Osobní údaje

Americký Kongres společně s masivním balíkem zahraniční pomoci v noci na středu definitivně schválil opatření, jehož výsledkem by mohl být zákaz sociální sítě TikTok ve Spojených státech, a to už na začátku příštího roku. V praxi ale populární platforma zřejmě zůstane dostupná déle, uvádějí americká média. Vymáhání zákona totiž minimálně zbrzdí soudní spory.

Americká Sněmovna reprezentantů v sobotu přijala opatření, které by mohlo vést k celostátnímu zákazu sítě TikTok, u níž se činitelé obávají čínské špionáže. Návrh prošel velkou nadstranickou většinou a putuje do Senátu, který ho podle očekávání schválí a následně jej podepíše prezident Joe Biden.

Bezpečnostní počítačová firma Avast nesouhlasí s pokutou 351 milionů korun od Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) a zvažuje další kroky včetně správní žaloby. Rekordní pokuta se týká předávání neanonymizovaných údajů o zhruba sto milionech uživatelů dceřiné společnosti Avastu Jumpshot. Avast ji na začátku roku 2020 uzavřel.

O statisíce nebo i miliony korun přicházejí oběti kyberzločinu. Nejčastěji se hovoří o těch, kdo sami – byť nechtěně – podvodníkům své peníze poslali nebo jim dali přístup ke svému účtu. Ale přinejmenším do svého soukromí dává nevědomky nahlédnout nespočet dalších. O způsob, jak kyberzločin funguje, se zajímali Reportéři ČT Jana Neumannová a Ondřej Golis. Na internetu našli k dispozici i své údaje.

Hackerská skupina Monti v úterý ráno zveřejnila první část ukradených dat Univerzity obrany v Brně (UNOB). Data se týkají Fakulty vojenského leadershipu, další fakulty mají podle vyjádření internetových kriminálníků následovat. Mezi dokumenty se objevily mimo jiné osobní údaje vyučujících důstojníků, zápisy z porad nebo studijní plány. Ty podle expertů mohou sloužit zahraničním rozvědkám. Univerzita už dříve odmítla zaplatit požadované výkupné, hackeři vyhrožují zveřejněním 750 GB interních dat.

Čínská aplikace pro sdílení krátkých videí TikTok dostala v Evropské unii pokutu 345 milionů eur (8,5 miliardy korun) za to, že při zpracovávání osobních údajů dětí porušovala zákony. Informoval o tom dnes irský úřad pro ochranu osobních údajů (DPC), do jehož kompetence tyto případy v Unii spadají. Provozovatel čínské aplikace s rozhodnutím ani s výší pokuty nesouhlasí. Tvrdí, že na většinu vytýkaných záležitostí už zareagoval změnami v ochraně osobních údajů.

Na upozadění rodných čísel je stát připraven, náklady budou ve stovkách tisíc, ne v miliardách, řekl náměstek místopředsedy vlády pro digitalizaci Ondřej Profant (Piráti). S tím nesouhlasí člen sněmovního bezpečnostního výboru Robert Králíček (ANO) a vyzývá, aby se neměnilo něco, co funguje. Hosté Událostí, komentářů řešili i bezpečnostní aspekt rodných čísel a jejich možné zneužití.

Americká společnost Meta Platforms dostala v Evropské unii pokutu 1,2 miliardy eur (více než 28 miliard Kč) za odesílání informací o uživatelích do Spojených států prostřednictvím své sociální sítě Facebook, a to v rozporu s pravidly EU pro ochranu osobních údajů. Je to nejvyšší pokuta, jaká kdy byla v Unii za podobné prohřešky uložena. Podle médií to v pondělí uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Společnost se proti rozhodnutí hodlá odvolat.

Jména nepodnikajících fyzických osob budou odstraněna z veřejných seznamů držitelů datových schránek. Nyní jsou tyto údaje volně dostupné na webu Datových schránek a v Národním katalogu otevřených dat. Na změně se dohodli představitelé Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) a Digitální a informační agentury (DIA).

Itálie nařídila provozovateli chatovacího robota ChatGPT, aby uživatelům z této země od soboty znemožnil ke službě přístup. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na páteční prohlášení italského úřadu na ochranu osobních údajů. Americké společnosti OpenAI, která robota provozuje, hrozí v případě neuposlechnutí pokuta. Italské úřady původně plánovaly používání chatovacího robota na italském území pouze omezit.

Mobilní telefony připojené na internet se v posledních dvou dekádách staly dominantní a nedílnou součástí života téměř po celé planetě. Bezdrátový telefon je ale mnohem starší – letos oslaví přesně padesát let své existence. Jeho vynálezce, 94letý Martin Cooper, předpovídá, že jeho objev ještě zdaleka neukázal všechno.

Umělé inteligence se vlamují do stále více oborů, včetně role sexuálně flirtujících diskuzních programů. Jeden z těch nejoblíbenějších teď zřejmě překročil hranice;  italský regulátor zakázal činnost vztahové aplikaci Replika.

Irský úřad pro ochranu osobních údajů (DPC) vyměřil americké společnosti Meta dvě pokuty v celkové výši 390 milionů eur (9,4 miliardy korun). Její dceřiné společnosti Facebook a Instagram se podle něj provinily proti evropským pravidlům zacházení s osobními daty (GDPR). Úřad firmě také zakázal, aby nutila evropské uživatele souhlasit s personalizovanými reklamami na základě jejich on-line aktivity. Meta se proti oběma pokutám odvolá.

