Zákon umožňující zákaz TikToku v USA zřejmě zbrzdí soudní spory

Nahrávám video

Americký Kongres společně s masivním balíkem zahraniční pomoci v noci na středu definitivně schválil opatření, jehož výsledkem by mohl být zákaz sociální sítě TikTok ve Spojených státech, a to už na začátku příštího roku. V praxi ale populární platforma zřejmě zůstane dostupná déle, uvádějí americká média. Vymáhání zákona totiž minimálně zbrzdí soudní spory.

Když ve středu text podepsal americký prezident Joe Biden, začala plynout devítiměsíční lhůta, kterou Washington dává čínské společnosti ByteDance na to, aby svou sociální síť prodala. Pokud vazby TikToku na Čínu neskončí, platforma bude v USA zakázána, stanovuje nový zákon. Zároveň umožňuje vládě uvedenou lhůtu prodloužit o další tři měsíce, když vyhodnotí, že se ByteDance TikToku chystá zbavit.

Tvrdý postup vůči síti na sdílení krátkých videí pramení z obav, že čínský stát má skrze jejího majitele přístup k datům Američanů. Zákonodárci také ukazují na algoritmus servírující uživatelům obsah podle jejich odhadovaných preferencí, který je hlavní devizou TikToku. Podle kritiků může sloužit Pekingu jako nástroj propagandy.

Jak ale podotýká agentura AP, americká vláda zatím veřejně nepředložila důkazy o tom, že by TikTok sdílel data Američanů s čínskou vládou nebo upravoval na její žádost řazení příspěvků. Někteří komentátoři i členové Kongresu namítali, že čerstvě schválený mechanismus vytváří nebezpečný precedens a z hlediska ochrany soukromí nedává smysl, neboť čínské složky si mohou americká data nakoupit u zprostředkovatelů.

Ve Sněmovně reprezentantů opatření prošlo poměrem 360 hlasů ku 58, v Senátu jej následně podpořily více než tři čtvrtiny členů, když se o věci hlasovalo společně s podporou Ukrajiny, Izraele a Tchaj-wanu. Zatímco obecnější snahy o regulaci sociálních sítí v Kongresu dlouhodobě váznou, návrh proti TikToku jím prošel velmi rychle.

Zákaz by platil nejdřív v roce 2026

Podle AP ale aplikace v dohledné době nezmizí. Důvodem není to, že by se čekal brzký prodej platformy ze strany ByteDance, nýbrž očekávané soudní spory.

„Nemějte starosti, nikam neodcházíme,“ uvedl po středečním završení legislativního procesu šéf sítě Shou Zi Chew. Ve videu uživatelům slíbil, že jeho společnost bude „dál u soudů bojovat za vaše práva“, a prohlásil, že fakta a americká ústava jsou na straně sociální sítě.

„Mohlo by trvat měsíce i roky, než bude otázka urovnána, a během této doby by pravděpodobně americkým uživatelům aplikace nadále fungovala,“ napsal list The New York Times (NYT). Analytik Isaac Boltansky ze společnosti BTIG řekl televizi NBC News, že zákaz TikToku vstoupí v platnost nejdříve v roce 2026.

Vedení sociální sítě označuje postup Kongresu jako hrozbu pro svobodu projevu desítek milionů uživatelů v USA. S tímto argumentem se společnosti loni podařilo zablokovat zákaz, kterému její aplikace čelila ve státě Montana. Podle NYT právní experti odhadují, že vláda bude muset přijít se silným zdůvodněním, proč je podle ní přijatá restrikce projevu potřebná v zájmu národní bezpečnosti.

Pokud by zákon u soudů nakonec obstál a ByteDance by hledala pro TikTok nového majitele, není jasné, kdo by platformu mohl zakoupit. Další neznámou je politický vývoj, neboť USA v listopadu čekají prezidentské volby, po nichž by se mohl do Bílého domu vrátit republikán Donald Trump. Ten sice na konci svého prvního mandátu sám prosazoval prodej nebo zákaz TikToku, aktuální plán Kongresu ale nepodpořil.

„Bude to pořádný chaos,“ shrnul situaci odborník na regulaci sociálních sítí Anupam Chander spolupracující se střediskem Institute for Rebooting Social Media při Harvardově univerzitě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko znovu útočilo na Ukrajinu, Kyjev truchlí po masivním úderu

Nejméně čtyři lidé, včetně dítěte a jeho matky, přišli o život při ruském útoku v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, další oběť je hlášena z Dněpropetrovské oblasti, uvedly v pátek místní úřady. Gubernátoři regionů na západě Ruska informují o dvou obětech ukrajinských útoků. V Kyjevě drží lidé smutek za oběti čtvrtečního ruského útoku, jejichž počet po vyproštění tří těl z trosek stoupl na tři desítky. Další lidé se dosud pohřešují.
07:44Aktualizovánopřed 16 mminutami

Moldavský premiér překvapivě oznámil rezignaci, důvod neupřesnil, píše Reuters

Moldavský premiér Alexandru Munteanu v pátek překvapivě oznámil rezignaci, v čele vlády byl od loňského listopadu. Jeho odstoupení znamená pád celé vlády. Premiér neupřesnil, proč se takto rozhodl, uvedla agentura Reuters.
09:36Aktualizovánopřed 21 mminutami

V New Yorku se v blízkosti sídla OSN upálil tibetský aktivista

V New Yorku se v blízkosti sídla OSN ve čtvrtek zapálil muž z Tibetu. Chtěl tímto způsobem vznést apel za nezávislost tohoto území, které má pod kontrolou Čína, uvedli aktivisté a exilová tibetská média. Newyorská policie incident potvrdila a uvedla, že muž popáleninám podlehl, informovala agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2595, pátrání pokračuje

Počet potvrzených obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2595, uvedla podle světových agentur ve čtvrtek večer (v pátek nad ránem SELČ) prozatímní prezidentka země Delcy Rodríguezová. Pátrání po přeživších po otřesech z 24. června stále pokračuje, dodala politička, podle níž živel zcela zničil 189 domů. Nadále se pohřešuje několik desítek tisíc lidí.
04:12Aktualizovánopřed 5 hhodinami

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
1. 7. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVatikán exkomunikoval šest biskupů z ultrakonzervativního bratrstva

Vedení katolické církve sáhlo k výjimečnému opatření a exkomunikovalo šest biskupů z ultrakonzervativního Bratrstva svatého Pia X. Dva z nich bez souhlasu a přes varování papeže Lva XIV. vysvětili čtyři zbývající, což římská kurie považuje za čin narušující jednotu církve. Stejný postih hrozí i dalším věřícím, kteří se k bratrstvu formálně hlásí. Bratrstvo založené v roce 1970 kontroverzním francouzským arcibiskupem Marcelem Lefebvrem má na 600 tisíc stoupenců v desítkách zemí. Odmítače reforem druhého vatikánského koncilu, kteří dodnes uznávají liturgii pouze v latině, exkomunikoval už Jan Pavel II., také kvůli vysvěcení biskupů bez jeho souhlasu.
před 12 hhodinami

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 14 hhodinami

Evropský pohled