Před pěti lety si šéf Facebooku Mark Zuckerberg vysnil virtuální svět, kde budou žít miliardy uživatelů. Investoval do něj v přepočtu nejméně 1,5 bilionu korun, ale bez větších úspěchů. Podle aktuálních informací nyní myšlenku pomalu opouští.
Na počátku byl sen. Mark Zuckerberg, zakladatel Facebooku, na konci října 2021 světu a investorům oznámil, že se jeho společnost přejmenuje na Meta. Mělo to spustit nový trend, kdy chtěl miliardář vytvořit virtuální svět Metaverse, kde by se lidé potkávali, obchodovali a trávili tam spoustu volného času. Tento ekosystém měla dle něj během pouhé jediné dekády osídlit nejméně miliarda uživatelů a měl vytvářet miliony pracovních míst.
Podle zprávy agentury Bloomberg z tohoto týdne Zuckerberg tento záměr ale rychle opouští. A to poté, co se ukázalo, že o tento virtuální svět téměř nikdo nestojí. Meta chce snížit rozpočet své části Reality Labs, zaměřené právě na Metaverse, až o 30 procent. Tyto škrty podle Bloombergu mohou být bezprostřední, mohly by přijít již v lednu, kdy Meta připravuje rozpočet na nový kalendářní rok.
Reality Labs zahrnují celou řadu aktivit, ale jádro tkví v rozšířené a virtuální realitě. Bloomberg uvádí, že škrty se budou týkat hlavně dvou kategorií. Zejména virtuálního světa Horizon Worlds, který kombinuje vlastnosti videohry a místa pro virtuální setkávání. Šlo v podstatě o jakýsi základ budoucího Metaverse, který se ale nesetkal s příliš velkou oblibou hráčů ani nadšením kritiků. Herní web Kotaku ho označil za „prázdnou korporátní skořápku, která má více společného s kanceláří než s hřištěm nebo jakýmkoli jiným typem společenského prostoru, kde by člověk rád trávil čas.“
Virtuální realita netáhne
Druhou masivními úsporami ohroženou oblastí je divize brýlí pro virtuální realitu. Meta podle Bloombergu přesouvá svůj zájem a peníze směrem k takzvané augmentované realitě. Zatímco virtuální realita je svět, kam se člověk přenese nasazením speciálních brýlí, brýle se zabudovanou augmentovanou realitou dodávají člověku další vrstvu informací o okolním reálném světě. Právě tato technologie se stává v poslední době výrazně populárnější než virtuální realita a je tedy i větší zájem o specializované brýle, pomocí nichž se dá takto svět vidět.
Jak uvádí Bloomberg, divize Reality Labs vykazuje obrovské ztráty – za posledních pět let přitom utratila 70 miliard dolarů, tedy asi 1,5 bilionu korun. Právě tato část Mety je zodpovědná za nejednoznačný pohled analytiků na finanční úspěšnost celé společnosti.
„Meta sice překonala odhady tržeb i čistého zisku, avšak její výsledky vnímám jako smíšené,“ uvedl například letos v říjnu pro ČTK analytik XTB Tomáš Cverna. „V prvé řadě nenaplnila očekávání tržeb divize Reality Labs, která je dlouhodobě ztrátová. Důležitá jsou v kontextu reklamního byznysu i čísla denně aktivních uživatelů, která nerostla tak, jak se čekalo a jak by aktuální valuace (ohodnocení) firmy vyžadovala.“
