Diagnóza ADHD u dospělých zvyšuje riziko demence, zjistili vědci

Lidé, u nichž lékaři až v dospělosti odhalili poruchu pozornosti s hyperaktivitou (ADHD), můžou v pozdějším věku výrazně častěji trpět demencí. Vyplývá to ze studie, v níž odborníci zkoumali skupinu více než 100 tisíc pacientů s ADHD a zjistili, že riziko demence je u nich až třikrát vyšší než u běžné populace.

Vědci zatím nedokážou určit, jestli existuje mezi zahájením léčby ADHD v dospělosti a častějším rozvojem demence příčinná souvislost. Podle nich je ale možné, že porucha pozornosti snižuje schopnost mozku reagovat na procesy, které se v něm odehrávají v pozdějším věku, včetně neurodegenerativních změn, jež způsobují demenci.

  • Jedná se o neurovývojové onemocnění způsobující obtíže se soustředěním, přizpůsobením aktivity a zvýšenou impulzivitou.

Problém spočívá v tom, že nemají zatím jednoznačná data o tom, jestli riziko demence snižuje medikace u poruchy ADHD a jestli se vyšší výskyt demence může týkat i lidí, kterým byla diagnostikována porucha pozornosti už jako dětem.

Izraelská studie

Autory studie zveřejněné v odborném časopisu Jama Network Open jsou izraelští lékaři, kteří od roku 2003 zkoumali zdravotní stav skoro 110 tisíc pacientů, kteří neměli ADHD ani demenci. Do roku 2020 se diagnóza ADHD objevila u 730 z nich a z těchto 730 se pak 96, tedy třináct procent, začalo potýkat také s demencí. U těch, kteří ADHD netrpěli, byla diagnóza demence méně častá – objevila se u sedmi procent lidí.

„Hlavní je, že lidé s ADHD by neměli panikařit. Tuto souvislost je teprve potřeba potvrdit, a pokud se to stane, zjistit, zda riziko (demence) snižuje užívání léků na ADHD,“ komentoval novou studii Chris Hollis z univerzity v Nottinghamu, který se na výzkumu nepodílel. Podle něj je také možné, že ve hře jsou i další faktory, které zatím vědci nezohlednili.

I to je ale velmi důležitý pokrok – už jen statistická souvislost naznačuje, že vědci zatím něco přehlíželi a že mohou tuto zatím neznámou oblast lépe prozkoumat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci poprvé léčili člověka virem, který navrhla AI. Výsledky jsou zatím neznámé

Kontroverzní výzkum virů, které nyní navrhují a upravují umělé inteligence (AI), poprvé dospěl do fáze, kdy byla tato technologie použita u lidského pacienta. Společnost Radical Numerics, která za experimentem stojí, ale řadu klíčových informací nezveřejnila.
před 3 hhodinami

Lidmi způsobená změna klimatu zastavila nástup nové doby ledové, naznačuje výzkum

Až doposud se předpokládalo, že nástup doby ledové nehrozil další tisíce let. Nová studie teď popsala, že se ve dvacátém století objevily náznaky toho, že ledovce začaly růst, což představuje začátek takzvaného glaciálního období doby ledové. Následně ale bylo vše jinak.
před 5 hhodinami

Začíná Týden Akademie věd, zdarma nabízí stovky akcí po celém Česku

Tradiční akce Týden Akademie věd České republiky letos nabízí stovky přednášek, výstav i prohlídek míst, kam se veřejnost běžně nedostane. Žádná z akcí není zpoplatněná, lidé tak mohou zjistit, jak vypadá špičková tuzemská věda, zcela zdarma.
před 6 hhodinami

Skoro tři miliony „úhořů“ na jednom místě. Vědci popsali obří mumraj u Tasmánie

Mořští biologové zdokumentovali hejno téměř tří milionů ryb, které se pravidelně objevuje u jedné podmořské hory poblíž pobřeží Tasmánie jižně od Austrálie. Vědci dokázali spočítat, kolik tvorů hejno tvoří, díky kombinaci hned několika metod.
před 7 hhodinami

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
včera v 09:00‌‌

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.