ADHD

ADHD netrpí jen děti, ale i dospělí. Ženy s touto poruchou jsou podle autorek knihy „Roztěkané“ doslova poddiagnostikované. Na rozdíl od mužů se o ní často dozvídají až v dospělosti po porodu. Prostřednictvím desítek příběhů se Klára Kubíčková a Jana Srncová, které se s ADHD samy potýkají, snaží dát návod jiným ženám, jak s diagnózou bojovat nebo jak ji poznat.

ADHD je v Česku čím dál častější diagnóza, hlavně mezi dospělými. Před patnácti lety ji mělo kolem třiceti tisíc lidí, dnes už padesát tisíc. Pacientů, kterým psychiatři na tuto neurovývojovou poruchu píšou léky, přibylo za tu dobu dvojnásobně. Život pacientům nejvíce komplikuje nepozornost, nesoustředěnost a zapomínání.

Dvacet let se spekuluje o tom, že by cukrovka matek mohla vést u jejich dětí ke vzniku ADHD, vývojové poruchy, která může způsobovat nepozornost, hyperaktivitu a impulzivitu. Celou tu dobu tým hongkongských vědců shromažďoval data z celého světa. A na jejich základě teď tuto zvažovanou možnost vyvrátil.

Vlastnosti spojené s neurovývojovou poruchou pozornosti známou jako ADHD mohly pomoci pravěkým lidem při shánění potravy. Díky tomu se ADHD udržela v genech až do současnosti, naznačuje britský výzkum.

Sludge videa jsou obrovským fenoménem současnosti. Fenoménem, který statisticky nezná téměř nikdo nad třicet let, ale o to zásadnější je pro ty nejmladší generace. Zpopularizovala ho videoplatforma TikTok, odkud se rozšířil dál. O co jde?

Vědci zjistili, že stres v raném věku mění více mozkových genů než úrazy hlavy v dětství. Experiment, který provedli z etických důvodů na zvířatech, odhalil významné genetické změny v oblasti hipokampu.

Lidé, u nichž lékaři až v dospělosti odhalili poruchu pozornosti s hyperaktivitou (ADHD), můžou v pozdějším věku výrazně častěji trpět demencí. Vyplývá to ze studie, v níž odborníci zkoumali skupinu více než 100 tisíc pacientů s ADHD a zjistili, že riziko demence je u nich až třikrát vyšší než u běžné populace.

Dospělí, kterým sice nebyla diagnostikována porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD), ale mají některé její příznaky, hůře zvládají spánkovou deprivaci. Po probdělé noci tak například obtížněji kontrolují emoce a výrazněji se jim zhorší kognitivní schopnosti. Naznačila to nová studie publikovaná v Biological Psychiatry: Cognitive Neuroscience and Neuroimaging reports. 

Nejsem Rain Man s neobyčejnými schopnostmi, říká Denise Linkeová, německá novinářka a spisovatelka, které byl ve 22 letech zjištěn Aspergerův syndrom a o tři roky později ADHD. Kvůli předsudkům vůči lidem s těmito poruchami napsala knihu Dost dobře nenormální aneb Můj báječný život s autismem a ADHD, která nyní vychází v českém překladu. Rozhovor pro Události, komentáře vedl Jakub Železný.