Těhotenská cukrovka nemůže za ADHD, uklidňuje rozsáhlá studie

Dvacet let se spekuluje o tom, že by cukrovka matek mohla vést u jejich dětí ke vzniku ADHD, vývojové poruchy, která může způsobovat nepozornost, hyperaktivitu a impulzivitu. Celou tu dobu tým hongkongských vědců shromažďoval data z celého světa. A na jejich základě teď tuto zvažovanou možnost vyvrátil.

Vědci shromáždili data ze šesti zemí světa o 3,6 milionu matek a jejich potomcích. Výsledky ukázaly, že diabetes matky během těhotenství pravděpodobně není přímou příčinou ADHD u dítěte. Výsledky vyšly v odborném časopise Nature Medicine.

V celosvětovém měřítku má přibližně šestnáct procent žen během těhotenství zvýšenou hladinu cukru v krvi. Pravděpodobnost vzniku této choroby se přitom zvyšuje díky faktorům, jako je obezita nebo vyšší věk matek. Dohromady tyto faktory mohou negativně ovlivnit vývoj mozku a nervové soustavy dítěte.

Mechanismus vzniku ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder) zatím není úplně objasněn. Odborníci předpokládají, že se na něm podílí chybná regulace metabolismu dopaminu, serotoninu a noradrenalinu. Významnou roli zřejmě hrají i genetické předpoklady. Diskutuje se i o možném vlivu nedostatku kyslíku při porodu a také o rizikových faktorech, kterým bylo vystaveno dítě ještě v prenatálním období – například různým infekcím. Na vzniku ADHD se možná podílí i předčasný porod nebo užívání drog či tabáku matkou. ADHD může být negativně ovlivněna i nedůslednou výchovou.

Zdroj: Národní zdravotnický informační portál

ADHD je jednou z nejčastějších neurovývojových poruch u dětí, která může mít závažné negativní důsledky. Děti s ADHD mívají horší výsledky ve škole, ukončují ji častěji neúspěšně a dosahují nižšího vzdělání. V pozdějším věku je tato porucha zase spojená s potížemi v zaměstnání a vztazích, a dokonce i s kriminalitou.

Na téma, jestli existuje nějaký vztah mezi cukrovkou matek a ADHD u jejich potomků, existuje několik výzkumů, ale jejich výsledky jsou zmatené a rozporuplné.

Nová data, nové výsledky

Hongkongští vědci nejprve zjistili, že děti narozené matkám s jakýmkoli typem cukrovky, ať už před těhotenstvím, nebo během něj, měly ve srovnání s ostatními dětmi mírně vyšší riziko ADHD. Studie také odhalila zvýšené riziko ADHD jak u gestačního diabetu (cukrovka během těhotenství), tak u pregestačního diabetu (tedy cukrovka před těhotenstvím).

Ukázalo se, že riziko u cukrovky v průběhu těhotenství je jen velmi mírně vyšší, zatímco u pregestačního diabetu byla souvislost významnější.

Jenže to nejzajímavější vědci odhalili, když porovnali riziko ADHD mezi sourozenci, kteří se narodili matce, jež v jednom těhotenství cukrovku měla, ale v druhém ne. A nezjistili u nich žádný významný rozdíl.

Nový pohled na ADHD

Tento neočekávaný výsledek naznačuje, že dříve zjištěné riziko ADHD je pravděpodobně způsobeno spíše společnými genetickými a rodinnými faktory než cukrovkou samotnou. Tyto výsledky zpochybňují předchozí studie, jež naznačovaly, že diabetes matky během těhotenství nebo před ním může zvyšovat riziko ADHD u dětí.

„Na rozdíl od předchozích studií, které předpokládaly, že diabetes matek během těhotenství může významně zvyšovat riziko ADHD, naše studie zjistila pouze mírnou souvislost mezi diabetem matek a ADHD u dětí. Pozoruhodné je, že srovnání sourozenců ukázalo, že tato souvislost je pravděpodobně ovlivněna společnými genetickými a rodinnými faktory, zejména v případě těhotenské cukrovky,“ shrnuli výsledky práce autoři.

