Těhotenská cukrovka nemůže za ADHD, uklidňuje rozsáhlá studie

Dvacet let se spekuluje o tom, že by cukrovka matek mohla vést u jejich dětí ke vzniku ADHD, vývojové poruchy, která může způsobovat nepozornost, hyperaktivitu a impulzivitu. Celou tu dobu tým hongkongských vědců shromažďoval data z celého světa. A na jejich základě teď tuto zvažovanou možnost vyvrátil.

Vědci shromáždili data ze šesti zemí světa o 3,6 milionu matek a jejich potomcích. Výsledky ukázaly, že diabetes matky během těhotenství pravděpodobně není přímou příčinou ADHD u dítěte. Výsledky vyšly v odborném časopise Nature Medicine.

V celosvětovém měřítku má přibližně šestnáct procent žen během těhotenství zvýšenou hladinu cukru v krvi. Pravděpodobnost vzniku této choroby se přitom zvyšuje díky faktorům, jako je obezita nebo vyšší věk matek. Dohromady tyto faktory mohou negativně ovlivnit vývoj mozku a nervové soustavy dítěte.

Mechanismus vzniku ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder) zatím není úplně objasněn. Odborníci předpokládají, že se na něm podílí chybná regulace metabolismu dopaminu, serotoninu a noradrenalinu. Významnou roli zřejmě hrají i genetické předpoklady. Diskutuje se i o možném vlivu nedostatku kyslíku při porodu a také o rizikových faktorech, kterým bylo vystaveno dítě ještě v prenatálním období – například různým infekcím. Na vzniku ADHD se možná podílí i předčasný porod nebo užívání drog či tabáku matkou. ADHD může být negativně ovlivněna i nedůslednou výchovou.

Zdroj: Národní zdravotnický informační portál

ADHD je jednou z nejčastějších neurovývojových poruch u dětí, která může mít závažné negativní důsledky. Děti s ADHD mívají horší výsledky ve škole, ukončují ji častěji neúspěšně a dosahují nižšího vzdělání. V pozdějším věku je tato porucha zase spojená s potížemi v zaměstnání a vztazích, a dokonce i s kriminalitou.

Na téma, jestli existuje nějaký vztah mezi cukrovkou matek a ADHD u jejich potomků, existuje několik výzkumů, ale jejich výsledky jsou zmatené a rozporuplné.

Nová data, nové výsledky

Hongkongští vědci nejprve zjistili, že děti narozené matkám s jakýmkoli typem cukrovky, ať už před těhotenstvím, nebo během něj, měly ve srovnání s ostatními dětmi mírně vyšší riziko ADHD. Studie také odhalila zvýšené riziko ADHD jak u gestačního diabetu (cukrovka během těhotenství), tak u pregestačního diabetu (tedy cukrovka před těhotenstvím).

Ukázalo se, že riziko u cukrovky v průběhu těhotenství je jen velmi mírně vyšší, zatímco u pregestačního diabetu byla souvislost významnější.

Jenže to nejzajímavější vědci odhalili, když porovnali riziko ADHD mezi sourozenci, kteří se narodili matce, jež v jednom těhotenství cukrovku měla, ale v druhém ne. A nezjistili u nich žádný významný rozdíl.

Nový pohled na ADHD

Tento neočekávaný výsledek naznačuje, že dříve zjištěné riziko ADHD je pravděpodobně způsobeno spíše společnými genetickými a rodinnými faktory než cukrovkou samotnou. Tyto výsledky zpochybňují předchozí studie, jež naznačovaly, že diabetes matky během těhotenství nebo před ním může zvyšovat riziko ADHD u dětí.

„Na rozdíl od předchozích studií, které předpokládaly, že diabetes matek během těhotenství může významně zvyšovat riziko ADHD, naše studie zjistila pouze mírnou souvislost mezi diabetem matek a ADHD u dětí. Pozoruhodné je, že srovnání sourozenců ukázalo, že tato souvislost je pravděpodobně ovlivněna společnými genetickými a rodinnými faktory, zejména v případě těhotenské cukrovky,“ shrnuli výsledky práce autoři.

