Těhotenská cukrovka nemůže za ADHD, uklidňuje rozsáhlá studie

Dvacet let se spekuluje o tom, že by cukrovka matek mohla vést u jejich dětí ke vzniku ADHD, vývojové poruchy, která může způsobovat nepozornost, hyperaktivitu a impulzivitu. Celou tu dobu tým hongkongských vědců shromažďoval data z celého světa. A na jejich základě teď tuto zvažovanou možnost vyvrátil.

Vědci shromáždili data ze šesti zemí světa o 3,6 milionu matek a jejich potomcích. Výsledky ukázaly, že diabetes matky během těhotenství pravděpodobně není přímou příčinou ADHD u dítěte. Výsledky vyšly v odborném časopise Nature Medicine.

V celosvětovém měřítku má přibližně šestnáct procent žen během těhotenství zvýšenou hladinu cukru v krvi. Pravděpodobnost vzniku této choroby se přitom zvyšuje díky faktorům, jako je obezita nebo vyšší věk matek. Dohromady tyto faktory mohou negativně ovlivnit vývoj mozku a nervové soustavy dítěte.

Mechanismus vzniku ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder) zatím není úplně objasněn. Odborníci předpokládají, že se na něm podílí chybná regulace metabolismu dopaminu, serotoninu a noradrenalinu. Významnou roli zřejmě hrají i genetické předpoklady. Diskutuje se i o možném vlivu nedostatku kyslíku při porodu a také o rizikových faktorech, kterým bylo vystaveno dítě ještě v prenatálním období – například různým infekcím. Na vzniku ADHD se možná podílí i předčasný porod nebo užívání drog či tabáku matkou. ADHD může být negativně ovlivněna i nedůslednou výchovou.

Zdroj: Národní zdravotnický informační portál

ADHD je jednou z nejčastějších neurovývojových poruch u dětí, která může mít závažné negativní důsledky. Děti s ADHD mívají horší výsledky ve škole, ukončují ji častěji neúspěšně a dosahují nižšího vzdělání. V pozdějším věku je tato porucha zase spojená s potížemi v zaměstnání a vztazích, a dokonce i s kriminalitou.

Na téma, jestli existuje nějaký vztah mezi cukrovkou matek a ADHD u jejich potomků, existuje několik výzkumů, ale jejich výsledky jsou zmatené a rozporuplné.

Nová data, nové výsledky

Hongkongští vědci nejprve zjistili, že děti narozené matkám s jakýmkoli typem cukrovky, ať už před těhotenstvím, nebo během něj, měly ve srovnání s ostatními dětmi mírně vyšší riziko ADHD. Studie také odhalila zvýšené riziko ADHD jak u gestačního diabetu (cukrovka během těhotenství), tak u pregestačního diabetu (tedy cukrovka před těhotenstvím).

Ukázalo se, že riziko u cukrovky v průběhu těhotenství je jen velmi mírně vyšší, zatímco u pregestačního diabetu byla souvislost významnější.

Jenže to nejzajímavější vědci odhalili, když porovnali riziko ADHD mezi sourozenci, kteří se narodili matce, jež v jednom těhotenství cukrovku měla, ale v druhém ne. A nezjistili u nich žádný významný rozdíl.

Nový pohled na ADHD

Tento neočekávaný výsledek naznačuje, že dříve zjištěné riziko ADHD je pravděpodobně způsobeno spíše společnými genetickými a rodinnými faktory než cukrovkou samotnou. Tyto výsledky zpochybňují předchozí studie, jež naznačovaly, že diabetes matky během těhotenství nebo před ním může zvyšovat riziko ADHD u dětí.

„Na rozdíl od předchozích studií, které předpokládaly, že diabetes matek během těhotenství může významně zvyšovat riziko ADHD, naše studie zjistila pouze mírnou souvislost mezi diabetem matek a ADHD u dětí. Pozoruhodné je, že srovnání sourozenců ukázalo, že tato souvislost je pravděpodobně ovlivněna společnými genetickými a rodinnými faktory, zejména v případě těhotenské cukrovky,“ shrnuli výsledky práce autoři.

Znamená to podle nich hlavně možnost dalšího směru výzkumu v budoucnosti – a také to přináší jistý klid pro nastávající matky. „Vyplývá z toho, že ženy, které plánují těhotenství, by se měly zabývat spíše svým komplexním rizikovým profilem, ale nemusí se zaměřovat přehnaně na cukrovku,“ dodávají. „Do budoucna je pro výzkum zásadní analyzovat specifickou roli genetických faktorů a správné kontroly hladiny cukru v krvi během různých fází embryonálního vývoje mozku u lidí,“ zakončují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 16 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 17 hhodinami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
před 20 hhodinami

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
před 21 hhodinami
Načítání...