Těhotenská cukrovka nemůže za ADHD, uklidňuje rozsáhlá studie

Dvacet let se spekuluje o tom, že by cukrovka matek mohla vést u jejich dětí ke vzniku ADHD, vývojové poruchy, která může způsobovat nepozornost, hyperaktivitu a impulzivitu. Celou tu dobu tým hongkongských vědců shromažďoval data z celého světa. A na jejich základě teď tuto zvažovanou možnost vyvrátil.

Vědci shromáždili data ze šesti zemí světa o 3,6 milionu matek a jejich potomcích. Výsledky ukázaly, že diabetes matky během těhotenství pravděpodobně není přímou příčinou ADHD u dítěte. Výsledky vyšly v odborném časopise Nature Medicine.

V celosvětovém měřítku má přibližně šestnáct procent žen během těhotenství zvýšenou hladinu cukru v krvi. Pravděpodobnost vzniku této choroby se přitom zvyšuje díky faktorům, jako je obezita nebo vyšší věk matek. Dohromady tyto faktory mohou negativně ovlivnit vývoj mozku a nervové soustavy dítěte.

Mechanismus vzniku ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder) zatím není úplně objasněn. Odborníci předpokládají, že se na něm podílí chybná regulace metabolismu dopaminu, serotoninu a noradrenalinu. Významnou roli zřejmě hrají i genetické předpoklady. Diskutuje se i o možném vlivu nedostatku kyslíku při porodu a také o rizikových faktorech, kterým bylo vystaveno dítě ještě v prenatálním období – například různým infekcím. Na vzniku ADHD se možná podílí i předčasný porod nebo užívání drog či tabáku matkou. ADHD může být negativně ovlivněna i nedůslednou výchovou.

Zdroj: Národní zdravotnický informační portál

ADHD je jednou z nejčastějších neurovývojových poruch u dětí, která může mít závažné negativní důsledky. Děti s ADHD mívají horší výsledky ve škole, ukončují ji častěji neúspěšně a dosahují nižšího vzdělání. V pozdějším věku je tato porucha zase spojená s potížemi v zaměstnání a vztazích, a dokonce i s kriminalitou.

Na téma, jestli existuje nějaký vztah mezi cukrovkou matek a ADHD u jejich potomků, existuje několik výzkumů, ale jejich výsledky jsou zmatené a rozporuplné.

Nová data, nové výsledky

Hongkongští vědci nejprve zjistili, že děti narozené matkám s jakýmkoli typem cukrovky, ať už před těhotenstvím, nebo během něj, měly ve srovnání s ostatními dětmi mírně vyšší riziko ADHD. Studie také odhalila zvýšené riziko ADHD jak u gestačního diabetu (cukrovka během těhotenství), tak u pregestačního diabetu (tedy cukrovka před těhotenstvím).

Ukázalo se, že riziko u cukrovky v průběhu těhotenství je jen velmi mírně vyšší, zatímco u pregestačního diabetu byla souvislost významnější.

Jenže to nejzajímavější vědci odhalili, když porovnali riziko ADHD mezi sourozenci, kteří se narodili matce, jež v jednom těhotenství cukrovku měla, ale v druhém ne. A nezjistili u nich žádný významný rozdíl.

Nový pohled na ADHD

Tento neočekávaný výsledek naznačuje, že dříve zjištěné riziko ADHD je pravděpodobně způsobeno spíše společnými genetickými a rodinnými faktory než cukrovkou samotnou. Tyto výsledky zpochybňují předchozí studie, jež naznačovaly, že diabetes matky během těhotenství nebo před ním může zvyšovat riziko ADHD u dětí.

„Na rozdíl od předchozích studií, které předpokládaly, že diabetes matek během těhotenství může významně zvyšovat riziko ADHD, naše studie zjistila pouze mírnou souvislost mezi diabetem matek a ADHD u dětí. Pozoruhodné je, že srovnání sourozenců ukázalo, že tato souvislost je pravděpodobně ovlivněna společnými genetickými a rodinnými faktory, zejména v případě těhotenské cukrovky,“ shrnuli výsledky práce autoři.

Znamená to podle nich hlavně možnost dalšího směru výzkumu v budoucnosti – a také to přináší jistý klid pro nastávající matky. „Vyplývá z toho, že ženy, které plánují těhotenství, by se měly zabývat spíše svým komplexním rizikovým profilem, ale nemusí se zaměřovat přehnaně na cukrovku,“ dodávají. „Do budoucna je pro výzkum zásadní analyzovat specifickou roli genetických faktorů a správné kontroly hladiny cukru v krvi během různých fází embryonálního vývoje mozku u lidí,“ zakončují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 29 mminutami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...