Astronautům, kteří poletí na Mars, bude hrozit demence

Je možné, že lidská posádka se na Mars dostane – ale možná si z cesty nebude nic pamatovat. Rizikem pro zdraví jsou vysoce energeticky nabité částice, které obsahuje kosmické záření.

Nehrozí astronautům, kteří poletí na Rudou planetu, trvalé poškození mozku? Fenomén takzvaného vesmírného mozku studovali vědci z University of California. Výzkum se věnoval vysoce energeticky nabitým částicím a jejich vlivu na lidský organismus.

Tento druh částic je obsažen v kosmickém záření, které bude astronauty během dlouhé cesty k Marsu bombardovat. Vědci studovali, jaký je jeho vliv na hlodavce. Výsledky zveřejněné v odborném časopise Nature Scientigic Reports ukazují, že dlouhodobé důsledky jsou extrémní: Nejčastějším výsledkem byla demence a omezené kognitivní schopnosti u pokusných zvířat.

Tento pokus navázal na loňský výzkum, který se věnoval krátkodobým důsledkům vesmírné radiace – už ty naznačovaly, že cestující na Mars čeká řada problémů. Ale nové výsledky ukazují, že potenciální cesta na Mars se bude muset ještě zvážit. „Pro astronauty na dvou až tříleté misi k Marsu nemáme dobré zprávy,“ uvedl profesor Charles Limoli, který výzkum vedl.

„Vesmírné prostředí přináší pro astronauty jedinečné komplikace. Zjistili jsme, že vystavení těmto částicím může vést k celé řadě problémů centrálního nervového systému, jež se sice vyvinou již během cesty k Marsu, ale jejich následky se mohou projevovat ještě dlouhou dobu poté,“ dodal expert na radiační onkologii.

Ozáření potkani zapomínají – a pamatují si, co nemají

Hlodavci byli v tomto pokusu vystavení vysoce nabitým částicím v laboratořích NASA v New Yorku, poté je zkoumali v Limoliho laboratoři. Poškozené neurony a poškozenou mozkovou tkáň našli vědci u potkanů i šest měsíců po ozařování. Skenování odhalilo, že nervové sítě v mozcích hlodavců byly poškozené tím, že nefungovalo propojení mezi dendrity, tedy krátkými výběžky neuronu přijímajícími nervové vzruchy. To narušovalo přenos signálu mezi mozkovými buňkami.

Vědci pak ještě testovali potkany v několika úkolech, při kterých měli hlodavci plnit intelektuálně různě náročné úkoly. Jejich výsledky byly velmi slabé – přesně to odpovídalo tomu, jak narušené byly jejich mozky. Jako zásadní problém se zdá to, že potkani nebyli schopní zbavit se strachu a stresu z předchozích traumat. Tento mechanismus je velmi důležitý i u lidí: Funguje například, když má někdo těžkou nehodu na kole, ale potom se k cyklistice vrátí a užívá si ji. Když však tento jev nefunguje, dochází k úzkosti a těžkým duševním poruchám. A přesně to se dělo u pokusných zvířat.

7 minut
Jan Kolář, ředitel České kosmické agentury o simulaci mise na Mars
Zdroj: ČT24

Pro lidskou posádku na tříleté cestě by takové omezení duševních schopností bylo katastrofální. Čas potřebný k cestě na Mars je podle výzkumu dostatečný k tomu, aby se symptomy demence u astronautů projevily a aby měly následky. Limoliho práce je součástí výzkumu NASA s názvem Human Research Program.

Limoli tvrdí, že cest, jak se s tímto problémem vypořádat, je rovnou několik. Například výrazně zesílené protiradiační štíty v místech, kde posádka spí. Ale úplně zabránit ozáření nejde, proto Limoliho tým začíná pracovat na léčivech, která by mohla výše popsaným problémům zabránit.

Elon Musk by se rád problému radiace vyhnul tím, že jeho kosmická loď překoná vzdálenost mezi Zemí a Marsem za pouhých šest měsíců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Někteří vědci „hackují“ AI pro lepší recenze studií

Vědci stále častěji využívají při psaní studií umělé inteligence. A také recenzenti, místo toho, aby publikace studovali sami, je mnohdy hodnotí pomocí AI. A teď nový výzkum popsal třetí úroveň vědeckých podvodů, který se koná s pomocí chatbotů.
před 2 mminutami

Dvě masivní černé díry se v divokém tanci spojily v jednu obří

Astrofyzici popsali masivní gravitační vlnu, která vznikla spojením dvou velkých černých děr v jeden objekt, jehož existence je podle současné znalosti fyzikálních jevů krajně nepravděpodobná.
před 2 hhodinami

Osm set milionů za jedenáct centimetrů keramiky. Věstonickou venuši našli před sto lety

Věstonická venuše je pravěký artefakt, o jeho smyslu, původu a účelu se vědci dohadují už sto let. Právě 13. července 1925 ji totiž objevil tým archeologa Karla Absolona.
včera v 11:03

ČVUT bude rozvíjet technologie a produkty, které ulehčují život seniorům

Efektivněji zapojit technologie do péče o seniory a znevýhodněné – to je cílem evropského projektu, který čtyři roky povede pražské ČVUT. Reaguje i na nedostatek lidí v sociální péči a omezenou dostupnost služeb, díky nimž můžou lidé také v pokročilém věku zůstávat doma. V jeho rámci jde tak o sjednocení roztříštěných technologií a standardizaci výrobků, které se v sociální péči používají. Projekt reaguje na skutečnost, že podle Eurostatu bude v roce 2050 třetina obyvatel Evropské unie starších 65 let.
včera v 10:01

Vědci rozlišili čtyři podtypy autismu, objev může vést k cílenější péči

Nová mezinárodní studie publikovaná v odborném časopise Nature Genetics rozlišuje čtyři geneticky odlišné skupiny poruch autistického spektra. Vědci z Duke University analyzovali data od více než pěti tisíc dětí s autismem a jejich sourozenců. Podle nich by objev mohl přispět k personalizovanější péči.
12. 7. 2025

V Jižní Koreji objevili čtyři neznámé druhy štírků s masivními makadly

Nově objevení štírci z Jižní Koreje jsou specializovaní na život v jeskyních. Svá veliká makadla využívají jak pro navigaci v těchto ekosystémech, tak i při lovu. Podle biologů jsou ale ohrožení kvůli narušení jejich původního ekosystému.
12. 7. 2025

Dobrovolničila už čtvrtina Čechů, ročně má tato pomoc hodnotu desítek miliard

Pomáhat ve svém volném čase ostatním se v tuzemsku stává stále častějším „koníčkem“. Nová rozsáhlá zpráva popisuje, jak taková (dobro)činnost pomáhá.
11. 7. 2025Aktualizováno11. 7. 2025

Velcí kopytníci výrazně snižují počty klíšťat, ukázala česká studie

Vědci zjistili, že velcí kopytníci jako divocí koně či zubři efektivně snižují počet klíšťat v přírodě díky své přirozené pastvě. V milovické rezervaci jich bylo na pasených plochách až o 75 procent méně než v okolních, neobhospodařovaných porostech. Klíšťat v tuzemsku v posledních letech kvůli změnám klimatu přibývá a šíří se do vyšších nadmořských výšek. O výsledcích výzkumu informovala společnost Česká krajina.
11. 7. 2025
Načítání...