Diagnóza ADHD u dospělých zvyšuje riziko demence, zjistili vědci

Lidé, u nichž lékaři až v dospělosti odhalili poruchu pozornosti s hyperaktivitou (ADHD), můžou v pozdějším věku výrazně častěji trpět demencí. Vyplývá to ze studie, v níž odborníci zkoumali skupinu více než 100 tisíc pacientů s ADHD a zjistili, že riziko demence je u nich až třikrát vyšší než u běžné populace.

Vědci zatím nedokážou určit, jestli existuje mezi zahájením léčby ADHD v dospělosti a častějším rozvojem demence příčinná souvislost. Podle nich je ale možné, že porucha pozornosti snižuje schopnost mozku reagovat na procesy, které se v něm odehrávají v pozdějším věku, včetně neurodegenerativních změn, jež způsobují demenci.

  • Jedná se o neurovývojové onemocnění způsobující obtíže se soustředěním, přizpůsobením aktivity a zvýšenou impulzivitou.

Problém spočívá v tom, že nemají zatím jednoznačná data o tom, jestli riziko demence snižuje medikace u poruchy ADHD a jestli se vyšší výskyt demence může týkat i lidí, kterým byla diagnostikována porucha pozornosti už jako dětem.

Izraelská studie

Autory studie zveřejněné v odborném časopisu Jama Network Open jsou izraelští lékaři, kteří od roku 2003 zkoumali zdravotní stav skoro 110 tisíc pacientů, kteří neměli ADHD ani demenci. Do roku 2020 se diagnóza ADHD objevila u 730 z nich a z těchto 730 se pak 96, tedy třináct procent, začalo potýkat také s demencí. U těch, kteří ADHD netrpěli, byla diagnóza demence méně častá – objevila se u sedmi procent lidí.

„Hlavní je, že lidé s ADHD by neměli panikařit. Tuto souvislost je teprve potřeba potvrdit, a pokud se to stane, zjistit, zda riziko (demence) snižuje užívání léků na ADHD,“ komentoval novou studii Chris Hollis z univerzity v Nottinghamu, který se na výzkumu nepodílel. Podle něj je také možné, že ve hře jsou i další faktory, které zatím vědci nezohlednili.

I to je ale velmi důležitý pokrok – už jen statistická souvislost naznačuje, že vědci zatím něco přehlíželi a že mohou tuto zatím neznámou oblast lépe prozkoumat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili nový lék na cukrovku, chtějí ho začít testovat

Čeští vědci vyvinuli novou experimentální sloučeninu, která by mohla přinést bezpečnější léčbu cukrovky druhého typu. Chrání kosti a snižuje jejich lámavost, což je častým vedlejším účinkem současných medikamentů. Novou látku vědci objevili jako vedlejší účinek látky, která má léčit ztučnělá játra, informovala Akademie věd ČR. Výsledky studie publikoval odborný časopis Metabolism.
včera v 12:02

Klimatologům chybí data a volají po spolupráci. Obří dírou je ruská Arktida

Současná globální politická nestabilita a geopolitické napětí společně s rostoucím nacionalismem, byrokracií a ekonomickým tlakem stále více omezují volný přístup k datům potřebným ke studiu klimatické změny. Navíc komplikují jejich výměnu. Podle vědců, kteří se zabývají změnou klimatu a jejími dopady, by vznikaly lepší a reprezentativnější výsledky, kdyby existovala mezinárodní úmluva zajišťující otevřený přístup ke všem datům.
včera v 11:29

Zvířata mají ročně dopad na krajinu jako stovky tisíc povodní, odhadují vědci

Stovky živočišných druhů, jako jsou mravenci, bobři, lososi, krtci či hroši, budují nory a hráze nebo se prostě jen pohybují, čímž utvářejí krajinu a společně ji mění, ukázala studie londýnské univerzity. „Vždy jsme se zajímali o jednotlivé živočichy. Díky této studii jsme objevili kolektivní význam zvířecích architektů,“ řekla agentuře AFP vědecká pracovnice v oboru fyzické geografie Gemma Harveyová, která vedla studii londýnské univerzity Queen Mary, zveřejněnou letos 18. února.
včera v 09:10

Vědci hledají odpověď na otázku, zda mají děti vědomí už před porodem

Kdy se člověk stává člověkem? A jak vypadá ta změna, která udělá ze shluku buněk něco víc? To jsou otázky, na které věda stále nemá odpovědi. Ale experti se je snaží najít – toto poznání může mít přitom dopad například i na otázku potratů.
16. 3. 2025
Načítání...