Znamená to podle nich hlavně možnost dalšího směru výzkumu v budoucnosti – a také to přináší jistý klid pro nastávající matky. „Vyplývá z toho, že ženy, které plánují těhotenství, by se měly zabývat spíše svým komplexním rizikovým profilem, ale nemusí se zaměřovat přehnaně na cukrovku,“ dodávají. „Do budoucna je pro výzkum zásadní analyzovat specifickou roli genetických faktorů a správné kontroly hladiny cukru v krvi během různých fází embryonálního vývoje mozku u lidí,“ zakončují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína dotáhla USA ve vývoji AI, hlásí Stanfordova univerzita

Spojené státy investují do AI stovky miliard dolarů. Podle nové analýzy Stanfordovy univerzity ale ve srovnání s Čínou značně neefektivně. Rozdíl ve výkonu mezi nejlepšími americkými a čínskými modely umělé inteligence se snížil na pouhých 2,7 procenta. Ještě v květnu roku 2023 to přitom bylo až 31 procent. Rozdíl je drobný, přestože USA vynakládají na AI mnohem víc peněz než Čína. Podle Stanfordu je to 285,9 miliardy dolarů proti čínským 12,4 miliardy dolarů.
před 1 hhodinou

Česko má poprvé data o očkování v reálném čase. Ukazují, komu se vyplatí nejvíc

Nové údaje o počtu lidí nakažených respiračními nemocemi a těch, kteří byli očkovaní, ukazují podle ministerstva zdravotnictví, kde Česko ve vakcinaci selhává a které skupiny jsou nejméně chráněné. Podle dat klesá množství očkovaných nejvíc v těch nejvíce zranitelných skupinách.
před 1 hhodinou

Kokain ve vodě mění chování lososů, popsali švédští vědci

Zbytky kokainu, které se dostávají do řek a jezer spolu s odpadními vodami, mění chování lososů. Ukázal to výzkum vědců ze Švédské zemědělské univerzity, na který upozornil deník The Guardian. Důsledky pro rybí populace zatím podle odborníků nikdo nedokáže přesně odhadnout.
před 5 hhodinami

Ukrajinská armáda popsala robotické útoky na ruské okupanty

Válka na Ukrajině překresluje staré mapy, na nichž byly vyznačené vojenské operace. Stále častěji se na nich místo lidských jmen objevují názvy pozemních robotů a létajících dronů, které vojáky nahrazují. Zástupci ukrajinské armády teď popsali, jak tyto operace probíhají a jak časté jsou.
včera v 16:33

Gruzie zahájila obnovu lužních lesů u hranic s Arménií a Ázerbájdžánem

Na ploše 65 hektarů v lesním komplexu Gardabani–Marneuli v kraji Kvemo Kartli na jihovýchodě Gruzie, nedaleko hranic s Arménií a Ázerbájdžánem, začala obnova lesů. Lokalita leží v povodí řeky Mtkvari (Kury) a je součástí poškozeného lužního ekosystému. Rozloha 65 hektarů odpovídá zhruba devadesáti fotbalovým hřištím.
včera v 14:21

Vědci rozplétají komplikovaný kočičí apetit

Rozmazlenost koček ohledně výběru potravy je dobře známá, zejména když se srovná se psy. Skupina japonských vědců ji teď detailně prostudovala a pokusila se najít pravidla této kočičí vlastnosti. Věří, že i přes své limity by výzkum mohl mít dopady na to, jak kočky správně krmit, což by mohlo chovatelům ušetřit nemalé finance a zvířatům udržovat zdraví.
včera v 13:15

Manželé vyléčili vrozenou slepotu. Dostali za to „vědeckého Oscara“

Proč se dítě někdy narodí slepé? Velmi často za to může genetická porucha, která se jmenuje Leberova kongenitální amauróza, známá i pod zkratkou LCA. Až donedávna to byla diagnóza, která nedávala takovým dětem žádnou naději. Změnili to dva lidé, kterým to zabralo čtvrt století. Teď za to molekulární bioložka Jean Bennettová a oftalmolog Albert Maguire dostali prestižní ocenění Breakthrough Prize a odměnu ve výši tří milionů dolarů, v přepočtu šedesát milionů korun.
včera v 11:31

Satelity ukázaly památky UNESCO z vesmíru

V rámci Mezinárodního dne památek a sídel se Evropská vesmírná agentura spojila s organizací UNESCO, aby společně přiblížily krásu i křehkost míst, která uchovávají společnou paměť lidstva. Zároveň zdůrazňují, že ať už jde o kulturní památky, nebo přírodní divy, tato místa vyprávějí příběh o tom, kým jsme. Jejich zachování není jen naší povinností, ale také závazkem vůči budoucím generacím.
včera v 10:57
Načítání...