Sludge videa na TikToku jsou problém. Mladí je milují, mohou je ale poškodit

Sludge videa jsou obrovským fenoménem současnosti. Fenoménem, který statisticky nezná téměř nikdo nad třicet let, ale o to zásadnější je pro ty nejmladší generace. Zpopularizovala ho videoplatforma TikTok, odkud se rozšířil dál. O co jde?

Představte si, že se díváte na záznam fotbalového zápasu. Sledujete, jak někdo jiný hraje vaši oblíbenou videohru. Užíváte si pořad o pečení dortů. Zadržujete dech nad adrenalinovým videoklipem jízdy na kole divokým pralesem. A to všechno dohromady, ideálně na jedné obrazovce. Přesně to je sludge content, nový žánr videoobsahu, který se skládá z několika dramaticky odlišných klipů, které jsou zobrazené vedle sebe.

Takových klipů může být vedle sebe najednou až deset. Divák tak nemusí „mrhat časem“ nad tím, aby je sledoval postupně, ale může si je užívat všechny najednou. Podle expertů jde o reakci mladých lidí na stále silnější vystavení lidí více a více podnětům, což oslabuje jejich pozornost a schopnost koncentrovat se.

Závislost na obsahu

Algoritmus TikToku se někdy označuje jako „kokain internetu“. Podle deníku The Guardian průzkumy uvádějí, že účet má na platformě většina amerických teenagerů, přičemž 67 procent jich aplikaci někdy použilo a 16 procent ji používá téměř neustále. TikTok podle dokumentů uniklých v roce 2021 vyhodnocuje aktivitu uživatelů jinak než ostatní sociální sítě. Před interakcemi, jako jsou kliknutí, upřednostňuje dobu strávenou na samotné síti. Právě proto se její algoritmu srovnává s drogou vyvolávající závislost.

Uživateli ukazuje obsah, u kterého vydrží co nejdéle. Zároveň se liší i od dalších sociálních sítí tím, že většina zobrazovaného obsahu pochází od lidí, které uživatel mimo internet nezná. Facebook se přitom například zaměřuje naopak spíš na obsah od rodiny či přátel.

Existuje jeden menší výzkum na několika stovkách mladých lidí, který ukázal, že asi čtvrtina zkoumaných uživatelů TikToku projevuje nějaké známky závislosti na tomto médiu. Celosvětově má přitom tato platforma asi 1,7 miliardy uživatelů a nejsledovanější videa asi dvě miliardy přehrání.

Sludge videa tuto závislost podporují ještě víc, ale jinak. Jaké jsou ale dopady na duševní život a schopnosti sledujících, zatím není dobře popsané. Vědecký časopis Scientific American se zeptal několika expertů, jak by tyto důsledky mohly vypadat. Ti se shodli na tom, že dopad by měl být kvůli jeho podstatě podobný jako u multitaskingu, tedy snaze dělat víc věcí současně.

Vědci upozorňují, že nic jako multitasking ve skutečnosti u lidí není možný – a to přesto, že je spousta lidi přesvědčená o tom, že to zvládá. Ve skutečnosti podle spousty výzkumů člověk jenom přepíná pozornost mezi více úlohami. Jenže snaha o to může negativně ovlivnit koncentraci.

Scientific American upozornil na studii z roku 2020, která popsala, jak se mění mentální schopnosti mladých lidí, kteří sledovali více digitálních zařízení současně. Výsledky jsou varovné: ukazují, že lidem se může zhoršit pozornost i paměť. Jak je to možné?

Multitasking totiž „rozsekává“ lidskou pozornost na malé plátky a přepíná mezi nimi. Jenže experimenty jasně prokázaly, že když je koncentrace takhle roztříštěná, není lidský mozek schopný plně obsah pochopit ani si ho zapamatovat. Naše mysl není konstruovaná na to, aby se takhle adaptovala – a pokud se o to snaží, má pozorovatelné důsledky. Negativní důsledky.

Příliš mnoho stimulace může totiž časem poškodit schopnost soustředit se na jeden úkol. Tedy na to, co je pro většinu činností důležité a na co jsme jako živočišný druh naprogramovaní.

Proč to funguje?

Přesto sludge videa podle všeho na diváky fungují. Člověk totiž vznikl v prostředí, kde pro něj byly nejdůležitější právě vizuální informace, zejména ty, v nichž se objevují rychlé pohyby. Ty mohou znamenat kořist a tedy zdroj energie, anebo naopak predátora – neboli hrozbu. Nutně tedy takovou obrazovou složku považuje za důležitou – a právě na to cílí sludge videa.

Obsahují obrovské množství pohybu, což je pro mozek vzrušující. Považuje ho za důležitý, takže člověka za jejich sledování odměňuje tím, že za to uvolňuje do těla chemické látky, jako je dopamin, které vyvolávají mimo jiného závislostní efekt.

Tomu odpovídají i reálné výsledky takových videí na TikToku, podle webu stanice CBC jsou velmi úspěšná. Diváci u nich vydrží delší dobu proto, že když je omrzí jeden z klipů, přepne pozornost na jiný – a tak dál. Tento druh obsahu také skvěle láká nové diváky; přestože už se na TikToku objevuje déle než rok, stále je to něco nového. Takže když se na tyto stránky dostane nějaký nový divák, který tento fenomén zatím nezná, sludge ho s vysokou pravděpodobností zaujme.

Vědci oslovení Scientific Americanem varují před unáhlenými intepretacemi – reálně se o dopadech ví stále příliš málo. Nicméně, platí to i opačně: není ideální podcenit možné negativní důsledky.

Existují totiž skupiny lidí, které může nadměrná stimulace smyslů poškodit. Například ti s autismem nebo s ADHD se mohou cítit vyhoření nebo přehlcení, pokud zažívají příliš mnoho podnětů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
před 10 hhodinami

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 15 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 18 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 19 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
9. 6. 2026

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
9. 6. 2026

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
9. 6. 2026

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
9. 6. 2026
Načítání...