Vědci chtějí změnit jeden z nejnepříjemnějších zvuků na světě

Zvuk zubní vrtačky je tak nepříjemný, že může lidi od návštěvy dentisty odradit, upozorňují vědci. Hledají proto cestu, jak tento problém alespoň zmenšit.

Odontofobie zabíjí. Tento výraz označuje panický strach ze zubaře, jenž brání lidem v návštěvě ordinací – a potenciálně vede ke vzniku zánětů, které pak zkracují délku života. Podle řady studií nevyvolává obavu ze zubaře jen strach z bolesti, ale i spousta jiných faktorů. Jedním z těch nejsilnějších je zvuk zubní vrtačky.

Ostrý, řezavý až kvílivý zvuk, který snadno proniká přes dveře i zdi ordinací do čekáren, má podle vědců potenciál odradit odontofoby, kteří v sobě našli odvahu a k dentistovi přece jen přišli. Japonští badatelé se teď pokoušejí tento zádrhel vyřešit – chtějí vyvinout vrtačku, která by lidi svým zvukem takto neděsila.

Autorkou výzkumu je zubařka Tomomi Jamadová, která během své kariéry zažila popsaných situací spoustu. „Původně jsem se zabývala výzkumem dentálních materiálů, ale uvědomila jsem si, že téměř nikdo – ani zubní lékaři – se tímto zvukovým problémem vědecky nezabývá,“ uvedla.

Výsledky svého výzkumu představila na začátku prosince na společném zasedání Americké akustické společnosti a Japonské akustické společnosti, které se odehrálo na Havaji.

Až 320 tisíc otáček za minutu

Zubní vrtačka není obyčejný nástroj. Je vyrobená tak, aby pronikala do extrémně tvrdé zubní tkáně, a současně nesmí mít na pacienta negativní dopad. Proto bývá poháněna stlačeným vzduchem a otáčí se rychlostí až 320 tisíc otáček za minutu. Tyto vlastnosti stojí za tím, jaký zvuk nástroj ve finále vydává.

Jamadová a její kolegové analyzovali proudění vzduchu ve vrtačce pomocí superpočítače. Díky tomu pochopili, jak vzniká typický ječivý zvuk spojený se zubařským výkonem. „Náš výzkum ukázal, že pouhé ztišení vrtačky nestačí k tomu, aby byl zvuk méně nepříjemný,“ vysvětlila vědkyně. „Zásadní je zlepšit jeho akustickou kvalitu,“ doplnila.

Psychologické vlastnosti zvuku

Vědci zároveň zkoumali, co stojí za tím, že je tento zvuk vnímán jako nepříjemný. Našli rovnou dva faktory – v první řadě to, že jekot vrtačky si lidé spojují s bolestí samotného zákroku. Zásadní je ale zejména fakt, že tento konkrétní zvuk je nepříjemný už kvůli svým fyzikálním vlastnostem.

Psychologové vědí, že zvuky jsou pro lidi tím nepříjemnější, čím jsou extrémnější. A zvuky zubařské vrtačky jsou mimořádně vysoké. Blíží se dvaceti kiloherzům. Vědci navíc zjistili, že hůř na vrtačku reagovali mladší posluchači – ti zvuk vnímali jako ještě hlasitější a nepříjemnější. „To naznačuje, že strach dětí z těchto zvuků není pouze psychologický, ale má také fyziologickou povahu,“ vysvětluje Jamadová. „Děti tyto zvuky skutečně vnímají jinak, takže jejich strach z dentálního ošetření je skutečná smyslová reakce, ne jenom jejich představivost,“ doplnila.

Úpravy vrtačky

Aby tento problém vyřešili, Jamadová a její kolegové už začali pracovat na optimalizaci geometrie vrtáku a výfukového otvoru samotné vrtačky. Chtějí tím minimalizovat hluk při zachování výkonu přístroje.

