Je možné, že lidská posádka se na Mars dostane – ale možná si z cesty nebude nic pamatovat. Rizikem pro zdraví jsou vysoce energeticky nabité částice, které obsahuje kosmické záření.
Nehrozí astronautům, kteří poletí na Rudou planetu, trvalé poškození mozku? Fenomén takzvaného vesmírného mozku studovali vědci z University of California. Výzkum se věnoval vysoce energeticky nabitým částicím a jejich vlivu na lidský organismus.
Tento druh částic je obsažen v kosmickém záření, které bude astronauty během dlouhé cesty k Marsu bombardovat. Vědci studovali, jaký je jeho vliv na hlodavce. Výsledky zveřejněné v odborném časopise Nature Scientigic Reports ukazují, že dlouhodobé důsledky jsou extrémní: Nejčastějším výsledkem byla demence a omezené kognitivní schopnosti u pokusných zvířat.
Tento pokus navázal na loňský výzkum, který se věnoval krátkodobým důsledkům vesmírné radiace – už ty naznačovaly, že cestující na Mars čeká řada problémů. Ale nové výsledky ukazují, že potenciální cesta na Mars se bude muset ještě zvážit. „Pro astronauty na dvou až tříleté misi k Marsu nemáme dobré zprávy,“ uvedl profesor Charles Limoli, který výzkum vedl.
„Vesmírné prostředí přináší pro astronauty jedinečné komplikace. Zjistili jsme, že vystavení těmto částicím může vést k celé řadě problémů centrálního nervového systému, jež se sice vyvinou již během cesty k Marsu, ale jejich následky se mohou projevovat ještě dlouhou dobu poté,“ dodal expert na radiační onkologii.
Ozáření potkani zapomínají – a pamatují si, co nemají
Hlodavci byli v tomto pokusu vystavení vysoce nabitým částicím v laboratořích NASA v New Yorku, poté je zkoumali v Limoliho laboratoři. Poškozené neurony a poškozenou mozkovou tkáň našli vědci u potkanů i šest měsíců po ozařování. Skenování odhalilo, že nervové sítě v mozcích hlodavců byly poškozené tím, že nefungovalo propojení mezi dendrity, tedy krátkými výběžky neuronu přijímajícími nervové vzruchy. To narušovalo přenos signálu mezi mozkovými buňkami.
Vědci pak ještě testovali potkany v několika úkolech, při kterých měli hlodavci plnit intelektuálně různě náročné úkoly. Jejich výsledky byly velmi slabé – přesně to odpovídalo tomu, jak narušené byly jejich mozky. Jako zásadní problém se zdá to, že potkani nebyli schopní zbavit se strachu a stresu z předchozích traumat. Tento mechanismus je velmi důležitý i u lidí: Funguje například, když má někdo těžkou nehodu na kole, ale potom se k cyklistice vrátí a užívá si ji. Když však tento jev nefunguje, dochází k úzkosti a těžkým duševním poruchám. A přesně to se dělo u pokusných zvířat.
Pro lidskou posádku na tříleté cestě by takové omezení duševních schopností bylo katastrofální. Čas potřebný k cestě na Mars je podle výzkumu dostatečný k tomu, aby se symptomy demence u astronautů projevily a aby měly následky. Limoliho práce je součástí výzkumu NASA s názvem Human Research Program.
Limoli tvrdí, že cest, jak se s tímto problémem vypořádat, je rovnou několik. Například výrazně zesílené protiradiační štíty v místech, kde posádka spí. Ale úplně zabránit ozáření nejde, proto Limoliho tým začíná pracovat na léčivech, která by mohla výše popsaným problémům zabránit.
Elon Musk by se rád problému radiace vyhnul tím, že jeho kosmická loď překoná vzdálenost mezi Zemí a Marsem za pouhých šest měsíců.