Znamená to podle nich hlavně možnost dalšího směru výzkumu v budoucnosti – a také to přináší jistý klid pro nastávající matky. „Vyplývá z toho, že ženy, které plánují těhotenství, by se měly zabývat spíše svým komplexním rizikovým profilem, ale nemusí se zaměřovat přehnaně na cukrovku,“ dodávají. „Do budoucna je pro výzkum zásadní analyzovat specifickou roli genetických faktorů a správné kontroly hladiny cukru v krvi během různých fází embryonálního vývoje mozku u lidí,“ zakončují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Štědrost je častější v chudším prostředí, ukázaly experimenty

Lidé v chudších zemích si pomáhají víc než ti v zemích bohatých. Nový výzkum se toto zdánlivě banální sdělení rozhodl podrobit experimentu. Autoři zjistili, že toto chování zřejmě není výsledkem dlouhých kulturních a společenských procesů, ale dokáže se na něj naladit poměrně snadno každý. Jen musí nastat příhodné podmínky.
před 5 hhodinami

Mývalové na hranici Prahy. Brzy jich bude ještě víc, říká přírodovědec

Mývalové se podle přírodovědecké organizace Alka Wildlife poprvé dostali k hranicím Prahy. Fotopast jednoho zachytila pouhé dva kilometry od metropole, k níž se blíží údolím Berounky. Český přírodovědec Jan Cukor označuje za vysoce pravděpodobné, že se mýval bude na našem území dále šířit.
včera v 08:01

Řeka Jang-c’-ťiang připomínala dřív spíš kanál, teď se tam vrací život

Před pěti lety začal v nejdelší čínské řece Jang-c’-ťiang platit absolutní zákaz rybolovu. Ekologové se snaží zlepšit i průmyslovou a odpadovou zátěž. Podle prvních analýz se to vyplácí.
13. 2. 2026

„Rumový expres“ přinesl Španělsku extrémní srážky. Za pár dní napršelo víc než běžně za rok

Španělsko trápí od začátku roku extrémní deště, které do země přinesly historické srážky. V Portugalsku bouře způsobily škody ve výši jednoho procenta HDP. Jak přesně tato situace vznikla a jaké jsou její dopady, vysvětluje meteorolog Michal Žák.
13. 2. 2026

V Egyptě našli skalní malby staré až deset tisíc let

Objev na egyptském poloostrově Sinaj ukazuje místo, které bylo obýváno a navštěvováno celou řadou kultur během doby deseti tisíc let. Archeologové musí rozsáhlé území rychle prostudovat, vše zdokumentovat a pak analyzovat, protože se tam má stavět turistický projekt.
13. 2. 2026

USA opouštějí vědecký argument v přístupu ke klimatu

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) ve čtvrtek odstoupila od vědeckého stanoviska, že emise skleníkových plynů ohrožují lidské zdraví, a odstranila tak základ pro federální klimatické předpisy. Jedná se o dosud nejagresivnější krok administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa zaměřený na omezení boje proti změně klimatu, píší agentury AP a Reuters.
12. 2. 2026Aktualizováno13. 2. 2026

Cestu miniaturních vačnatců do mateřské kapsy se vědcům poprvé podařilo natočit

Něco málo přes dva centimetry měří vzdálenost, kterou musí urazit mláďata vakomyši tlustoocasé, která se potřebují po porodu dostat do vaku. Vědcům se to teď podařilo poprvé zachytit na video a zjistili při tom o tomto druhu mini predátora spoustu zajímavého.
12. 2. 2026

Švýcarští inženýři stvořili robota z mrtvých těl krevet

Místo kovu ocasy krevet. Tak vypadá nový robotický systém vytvořený vědci ze Švýcarska, který umí jemně uchopovat různé předměty, ale když je zapotřebí, tak dokonce i plave.
12. 2. 2026
Načítání...