Meta dostala rekordní pokutu 1,2 miliardy eur za porušování ochrany osobních dat v EU

Americká společnost Meta Platforms dostala v Evropské unii pokutu 1,2 miliardy eur (více než 28 miliard Kč) za odesílání informací o uživatelích do Spojených států prostřednictvím své sociální sítě Facebook, a to v rozporu s pravidly EU pro ochranu osobních údajů. Je to nejvyšší pokuta, jaká kdy byla v Unii za podobné prohřešky uložena. Podle médií to v pondělí uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Společnost se proti rozhodnutí hodlá odvolat.

Případ se podle agentury DPA týká zapojení Facebooku do masového sledování ze strany angloamerických zpravodajských služeb, které odhalil americký whistleblower Edward Snowden. Na Facebook tehdy podal stížnost rakouský aktivista za ochranu osobních údajů Max Schrems.

Uložená pokuta dalece přesahuje dosud nejvyšší pokutu 746 milionů eur (více než 17,6 miliardy korun), kterou v roce 2021 dostala v Lucembursku americká společnost Amazon. Letos je to už třetí pokuta uložená Metě v EU a čtvrtá za posledních šest měsíců. Meta musí kromě pokuty do pěti měsíců zastavit další předávání evropských osobních údajů do Spojených států.

Schrems řekl, že uložená pokuta mohla být mnohem vyšší: „Maximální výše pokuty je přes čtyři miliardy. Meta vědomě porušovala GDPR po dobu deseti let, aby dosáhla zisku,“ zdůraznil. Pokud se americké zákony o sledování nezmění, bude nyní Meta pravděpodobně muset zásadně restrukturalizovat své systémy, dodal Schrems.

„Neoprávněná a zbytečná,“ hájí se Meta

Meta označila pokutu za „neoprávněnou a zbytečnou“ a bude usilovat o její pozastavení soudní cestou, reagoval na sankci americký gigant v prohlášení pro agenturu AFP. „Tisíce společností a organizací se spoléhají na možnost předávat údaje mezi EU a USA“ a „existuje zásadní rozpor mezi pravidly americké vlády pro přístup k údajům a evropskými právy na ochranu soukromí,“ konstatovala Meta.

Soudní řízení by se však mohlo protáhnout na několik let. Do té doby by mohla vstoupit v platnost nová smlouva o přenosu dat mezi Evropskou unií a USA, která bude nově regulovat transatlantický datový provoz. Meta už dříve několikrát pohrozila, že pokud nebude transatlantický přenos dat dlouhodobě možný, z EU zcela odejde.

„Obecně platí, že národní legislativa ve Spojených státech je ve velkém konfliktu s legislativou na ochranu soukromí, kterou uplatňuje EU, a výsledkem je, že společnosti jako Meta čelí těmhle problémům,“ vysvětlil konzultant a komentátor E15 Ondřej Malý.

„Systémy ve Spojených státech a v Evropě jsou navzájem zcela zjevně nekompatibilní a společnosti, které se pokusí přenést data Evropanů do USA, budou čelit pokutám za porušení GDPR, pokud na ně někdo přijde,“ řekl.

I když Meta hrozí, že se z Evropy stáhne, podle Malého se to nestane. Je to pro ni totiž druhý největší trh. Obě strany podle něj ví, že je potřeba spolupráci zlepšit. „Zatím žádná podobná dohoda, která byla uzavřena, nepřežila napadení u Soudního dvora EU,“ dodal.

Nahrávám video
Horizont ČT24: EU udělila společnosti Meta rekordní pokutu
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje a v úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh). K růstu přispívá zpráva, že Katar byl v pondělí nucen zastavit vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý dopoledne přidává čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 13 mminutami

Izrael opět útočí na Teherán. Do Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 15 mminutami

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,7 tisíce Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 22 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 34 mminutami

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 1 hhodinou

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád a jejich rodin v Kataru, Kuvajtu, Bahrajnu, Iráku a Jordánsku.
01:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 10 hhodinami
Načítání...