Těhotenská cukrovka nemůže za ADHD, uklidňuje rozsáhlá studie

Dvacet let se spekuluje o tom, že by cukrovka matek mohla vést u jejich dětí ke vzniku ADHD, vývojové poruchy, která může způsobovat nepozornost, hyperaktivitu a impulzivitu. Celou tu dobu tým hongkongských vědců shromažďoval data z celého světa. A na jejich základě teď tuto zvažovanou možnost vyvrátil.

Vědci shromáždili data ze šesti zemí světa o 3,6 milionu matek a jejich potomcích. Výsledky ukázaly, že diabetes matky během těhotenství pravděpodobně není přímou příčinou ADHD u dítěte. Výsledky vyšly v odborném časopise Nature Medicine.

V celosvětovém měřítku má přibližně šestnáct procent žen během těhotenství zvýšenou hladinu cukru v krvi. Pravděpodobnost vzniku této choroby se přitom zvyšuje díky faktorům, jako je obezita nebo vyšší věk matek. Dohromady tyto faktory mohou negativně ovlivnit vývoj mozku a nervové soustavy dítěte.

Mechanismus vzniku ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder) zatím není úplně objasněn. Odborníci předpokládají, že se na něm podílí chybná regulace metabolismu dopaminu, serotoninu a noradrenalinu. Významnou roli zřejmě hrají i genetické předpoklady. Diskutuje se i o možném vlivu nedostatku kyslíku při porodu a také o rizikových faktorech, kterým bylo vystaveno dítě ještě v prenatálním období – například různým infekcím. Na vzniku ADHD se možná podílí i předčasný porod nebo užívání drog či tabáku matkou. ADHD může být negativně ovlivněna i nedůslednou výchovou.

Zdroj: Národní zdravotnický informační portál

ADHD je jednou z nejčastějších neurovývojových poruch u dětí, která může mít závažné negativní důsledky. Děti s ADHD mívají horší výsledky ve škole, ukončují ji častěji neúspěšně a dosahují nižšího vzdělání. V pozdějším věku je tato porucha zase spojená s potížemi v zaměstnání a vztazích, a dokonce i s kriminalitou.

Na téma, jestli existuje nějaký vztah mezi cukrovkou matek a ADHD u jejich potomků, existuje několik výzkumů, ale jejich výsledky jsou zmatené a rozporuplné.

Nová data, nové výsledky

Hongkongští vědci nejprve zjistili, že děti narozené matkám s jakýmkoli typem cukrovky, ať už před těhotenstvím, nebo během něj, měly ve srovnání s ostatními dětmi mírně vyšší riziko ADHD. Studie také odhalila zvýšené riziko ADHD jak u gestačního diabetu (cukrovka během těhotenství), tak u pregestačního diabetu (tedy cukrovka před těhotenstvím).

Ukázalo se, že riziko u cukrovky v průběhu těhotenství je jen velmi mírně vyšší, zatímco u pregestačního diabetu byla souvislost významnější.

Jenže to nejzajímavější vědci odhalili, když porovnali riziko ADHD mezi sourozenci, kteří se narodili matce, jež v jednom těhotenství cukrovku měla, ale v druhém ne. A nezjistili u nich žádný významný rozdíl.

Nový pohled na ADHD

Tento neočekávaný výsledek naznačuje, že dříve zjištěné riziko ADHD je pravděpodobně způsobeno spíše společnými genetickými a rodinnými faktory než cukrovkou samotnou. Tyto výsledky zpochybňují předchozí studie, jež naznačovaly, že diabetes matky během těhotenství nebo před ním může zvyšovat riziko ADHD u dětí.

„Na rozdíl od předchozích studií, které předpokládaly, že diabetes matek během těhotenství může významně zvyšovat riziko ADHD, naše studie zjistila pouze mírnou souvislost mezi diabetem matek a ADHD u dětí. Pozoruhodné je, že srovnání sourozenců ukázalo, že tato souvislost je pravděpodobně ovlivněna společnými genetickými a rodinnými faktory, zejména v případě těhotenské cukrovky,“ shrnuli výsledky práce autoři.

Znamená to podle nich hlavně možnost dalšího směru výzkumu v budoucnosti – a také to přináší jistý klid pro nastávající matky. „Vyplývá z toho, že ženy, které plánují těhotenství, by se měly zabývat spíše svým komplexním rizikovým profilem, ale nemusí se zaměřovat přehnaně na cukrovku,“ dodávají. „Do budoucna je pro výzkum zásadní analyzovat specifickou roli genetických faktorů a správné kontroly hladiny cukru v krvi během různých fází embryonálního vývoje mozku u lidí,“ zakončují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 12 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 13 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
před 16 hhodinami

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
před 18 hhodinami

LSD se posunulo jako možný lék proti depresi do „nadějné“ fáze

Psychedelika se zmiňují v souvislosti s léčbou vážných duševních nemocí stále častěji – řada výsledků vypadá velmi nadějně, ale zatím chyběla kvalitnější potvrzení jejich účinnosti prostřednictvím velkých dlouhodobých studií. Teď jedna taková vyšla a naznačuje, že potenciál těchto substancí je nemalý.
23. 6. 2026

Do Česka přiteče přes sto milionů na špičkovou vědu. ERC granty mají dva projekty

ERC granty jsou způsob, jak Evropská unie podporuje vědu v členských zemích. Pečlivě vybrané projekty mohou takto získat financování, které posune výzkum dál. V úterý byly zveřejněny ERC granty v kategorii Advanced (Pokročilý). Získaly je rovnou dva tuzemské projekty – jeden z Olomouce, druhý z Prahy.
23. 6. 2026

Stromy vyhrály evoluční závod, protože se nejlépe přizpůsobily suchu

Na otázku, jak se stalo, že vznikly stromy a co jim umožnilo stát se jedněmi z největších a nejdéle žijících organismů na Zemi, se pokusil odpovědět velký mezinárodní výzkum, ve kterém hráli významnou roli i experti z Česka.
23. 6. 2026

Lesy má sledovat „Velký bratr“. Drony, AI a senzory jim mohou dát šanci proti změně klimatu

Technologie umělé inteligence (AI) by v budoucnu mohla pomoci z fotek velmi podrobně analyzovat stav lesů. Nástroj, na jehož vývoji se podílí tým vědců z brněnského pracoviště Výzkumného ústavu pro krajinu, propojuje drony, laserové skenování objektů, AI a pokročilé modely růstu lesních porostů. Výsledkem má být systém schopný vyhodnocovat stav lesa až na úroveň jednotlivých stromů. A současně má předvídat jeho budoucí vývoj v podmínkách měnícího se klimatu.
23. 6. 2026
Načítání...