Diagnóza ADHD u dospělých zvyšuje riziko demence, zjistili vědci

Lidé, u nichž lékaři až v dospělosti odhalili poruchu pozornosti s hyperaktivitou (ADHD), můžou v pozdějším věku výrazně častěji trpět demencí. Vyplývá to ze studie, v níž odborníci zkoumali skupinu více než 100 tisíc pacientů s ADHD a zjistili, že riziko demence je u nich až třikrát vyšší než u běžné populace.

Vědci zatím nedokážou určit, jestli existuje mezi zahájením léčby ADHD v dospělosti a častějším rozvojem demence příčinná souvislost. Podle nich je ale možné, že porucha pozornosti snižuje schopnost mozku reagovat na procesy, které se v něm odehrávají v pozdějším věku, včetně neurodegenerativních změn, jež způsobují demenci.

  • Jedná se o neurovývojové onemocnění způsobující obtíže se soustředěním, přizpůsobením aktivity a zvýšenou impulzivitou.

Problém spočívá v tom, že nemají zatím jednoznačná data o tom, jestli riziko demence snižuje medikace u poruchy ADHD a jestli se vyšší výskyt demence může týkat i lidí, kterým byla diagnostikována porucha pozornosti už jako dětem.

Izraelská studie

Autory studie zveřejněné v odborném časopisu Jama Network Open jsou izraelští lékaři, kteří od roku 2003 zkoumali zdravotní stav skoro 110 tisíc pacientů, kteří neměli ADHD ani demenci. Do roku 2020 se diagnóza ADHD objevila u 730 z nich a z těchto 730 se pak 96, tedy třináct procent, začalo potýkat také s demencí. U těch, kteří ADHD netrpěli, byla diagnóza demence méně častá – objevila se u sedmi procent lidí.

„Hlavní je, že lidé s ADHD by neměli panikařit. Tuto souvislost je teprve potřeba potvrdit, a pokud se to stane, zjistit, zda riziko (demence) snižuje užívání léků na ADHD,“ komentoval novou studii Chris Hollis z univerzity v Nottinghamu, který se na výzkumu nepodílel. Podle něj je také možné, že ve hře jsou i další faktory, které zatím vědci nezohlednili.

I to je ale velmi důležitý pokrok – už jen statistická souvislost naznačuje, že vědci zatím něco přehlíželi a že mohou tuto zatím neznámou oblast lépe prozkoumat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
před 23 hhodinami

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025
Načítání...