Kolem setrvání TikToku v USA panuje nejistota. Influenceři se bojí o výdělky, poslanci čínského vměšování

Nahrávám video

Zákon, který minulý týden schválili američtí zákonodárci, ukládá čínskému vlastníkovi TikToku, společnosti ByteDance, aby se vzdal amerických aktiv v této sociální síti. Peking to označuje za nátlak. Influenceři mají strach, že přijdou o výdělky a sledující. Oproti tomu se většina amerických poslanců shoduje, že bezpečnost Spojených států je kvůli síti v ohrožení.

Jen v USA používá TikTok na 170 milionů lidí. Například pro jednatřicetiletou Macy Eleniovou se jedná o zdroj příjmů. Influencerka se věnuje módě šetrné k přírodě a na TikToku má téměř půl milionu sledujících. „Pracuji na třech velkých platformách, ale největší obchody s velkými značkami teď uzavírám přes TikTok,“ uvedla. „Nechápu, proč o něco podobného politici usilují. Mám pocit, že se zaměřují na věci, které nejsou tolik důležité jako ostatní,“ dodala.

Výrazná část Sněmovny reprezentantů ale tvrdí, že v sázce je bezpečnost Spojených států. Upozorňují, že čínské technologické firmy, jako je ByteDance vlastnící TikTok, jsou povinné na požádání předat komunistické straně veškerá data o uživatelích. Z nich jsou patrné například nálady ve společnosti. A ty pak může cizí země, jako je Čína, ovlivňovat, včetně zásahů v kontextu prezidentských nebo parlamentních voleb.

„Tento zákon nutí TikTok, aby přetrhal vazby s Komunistickou stranou Číny,“ vysvětlil republikánský poslanec Mike Gallagher. Zákaz čínské aplikace s krátkými videi je až krajní varianta, kterou zákon nabízí. K ní by došlo, pokud by ByteDance na odprodej svého podílu nepřistoupil.

Peking však takový krok odmítá. „Americká strana se snaží všemi možnými prostředky využít svou moc k potlačení TikToku. Nejen, že ho chce zakázat, ale i donutit, aby se rozešel se svou mateřskou společností,“ řekl mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wenbin.

Zájem o odkup

Zájem o síť už projevil bývalý americký ministr financí Steven Mnuchin. S cílem TikTok odkoupit dává dohromady skupinu investorů. ByteDance síť ocenil na 268 miliard dolarů. „Myslím si, že by zákon měl projít. Myslím si, že by se měl (TikTok) prodat. Rozumím technologiím. Je to obrovský byznys,“ prohlásil.

Prezident USA Joe Biden slíbil, že zákon podepíše. Předtím ale musí projít horní komorou. Proti jsou někteří demokratičtí senátoři, kteří se obávají, že by zákazem přišli o část svých mladých voličů. Proti je také bývalý prezident Donald Trump, který usiluje o znovuzvolení do Bílého domu. Podle něj by tím posílil například Facebook, který Trump odmítá.

TikTok už zakázala v roce 2020 Indie, která tehdy měla největší počet uživatelů sítě na světě. Ti ale videa natáčet nepřestali, jen je umisťují na jiné platformy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 26 mminutami

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů více než dvacet lidí, přes osmdesát dalších utrpělo zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 26 mminutami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 43 mminutami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 1 hhodinou

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 1 hhodinou

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 1 hhodinou

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
10:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropský pohled