Podle různých výzkumů asi třetina obyvatel vyspělých zemí trpí nedostatkem spánku. Má to závažný dopad na jejich zdraví. Již dlouho se ví, že málo spánku vede ke zhoršení intelektuálnních schopností. Nyní vědci z Washington University School of Medicine v St. Louis poprvé vysvětlili proč.
Nedostatek spánku může vést ke vzniku Alzheimerovy choroby, varuje studie
Nevyspalý mozek produkuje více proteinu beta amyloidu, než je schopen odstranit. A protože je tato látka spojená se vznikem Alzheimerovy choroby, mohlo by to podle autorů studie vést k sérii mozkových změn, které končí demencí.
„Tato práce je nejlepší ukázkou toho, že narušení spánkového cyklu u lidí vede ke zvýšené pravděpodobnosti vzniku Alzheimerovy choroby – skrze mechanismus akumulace beta amyloidu,“ uvedli hlavní autoři práce Randall Bateman a Joanne Knightová v odborném časopise Annals of Neurology. „Naše práce demonstruje, že za to může nadprodukce této látky při spánkové deprivaci.“
Vědci vycházeli ze studia Američanů – Alzheimerova choroba se projevuje asi u pěti milionů z nich jako ztráta paměti a úpadek rozumových schopností. Již delší dobu se vědělo, že špatná kvalita spánku vede ke zvýšenému množství mozkových proteinů, jako je třeba beta amyloid – ale až doposud nebylo jasné, proč se to děje.
Mozek plný skvrn
Profesor Bateman studoval osm lidí ve věku 30–60 let, kteří netrpěli poruchami spánku ani intelektu. Všichni měli splnit náhodně jeden z těchto úkolů: spát normálně bez jakýchkoliv pomůcek, zůstat vzhůru celou noc, nebo spát pod vlivem léku, který se předepisuje u poruch spánku a zesiluje hlubokou fázi spánku.
Černocký: Alzheimer je plíživý, může vzniknout 20 let před svým projevem (zdroj: ČT24)
Během toho byli dobrovolníci 36 hodin neustále monitorováni, vědci jim také odebírali každé dvě hodiny vzorky kapaliny, která obklopuje mozek a míchu – tak mohli průběžně sledovat úroveň beta amyloidu. Všech osm pacientů se pak po čtyřech až osmi měsících vrátilo, aby absolvovali jiný scénář, čtyři dobrovolníci se vrátili i potřetí, aby zkusili i poslední pokus. Vědci díky tomu získali, byť na malém vzorku, velice přesný obrázek toho, co se v těle s nedostatkem spánku vlastně děje.
Ukázalo se, že u těch, kdo trpěli nedostatkem spánku, byla úroveň beta amyloidu o 25–30 procent vyšší než u těch, kdo spali celou noc. Po noci beze spánku bylo množství tohoto proteinu na stejné úrovni jako u lidí s genetickou dispozicí pro vznik Alzheimerovy chroby v mladém věku.
Jedna noc vás nezabije
„Rozhodně nechceme, aby si teď lidé mysleli, že dostanou Alzeheimera jen proto, že propařili několik nocí na vysoké,“ uvedli vědci. „Jedna noc zřejmě nemá na vznik Alzheimerovy choroby žádný dopad. Spíše se teď obáváme o lidi s chronickými poruchami spánku.“
Objevitel Alzheimerovy nemoci byl Čech (zdroj: ČT24)
Když je tohoto proteinu v mozku příliš, začíná se tam akumulovat v jakémsi povlaku – jde o něco jako mozkovou obdobu zubního kamene. Ten poškozuje neurony a může způsobovat kaskádu destruktivních změn v mozku – lidé s Alzheimerovou chorobou mají mozky plné takových skvrn.
Výzkum ukázal, že mozek se dokáže zbavovat beta amyloidu vždy stejnou rychlostí, ale v bdělém stavu ho produkuje mnohem více než ve spánku – a tak se u těch, kdo spí málo nebo špatně, tato látka v mozku akumuluje, tělo ji zkrátka nedokáže dostatečně rychle likvidovat.