Sludge videa na TikToku jsou problém. Mladí je milují, mohou je ale poškodit

Sludge videa jsou obrovským fenoménem současnosti. Fenoménem, který statisticky nezná téměř nikdo nad třicet let, ale o to zásadnější je pro ty nejmladší generace. Zpopularizovala ho videoplatforma TikTok, odkud se rozšířil dál. O co jde?

Představte si, že se díváte na záznam fotbalového zápasu. Sledujete, jak někdo jiný hraje vaši oblíbenou videohru. Užíváte si pořad o pečení dortů. Zadržujete dech nad adrenalinovým videoklipem jízdy na kole divokým pralesem. A to všechno dohromady, ideálně na jedné obrazovce. Přesně to je sludge content, nový žánr videoobsahu, který se skládá z několika dramaticky odlišných klipů, které jsou zobrazené vedle sebe.

Takových klipů může být vedle sebe najednou až deset. Divák tak nemusí „mrhat časem“ nad tím, aby je sledoval postupně, ale může si je užívat všechny najednou. Podle expertů jde o reakci mladých lidí na stále silnější vystavení lidí více a více podnětům, což oslabuje jejich pozornost a schopnost koncentrovat se.

Závislost na obsahu

Algoritmus TikToku se někdy označuje jako „kokain internetu“. Podle deníku The Guardian průzkumy uvádějí, že účet má na platformě většina amerických teenagerů, přičemž 67 procent jich aplikaci někdy použilo a 16 procent ji používá téměř neustále. TikTok podle dokumentů uniklých v roce 2021 vyhodnocuje aktivitu uživatelů jinak než ostatní sociální sítě. Před interakcemi, jako jsou kliknutí, upřednostňuje dobu strávenou na samotné síti. Právě proto se její algoritmu srovnává s drogou vyvolávající závislost.

Uživateli ukazuje obsah, u kterého vydrží co nejdéle. Zároveň se liší i od dalších sociálních sítí tím, že většina zobrazovaného obsahu pochází od lidí, které uživatel mimo internet nezná. Facebook se přitom například zaměřuje naopak spíš na obsah od rodiny či přátel.

Existuje jeden menší výzkum na několika stovkách mladých lidí, který ukázal, že asi čtvrtina zkoumaných uživatelů TikToku projevuje nějaké známky závislosti na tomto médiu. Celosvětově má přitom tato platforma asi 1,7 miliardy uživatelů a nejsledovanější videa asi dvě miliardy přehrání.

Sludge videa tuto závislost podporují ještě víc, ale jinak. Jaké jsou ale dopady na duševní život a schopnosti sledujících, zatím není dobře popsané. Vědecký časopis Scientific American se zeptal několika expertů, jak by tyto důsledky mohly vypadat. Ti se shodli na tom, že dopad by měl být kvůli jeho podstatě podobný jako u multitaskingu, tedy snaze dělat víc věcí současně.

Vědci upozorňují, že nic jako multitasking ve skutečnosti u lidí není možný – a to přesto, že je spousta lidi přesvědčená o tom, že to zvládá. Ve skutečnosti podle spousty výzkumů člověk jenom přepíná pozornost mezi více úlohami. Jenže snaha o to může negativně ovlivnit koncentraci.

Scientific American upozornil na studii z roku 2020, která popsala, jak se mění mentální schopnosti mladých lidí, kteří sledovali více digitálních zařízení současně. Výsledky jsou varovné: ukazují, že lidem se může zhoršit pozornost i paměť. Jak je to možné?

Multitasking totiž „rozsekává“ lidskou pozornost na malé plátky a přepíná mezi nimi. Jenže experimenty jasně prokázaly, že když je koncentrace takhle roztříštěná, není lidský mozek schopný plně obsah pochopit ani si ho zapamatovat. Naše mysl není konstruovaná na to, aby se takhle adaptovala – a pokud se o to snaží, má pozorovatelné důsledky. Negativní důsledky.