Aby se tato nová technologie prosadila, je podle autorů klíčové dosáhnout rovnováhy mezi výkonem a bezpečností zařízení, protože tišší souprava nemusí nutně vrtat tak dobře jako dosavadní „kvílivé“ vrtačky.

„Do budoucna doufáme, že budeme spolupracovat s výrobci přístrojů pro stomatologii v rámci partnerství mezi průmyslem a akademickou sférou. A že po dokončení nezbytných regulačních a odolnostních testů pokročíme směrem ke komercializaci,“ vyjádřila se Jamadová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejhorší vzduch je v Pákistánu a Bangladéši. Česko je na tom průměrně

Nejznečištěnější vzduch na světě má podle švýcarské analýzy Pákistán. Koncentrace jemných částic v ovzduší tam překročila doporučené hodnoty Světové zdravotnické organizace (WHO) až třináctkrát. Česko se umístilo přibližně v polovině žebříčku.
před 1 hhodinou

Asi jsme našli kostru d'Artagnana, oznámili francouzští archeologové

Kostra nalezená při opravách kostela v Maastrichtu může patřit slavnému francouzskému mušketýrovi d'Artagnanovi, informovala agentura AFP s odkazem na místní média. Šlechtic, který se stal předobrazem pro titulní postavu románu Tři mušketýři spisovatele Alexandra Dumase staršího, zemřel v nizozemském městě před více než 350 lety.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rusko připravuje vlastní Starlink, využívat ho bude i armáda

Rusko připravuje vlastní satelitní internet. Společnost Bjuro 1440, která má projekt Rassvet na starosti, tento týden oznámila, že na oběžnou dráhu bylo vyneseno prvních šestnáct družic určených pro obdobu komunikačního systému Starlink společnosti SpaceX. Podle médií i expertů bude Moskva systém využívat i pro vojenské účely.
před 14 hhodinami

Brněnská botanická zahrada nasadila proti škůdcům dravá slunéčka

Botanická zahrada v Brně zahájila přechod na biologickou ochranu rostlin. Ve sklenících nově proti červcům nasadila dravá slunéčka, která škůdce aktivně vyhledávají a požírají. Důvodem změny je klesající účinnost chemických postřiků – červci si vůči nim postupně vytvořili odolnost.
před 17 hhodinami

Ultrazpracované potraviny poškozují plodnost, naznačuje výzkum

Čokoládové tyčinky, zmrzlina, slazené nápoje, sladké pečivo, chipsy, uzeniny, salámy, kuřecí nugetky – to všechno jsou takzvané ultrazpracované potraviny (UPF). Ty dnes tvoří v Evropě asi polovinu potravy a podle nové studie mohou mít vliv na početí i těhotenství. Souvisí nejen se sníženou plodností u mužů, ale také se zpomaleným růstem raných embryí a menšími žloutkovými váčky, které jsou pro raný embryonální vývoj nezbytné.
před 18 hhodinami

Vědci poprvé natočili, jak vorvaň dává hlavičku

Dospělý vorvaň může vážit až 52 tun. Když plnou rychlosti narazí do nějakého jiného tvora nebo objektu, může to být hodně bolestivé. O tomto chování vědci zatím slyšeli jen nepotvrzené historky, teď ho ale poprvé nafilmovali ve vysoké kvalitě.
před 20 hhodinami

Moře u Špicberků může stvořit bakterie vzdorující antibiotikům

Výzkum usazenin na dně u norského souostroví Špicberky odhalil obrovské množství mikroskopického života, včetně organismů s geny, které umožňují vznik i přenos odolnosti proti většině známých antibiotik.
před 21 hhodinami

Sítě místo spánku. Studie zkoumala, jak se u dětí zvyšuje pravděpodobnost budoucí deprese

V poslední době rychle přibývá výzkumů, které popisují, jaký vliv mají sociální sítě na děti. Další kamínek do mozaiky poznání tohoto jevu přinesla nová studie z Velké Británie, která naznačuje, proč vznikají po nadměrném užívání těchto médií duševní problémy.
včera v 07:33
Načítání...