu pomáhali

Americký prezident Donald Trump ve středu večer (v noci na čtvrtek SELČ) vyhlásil „ekonomickou válku“ Íránu a pohrozil tvrdými dopady na hospodářství všech zemí, které by Teheránu jakkoli pomáhaly. Podle agentury AFP se tak šéf Bílého domu snaží stupňovat tlak na Írán bezmála šest měsíců od zahájení vleklého konfliktu.
02:34Aktualizovánopřed 57 mminutami

Konec obecných a zavádějících tvrzení. Blíží se nová pravidla proti „greenwashingu“

Na konci září by měla v EU začít platit nová pravidla, jejichž cílem je přinést transparentní informace o udržitelnosti výrobků a služeb. Směrnice by měla omezit takzvaný greenwashing („lakování nazeleno“), tedy zavádějící označování výrobků za ekologické. Firmy nebudou moci propagovat své výrobky či služby pouze obecnými označeními jako „ekologické“ či „zelené“, aniž by toto tvrzení náležitě doložily. Do českého právního řádu novinky zavede novela zákona o ochraně spotřebitele a občanského zákoníku, která je aktuálně v Poslanecké sněmovně.
před 2 hhodinami

Libanon vydal Sýrii důstojníka Asadova režimu, čelí obvinění z vražd a mučení

Libanon ve středu předal Sýrii bývalého vysoce postaveného armádního důstojníka z doby vlády svrženého prezidenta Bašára Asada. Generálmajor Ádil Ísá bude v Sýrii čelit obviněním z vraždy, mučení a dalších závažných trestných činů, uvedlo syrské ministerstvo vnitra. Informovala o tom agentura Reuters a podotkla, že jde o první známý případ předání vojenského představitele Asadova režimu z Libanonu do Sýrie od Asadova pádu v prosinci 2024.
před 8 hhodinami

VideoHumanitární pracovníci pomáhají milionům lidí. Často i s nasazením vlastního života

Devatenáctý srpen je Světovým humanitárním dnem. Z podnětu Valného shromáždění OSN od roku 2008 vzdává hold organizacím a dobrovolníkům, kteří na celém světě pomáhají lidem v nouzi i těm, kteří se ocitnou v ohrožení života. Humanitární pracovníci tak často činí s nasazením toho vlastního. V loňském roce čelil dle kanadsko-australské databáze útoku nebo únosu rekordní počet z nich. Bylo jich více než devět set, přičemž 350 zemřelo. „Vážíme si obětavých pracovníků, kteří poskytují životně důležitou pomoc milionům lidí v nouzi. Zároveň se setkáváme s děsivou pravdou: sloužit druhým je nebezpečnější než dřív,“ poznamenal generální tajemník OSN António Gutteres. Kromě hrozby fyzickou likvidací navíc čelí humanitární pracovníci i dalším překážkám. Například neobdržení dotací a krácení rozpočtů na pomoc, bránění v přístupu k potřebným, dezinformacím či erozi důvěry.
před 10 hhodinami

Ukrajinské protikorupční úřady vyšetřují poslance a členy prezidentské kanceláře

Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuratura (SAP) oznámily vyšetřování skupiny, která zahrnuje bývalého a současného poslance a také vysoce postavené osoby z prezidentské kanceláře. Podle vládních agentur jsou podezřelí z vyprání 150 milionů hřiven (70 milionů korun) použitých jako kauce pro obviněné v korupčním případu v energetice. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci odvolal náměstkyni šéfa své kanceláře Irynu Mudrou.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Maďarské úřady ukončily vyšetřování „zlatého konvoje“, žádný zločin se nestal

Maďarská celní a daňová správa (NAV) ukončila vyšetřování podezření z praní špinavých peněz, kvůli kterému maďarské úřady v březnu dočasně zadržely pracovníky ukrajinské banky přepravující přes Maďarsko hotovost a zlato z Rakouska na Ukrajinu. Vyšetřování skončilo, protože se žádný zločin nestal, napsala agentura MTI.
před 11 hhodinami

VideoNový maďarský prezident se ujal funkce

Třiasedmdesátiletý právník András Baka se ujal funkce maďarského prezidenta. Zvolila ho do ní vládní strana Tisza, zatímco opoziční Fidesz volbu bojkotoval. Předčasné ukončení mandátu jeho předchůdce Tamáse Sulyoka, kterého premiér Péter Magyar označoval za loutku režimu svého předchůdce Viktora Orbána, bylo součástí rychlých a výrazných změn ve fungování země, kterou současná vláda provádí. Úkolem prezidenta Baky bude mimo jiné dohlížet na jejich ústavnost. „Stav našich institucí je pouze jednou částí dědictví, s nímž se musíme vypořádat. Za nejzávažnější důsledek posledních let považuji hluboké rozdělení maďarské společnosti,“ prohlásil Baka v den svého zvolení.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.