Příliš mnoho stimulace může totiž časem poškodit schopnost soustředit se na jeden úkol. Tedy na to, co je pro většinu činností důležité a na co jsme jako živočišný druh naprogramovaní.

Proč to funguje?

Přesto sludge videa podle všeho na diváky fungují. Člověk totiž vznikl v prostředí, kde pro něj byly nejdůležitější právě vizuální informace, zejména ty, v nichž se objevují rychlé pohyby. Ty mohou znamenat kořist a tedy zdroj energie, anebo naopak predátora – neboli hrozbu. Nutně tedy takovou obrazovou složku považuje za důležitou – a právě na to cílí sludge videa.

Obsahují obrovské množství pohybu, což je pro mozek vzrušující. Považuje ho za důležitý, takže člověka za jejich sledování odměňuje tím, že za to uvolňuje do těla chemické látky, jako je dopamin, které vyvolávají mimo jiného závislostní efekt.

Tomu odpovídají i reálné výsledky takových videí na TikToku, podle webu stanice CBC jsou velmi úspěšná. Diváci u nich vydrží delší dobu proto, že když je omrzí jeden z klipů, přepne pozornost na jiný – a tak dál. Tento druh obsahu také skvěle láká nové diváky; přestože už se na TikToku objevuje déle než rok, stále je to něco nového. Takže když se na tyto stránky dostane nějaký nový divák, který tento fenomén zatím nezná, sludge ho s vysokou pravděpodobností zaujme.

Vědci oslovení Scientific Americanem varují před unáhlenými intepretacemi – reálně se o dopadech ví stále příliš málo. Nicméně, platí to i opačně: není ideální podcenit možné negativní důsledky.

Existují totiž skupiny lidí, které může nadměrná stimulace smyslů poškodit. Například ti s autismem nebo s ADHD se mohou cítit vyhoření nebo přehlcení, pokud zažívají příliš mnoho podnětů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Brně testují lepidlo na zlomeniny. Inspiroval ho sliz mušlí

S léčbou tříštivých zlomenin by v budoucnu mohlo pomoci kostní lepidlo, které v současné době testují vědci z výzkumného centra CEITEC Vysokého učení technického v Brně. Jednotlivé úlomky kosti se pomocí něj dají přilepit na své místo, poté se lepidlo postupně samo vstřebá a rozloží na látky, které se v těle běžně vyskytují. Lékaři navíc mohou do lepidla přidat také antibakteriální a hojivé látky.
před 55 mminutami

AI agent pronikl na australský vládní portál

Australský premiér Anthony Albanese oznámil, že agent umělé inteligence (AI) vyvinutý americkou společností OpenAI v červnu pronikl na australský vládní portál se zdravotními údaji. Získal neoprávněný přístup k veřejným i neveřejným souborům, informovala o tom agentura Reuters. Jedná se pravděpodobně o první známý případ, kdy agent AI hacknul vládní webovou stránku.
před 2 hhodinami

Vědci popsali kleptoparazitismus u delfína Bublinky

Mořští biologové narazili na chování delfínů, které doposud neznali. Zjistili, že jeden sledovaný kytovec spoří energii tím, že neloví ryby, ale získává od nich jen obsah jejich žaludků. Jde o první dobře zdokumentovaný případ kleptoparazitismu neboli krádeží potravy u kytovců.
před 3 hhodinami

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 15 hhodinami

Vědci přepsali rodokmen netopýrů, jejich kolébkou je Evropa

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
před 17 hhodinami

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 21 hhodinami

Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.
před 22 hhodinami

Čeští vědci chtějí vyvinout přístroj, který má hledat život na měsíci Saturnu

Čeští vědci z Heyrovského ústavu Akademie věd chtějí společně s kolegy z Německa a Francie vyvinout přístroj, který by byl součástí chystané evropské mise k měsíci Saturnu, k Enceladu. Hmotnostní spektrometr by měl zvládnout určit chemické složení materiálu z gejzírů, které tryskají z měsíce. Vědci by díky tomu mohli podrobněji zkoumat, zda se v něm nacházejí organické a další molekuly důležité pro vznik života.
včera v 10:11

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.