Vědci chtějí změnit jeden z nejnepříjemnějších zvuků na světě

Zvuk zubní vrtačky je tak nepříjemný, že může lidi od návštěvy dentisty odradit, upozorňují vědci. Hledají proto cestu, jak tento problém alespoň zmenšit.

Odontofobie zabíjí. Tento výraz označuje panický strach ze zubaře, jenž brání lidem v návštěvě ordinací – a potenciálně vede ke vzniku zánětů, které pak zkracují délku života. Podle řady studií nevyvolává obavu ze zubaře jen strach z bolesti, ale i spousta jiných faktorů. Jedním z těch nejsilnějších je zvuk zubní vrtačky.

Ostrý, řezavý až kvílivý zvuk, který snadno proniká přes dveře i zdi ordinací do čekáren, má podle vědců potenciál odradit odontofoby, kteří v sobě našli odvahu a k dentistovi přece jen přišli. Japonští badatelé se teď pokoušejí tento zádrhel vyřešit – chtějí vyvinout vrtačku, která by lidi svým zvukem takto neděsila.

Autorkou výzkumu je zubařka Tomomi Jamadová, která během své kariéry zažila popsaných situací spoustu. „Původně jsem se zabývala výzkumem dentálních materiálů, ale uvědomila jsem si, že téměř nikdo – ani zubní lékaři – se tímto zvukovým problémem vědecky nezabývá,“ uvedla.

Výsledky svého výzkumu představila na začátku prosince na společném zasedání Americké akustické společnosti a Japonské akustické společnosti, které se odehrálo na Havaji.

Až 320 tisíc otáček za minutu

Zubní vrtačka není obyčejný nástroj. Je vyrobená tak, aby pronikala do extrémně tvrdé zubní tkáně, a současně nesmí mít na pacienta negativní dopad. Proto bývá poháněna stlačeným vzduchem a otáčí se rychlostí až 320 tisíc otáček za minutu. Tyto vlastnosti stojí za tím, jaký zvuk nástroj ve finále vydává.

Jamadová a její kolegové analyzovali proudění vzduchu ve vrtačce pomocí superpočítače. Díky tomu pochopili, jak vzniká typický ječivý zvuk spojený se zubařským výkonem. „Náš výzkum ukázal, že pouhé ztišení vrtačky nestačí k tomu, aby byl zvuk méně nepříjemný,“ vysvětlila vědkyně. „Zásadní je zlepšit jeho akustickou kvalitu,“ doplnila.

Psychologické vlastnosti zvuku

Vědci zároveň zkoumali, co stojí za tím, že je tento zvuk vnímán jako nepříjemný. Našli rovnou dva faktory – v první řadě to, že jekot vrtačky si lidé spojují s bolestí samotného zákroku. Zásadní je ale zejména fakt, že tento konkrétní zvuk je nepříjemný už kvůli svým fyzikálním vlastnostem.

Psychologové vědí, že zvuky jsou pro lidi tím nepříjemnější, čím jsou extrémnější. A zvuky zubařské vrtačky jsou mimořádně vysoké. Blíží se dvaceti kiloherzům. Vědci navíc zjistili, že hůř na vrtačku reagovali mladší posluchači – ti zvuk vnímali jako ještě hlasitější a nepříjemnější. „To naznačuje, že strach dětí z těchto zvuků není pouze psychologický, ale má také fyziologickou povahu,“ vysvětluje Jamadová. „Děti tyto zvuky skutečně vnímají jinak, takže jejich strach z dentálního ošetření je skutečná smyslová reakce, ne jenom jejich představivost,“ doplnila.

Úpravy vrtačky

Aby tento problém vyřešili, Jamadová a její kolegové už začali pracovat na optimalizaci geometrie vrtáku a výfukového otvoru samotné vrtačky. Chtějí tím minimalizovat hluk při zachování výkonu přístroje.

Aby se tato nová technologie prosadila, je podle autorů klíčové dosáhnout rovnováhy mezi výkonem a bezpečností zařízení, protože tišší souprava nemusí nutně vrtat tak dobře jako dosavadní „kvílivé“ vrtačky.

„Do budoucna doufáme, že budeme spolupracovat s výrobci přístrojů pro stomatologii v rámci partnerství mezi průmyslem a akademickou sférou. A že po dokončení nezbytných regulačních a odolnostních testů pokročíme směrem ke komercializaci,“ vyjádřila se Jamadová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 16 hhodinami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
26. 12. 2025

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...