Lidé se sklony k hyperaktivitě hůř snáší nedostatek spánku, naznačila studie

Dospělí, kterým sice nebyla diagnostikována porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD), ale mají některé její příznaky, hůře zvládají spánkovou deprivaci. Po probdělé noci tak například obtížněji kontrolují emoce a výrazněji se jim zhorší kognitivní schopnosti. Naznačila to nová studie publikovaná v Biological Psychiatry: Cognitive Neuroscience and Neuroimaging reports. 

Pro ADHD je typická například nepozornost, impulzivita či hyperaktivita. Příznaky se však u jednotlivých lidí liší a mnohdy zahrnují také emoční nestabilitu. V raném dětství postihuje tato porucha tři až sedm procent dětí, u řady z nich ale její symptomy přetrvávají i v dospělosti.

Nová studie se zaměřila na lidi, kterým tato porucha diagnostikována nebyla, přesto však některé její rysy mají. „Dalo by se říci, že mnoho osob má nějaké subklinické příznaky podobné ADHD. Diagnóza bývá ale stanovena až poté, co se tyto symptomy stanou natolik výrazné, že zasahují do běžného života,“ uvedl podle serveru EurekAlert! jeden z hlavních autorů výzkumu Predrag Petrovic z Institutu Karolinska ve Švédsku.

Vědecký tým měl k dispozici 180 zdravých dobrovolníků ve věku mezi 17 až 45 lety. Na začátku výzkumu vědci účastníkům změřili tendence k nepozornosti a emoční nestabilitě. Poté je náhodně rozdělili do dvou skupin. Jedna z nich mohla spát normálně, druhá se na jednu noc odpočinku vzdala. Následující den pak všem účastníkům výzkumníci změřili výkonné funkce a míru emoční kontroly.

Horší výsledky u lidí se sklony k ADHD

Následná analýza ukázala, že skupina, která v noci nespala, vykazovala horší výsledky. Nejvíce se to přitom týkalo lidí s vysokými sklony k hyperaktivitě. U těchto účastníků schopnost kontrolovat emoce a kognitivní dovednosti klesly nejvýrazněji. Vědci také zjistili, že lidé s většími sklony k ADHD byli zároveň náchylnější k problémům se spánkem.

„Naše zjištění je důležité mimo jiné proto, že mladí lidé nyní spí mnohem méně než před deseti lety,“ poznamenal Petrovic. „Pokud si lidé s příznaky ADHD nebudou pravidelně dopřávat dostatek spánku, jejich kognitivní funkce budou horší a hrozí, že se tyto symptomy budou dál stupňovat, a skončí to dokonce klinickou diagnózou,“ uzavřel. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
před 3 hhodinami

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
před 8 hhodinami

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 21 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 23 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
včera v 14:08

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
včera v 13:24

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
včera v 09:33

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
včera v 07:30
Načítání...