Nejvyšší správní soud (NSS) při přezkoumávání registračního procesu občanských kandidátů pro prezidentskou volbu narazil podle členů specializovaného senátu na řadu problémů, deficitů právní úpravy a „neblahých skutečností“. Systém shromažďování padesáti tisíců podpisů a jejich ověřování je podle vyjádření soudců v podstatě neudržitelný a je čas uvažovat o jeho změně. „Když použiji okřídlené rčení, že volby jsou svátkem demokracie, tak musím říct, že příprava k této oslavě tomu vůbec neodpovídá, spíše naopak,“ řekl novinářům soudce Ivo Pospíšil.

Americká sociální síť Instagram, která patří společnosti Meta, dostala v Irsku pokutu 405 milionů eur (9,9 miliardy korun). Oznámila to v pondělí tamní Komise pro ochranu dat (DPC), která vyšetřovala, jak platforma nakládá s osobními údaji teenagerů. Meta s pokutou nesouhlasí a chystá se proti ní odvolat.

Generální prokurátor federálního okrsku District of Columbia Karl Racine v pondělí podal žalobu na šéfa technologické skupiny Meta Marka Zuckerberga, který podle něj svými rozhodnutími umožnil společnosti Cambridge Analytica získat osobní informace milionů uživatelů sociální sítě Facebook a zneužít je pro účely politické reklamy. Informoval o tom list The Washingon Post, podle nějž Racine chce Zuckerberga dohnat k odpovědnosti za to, že klamal uživatele největší světové sociální sítě ohledně toho, jak chrání jejich soukromí.

Právní úprava odběru a uchovávání vzorků DNA od podezřelých nebo vězňů zůstane beze změn. Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh na zrušení části zákona o Policii ČR. Konstatoval ale, že zákon není ideální, hrozí jeho nadužívání, a je proto potřeba aplikovat normu zdrženlivě. Politici by podle nálezu měli zvážit přijetí nového, specializovaného zákona, který v záležitostech DNA databáze zohlední mezinárodní závazky Česka, potřeby kriminalistů i práva jednotlivců.

Majitelé autorských práv mohou žádat poskytovatele internetového připojení o údaje o zákaznících, na které chtějí podat žalobu kvůli sdílení hudby nebo filmů. Na stranu vlastníků práv se postavil Soudní dvůr Evropské unie, upozornil ale, že žádosti musejí být přiměřené a odůvodněné.

Evropská komise by měla rozhodnout o budoucnosti takzvané digitální peněženky, která by fungovala a byla uznávaná ve všech členských státech. Cílem této novinky by bylo sdružovat přístupové údaje, digitální verzi občanského průkazu či platební karty. Šlo by o konkurenci zavedených digitálních platforem společností, jako je Apple, Alphabet, Google nebo Thales. Tyto soukromé projekty podle kritiků mohou vyvolávat obavy ohledně ochrany soukromí a údajů, píše agentura Reuters.

Letecká společnost British Airways dostala od britského úřadu pro ochranu osobních údajů pokutu 20 milionů liber (600 milionů korun) za to, že neochránila osobní a finanční údaje o více než 400 tisících zákaznících. Pokuta je zatím největší, jakou kdy britský úřad vyměřil, uvedla v pátek agentura Reuters. Kvůli koronaviru je to ale výrazně nižší částka, než jakou úřad původně navrhl, tedy 183,4 milionu liber.

Společnost Huawei v Česku údajně shromažďuje citlivá data o lidech, se kterými vede obchodní jednání. Informoval o tom Radiožurnál s tím, že mu to potvrdili dva bývalí manažeři tuzemské pobočky. Do interního systému měli zapisovat kromě obchodních informací i zjištění o počtu dětí nebo zájmech určitého úředníka nebo obchodníka. Data údajně sdílí s čínskou ambasádou a má k nim mít přístup i centrála firmy v Číně, která podle západních tajných služeb úzce spolupracuje s čínskou vládou. Technologický gigant to v minulosti několikrát odmítl.

Vydavatelský dům Mafra musí zaplatit pokutu 140 tisíc korun. Udělil mu ji Úřad pro ochranu osobních údajů za to, že jeho média v roce 2014 zveřejnila odposlechy zachycující rozhovory Jany Nečasové (dříve Nagyové) a Petra Nečase. Publikované odposlechy obsahovaly i důvěrná oslovení. ČT se pokusila získat vyjádření vydavatelství Mafra, zatím neúspěšně.

Na internetu se objevily osobní údaje a dokumenty stovek německých politiků a známých osobností včetně adres, čísel kreditních karet či soukromé korespondence. Informaci rozhlasové stanice rbb potvrdila německá vláda, podle které ale zatím není jasné, zda data skutečně ukradli hackeři, jak se dosud předpokládalo. Podle televizní stanice n-tv byli obětí útoku poslanci všech parlamentních stran s výjimkou protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD), ale také například kancléřka Angela Merkelová, prezident Frank-Walter Steinmeier a řada ministrů. Podle vládní mluvčí neunikly od kancléřky žádné citlivé údaje.