Sludge videa na TikToku jsou problém. Mladí je milují, mohou je ale poškodit

Sludge videa jsou obrovským fenoménem současnosti. Fenoménem, který statisticky nezná téměř nikdo nad třicet let, ale o to zásadnější je pro ty nejmladší generace. Zpopularizovala ho videoplatforma TikTok, odkud se rozšířil dál. O co jde?

Představte si, že se díváte na záznam fotbalového zápasu. Sledujete, jak někdo jiný hraje vaši oblíbenou videohru. Užíváte si pořad o pečení dortů. Zadržujete dech nad adrenalinovým videoklipem jízdy na kole divokým pralesem. A to všechno dohromady, ideálně na jedné obrazovce. Přesně to je sludge content, nový žánr videoobsahu, který se skládá z několika dramaticky odlišných klipů, které jsou zobrazené vedle sebe.

Takových klipů může být vedle sebe najednou až deset. Divák tak nemusí „mrhat časem“ nad tím, aby je sledoval postupně, ale může si je užívat všechny najednou. Podle expertů jde o reakci mladých lidí na stále silnější vystavení lidí více a více podnětům, což oslabuje jejich pozornost a schopnost koncentrovat se.

Závislost na obsahu

Algoritmus TikToku se někdy označuje jako „kokain internetu“. Podle deníku The Guardian průzkumy uvádějí, že účet má na platformě většina amerických teenagerů, přičemž 67 procent jich aplikaci někdy použilo a 16 procent ji používá téměř neustále. TikTok podle dokumentů uniklých v roce 2021 vyhodnocuje aktivitu uživatelů jinak než ostatní sociální sítě. Před interakcemi, jako jsou kliknutí, upřednostňuje dobu strávenou na samotné síti. Právě proto se její algoritmu srovnává s drogou vyvolávající závislost.

Uživateli ukazuje obsah, u kterého vydrží co nejdéle. Zároveň se liší i od dalších sociálních sítí tím, že většina zobrazovaného obsahu pochází od lidí, které uživatel mimo internet nezná. Facebook se přitom například zaměřuje naopak spíš na obsah od rodiny či přátel.

Existuje jeden menší výzkum na několika stovkách mladých lidí, který ukázal, že asi čtvrtina zkoumaných uživatelů TikToku projevuje nějaké známky závislosti na tomto médiu. Celosvětově má přitom tato platforma asi 1,7 miliardy uživatelů a nejsledovanější videa asi dvě miliardy přehrání.

Sludge videa tuto závislost podporují ještě víc, ale jinak. Jaké jsou ale dopady na duševní život a schopnosti sledujících, zatím není dobře popsané. Vědecký časopis Scientific American se zeptal několika expertů, jak by tyto důsledky mohly vypadat. Ti se shodli na tom, že dopad by měl být kvůli jeho podstatě podobný jako u multitaskingu, tedy snaze dělat víc věcí současně.

Vědci upozorňují, že nic jako multitasking ve skutečnosti u lidí není možný – a to přesto, že je spousta lidi přesvědčená o tom, že to zvládá. Ve skutečnosti podle spousty výzkumů člověk jenom přepíná pozornost mezi více úlohami. Jenže snaha o to může negativně ovlivnit koncentraci.

Scientific American upozornil na studii z roku 2020, která popsala, jak se mění mentální schopnosti mladých lidí, kteří sledovali více digitálních zařízení současně. Výsledky jsou varovné: ukazují, že lidem se může zhoršit pozornost i paměť. Jak je to možné?

Multitasking totiž „rozsekává“ lidskou pozornost na malé plátky a přepíná mezi nimi. Jenže experimenty jasně prokázaly, že když je koncentrace takhle roztříštěná, není lidský mozek schopný plně obsah pochopit ani si ho zapamatovat. Naše mysl není konstruovaná na to, aby se takhle adaptovala – a pokud se o to snaží, má pozorovatelné důsledky. Negativní důsledky.

Příliš mnoho stimulace může totiž časem poškodit schopnost soustředit se na jeden úkol. Tedy na to, co je pro většinu činností důležité a na co jsme jako živočišný druh naprogramovaní.

Proč to funguje?

Přesto sludge videa podle všeho na diváky fungují. Člověk totiž vznikl v prostředí, kde pro něj byly nejdůležitější právě vizuální informace, zejména ty, v nichž se objevují rychlé pohyby. Ty mohou znamenat kořist a tedy zdroj energie, anebo naopak predátora – neboli hrozbu. Nutně tedy takovou obrazovou složku považuje za důležitou – a právě na to cílí sludge videa.

Obsahují obrovské množství pohybu, což je pro mozek vzrušující. Považuje ho za důležitý, takže člověka za jejich sledování odměňuje tím, že za to uvolňuje do těla chemické látky, jako je dopamin, které vyvolávají mimo jiného závislostní efekt.

Tomu odpovídají i reálné výsledky takových videí na TikToku, podle webu stanice CBC jsou velmi úspěšná. Diváci u nich vydrží delší dobu proto, že když je omrzí jeden z klipů, přepne pozornost na jiný – a tak dál. Tento druh obsahu také skvěle láká nové diváky; přestože už se na TikToku objevuje déle než rok, stále je to něco nového. Takže když se na tyto stránky dostane nějaký nový divák, který tento fenomén zatím nezná, sludge ho s vysokou pravděpodobností zaujme.

Vědci oslovení Scientific Americanem varují před unáhlenými intepretacemi – reálně se o dopadech ví stále příliš málo. Nicméně, platí to i opačně: není ideální podcenit možné negativní důsledky.

Existují totiž skupiny lidí, které může nadměrná stimulace smyslů poškodit. Například ti s autismem nebo s ADHD se mohou cítit vyhoření nebo přehlcení, pokud zažívají příliš mnoho podnětů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
před 3 hhodinami

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 5 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
včera v 13:58

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
včera v 13:00

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
včera v 10:19

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
včera v 08:20

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
včera v 06:30
Načítání...