Lidé se sklony k hyperaktivitě hůř snáší nedostatek spánku, naznačila studie

Dospělí, kterým sice nebyla diagnostikována porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD), ale mají některé její příznaky, hůře zvládají spánkovou deprivaci. Po probdělé noci tak například obtížněji kontrolují emoce a výrazněji se jim zhorší kognitivní schopnosti. Naznačila to nová studie publikovaná v Biological Psychiatry: Cognitive Neuroscience and Neuroimaging reports. 

Pro ADHD je typická například nepozornost, impulzivita či hyperaktivita. Příznaky se však u jednotlivých lidí liší a mnohdy zahrnují také emoční nestabilitu. V raném dětství postihuje tato porucha tři až sedm procent dětí, u řady z nich ale její symptomy přetrvávají i v dospělosti.

Nová studie se zaměřila na lidi, kterým tato porucha diagnostikována nebyla, přesto však některé její rysy mají. „Dalo by se říci, že mnoho osob má nějaké subklinické příznaky podobné ADHD. Diagnóza bývá ale stanovena až poté, co se tyto symptomy stanou natolik výrazné, že zasahují do běžného života,“ uvedl podle serveru EurekAlert! jeden z hlavních autorů výzkumu Predrag Petrovic z Institutu Karolinska ve Švédsku.

Vědecký tým měl k dispozici 180 zdravých dobrovolníků ve věku mezi 17 až 45 lety. Na začátku výzkumu vědci účastníkům změřili tendence k nepozornosti a emoční nestabilitě. Poté je náhodně rozdělili do dvou skupin. Jedna z nich mohla spát normálně, druhá se na jednu noc odpočinku vzdala. Následující den pak všem účastníkům výzkumníci změřili výkonné funkce a míru emoční kontroly.

Horší výsledky u lidí se sklony k ADHD

Následná analýza ukázala, že skupina, která v noci nespala, vykazovala horší výsledky. Nejvíce se to přitom týkalo lidí s vysokými sklony k hyperaktivitě. U těchto účastníků schopnost kontrolovat emoce a kognitivní dovednosti klesly nejvýrazněji. Vědci také zjistili, že lidé s většími sklony k ADHD byli zároveň náchylnější k problémům se spánkem.

„Naše zjištění je důležité mimo jiné proto, že mladí lidé nyní spí mnohem méně než před deseti lety,“ poznamenal Petrovic. „Pokud si lidé s příznaky ADHD nebudou pravidelně dopřávat dostatek spánku, jejich kognitivní funkce budou horší a hrozí, že se tyto symptomy budou dál stupňovat, a skončí to dokonce klinickou diagnózou,“ uzavřel. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 8 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 20 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
včera v 11:03

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...