Diagnóza ADHD u dospělých zvyšuje riziko demence, zjistili vědci

Lidé, u nichž lékaři až v dospělosti odhalili poruchu pozornosti s hyperaktivitou (ADHD), můžou v pozdějším věku výrazně častěji trpět demencí. Vyplývá to ze studie, v níž odborníci zkoumali skupinu více než 100 tisíc pacientů s ADHD a zjistili, že riziko demence je u nich až třikrát vyšší než u běžné populace.

Vědci zatím nedokážou určit, jestli existuje mezi zahájením léčby ADHD v dospělosti a častějším rozvojem demence příčinná souvislost. Podle nich je ale možné, že porucha pozornosti snižuje schopnost mozku reagovat na procesy, které se v něm odehrávají v pozdějším věku, včetně neurodegenerativních změn, jež způsobují demenci.

  • Jedná se o neurovývojové onemocnění způsobující obtíže se soustředěním, přizpůsobením aktivity a zvýšenou impulzivitou.

Problém spočívá v tom, že nemají zatím jednoznačná data o tom, jestli riziko demence snižuje medikace u poruchy ADHD a jestli se vyšší výskyt demence může týkat i lidí, kterým byla diagnostikována porucha pozornosti už jako dětem.

Izraelská studie

Autory studie zveřejněné v odborném časopisu Jama Network Open jsou izraelští lékaři, kteří od roku 2003 zkoumali zdravotní stav skoro 110 tisíc pacientů, kteří neměli ADHD ani demenci. Do roku 2020 se diagnóza ADHD objevila u 730 z nich a z těchto 730 se pak 96, tedy třináct procent, začalo potýkat také s demencí. U těch, kteří ADHD netrpěli, byla diagnóza demence méně častá – objevila se u sedmi procent lidí.

„Hlavní je, že lidé s ADHD by neměli panikařit. Tuto souvislost je teprve potřeba potvrdit, a pokud se to stane, zjistit, zda riziko (demence) snižuje užívání léků na ADHD,“ komentoval novou studii Chris Hollis z univerzity v Nottinghamu, který se na výzkumu nepodílel. Podle něj je také možné, že ve hře jsou i další faktory, které zatím vědci nezohlednili.

I to je ale velmi důležitý pokrok – už jen statistická souvislost naznačuje, že vědci zatím něco přehlíželi a že mohou tuto zatím neznámou oblast lépe prozkoumat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 3 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 5 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 10 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 20 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
včera v 14:48

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
včera v 12:35
Načítání...