ADHD je v Česku čím dál častější diagnóza, hlavně mezi dospělými. Před patnácti lety ji mělo kolem třiceti tisíc lidí, dnes už padesát tisíc. Pacientů, kterým psychiatři na tuto neurovývojovou poruchu píšou léky, přibylo za tu dobu dvojnásobně. Život pacientům nejvíce komplikuje nepozornost, nesoustředěnost a zapomínání.
Dospělých s ADHD v Česku přibývá
Spisovatelka Markéta Lukášková své první knihy psala s velkými obtížemi. Měla sice spoustu nápadů, nebyla ale schopná pravidelně psát. To, že chodí pozdě, ztrácí věci a není schopna psát, považovala za své povahové rysy, ale ukázalo se, že jde právě o ADHD.
Lidé by odbornou pomoc měli vyhledat ve chvíli, kdy jim roztěkanost příliš zasahuje do života. Najít psychiatra ale není snadné. Zájem o posouzení je i díky osvětě obrovský a čekací lhůty se můžou protáhnout i na několik měsíců. Čekání na dětského psychiatra trvá i déle než půl roku.
„Více se o tom mluví, a tím pádem se to také více diagnostikuje. To znamená, že dříve možná porucha existovala, ale byla skrytá pod něčím, čemu se říkalo problémy s chováním,“ říká psychiatr Pavel Mohr.
Mezi nově diagnostikovanými je velké množství žen, podle psycholožky Aleny Spálenské za tím je hlavně to, že dívky umí hyperaktivitu už v dětství lépe potlačovat. Jde i o její případ. „Myslím, že kdyby se takhle choval kluk, tak by se nad tím někdo možná pozastavil, ale u holky ADHD asi úplně nečekáme,“ dodává Spálenská.
Neschopnost se soustředit nemusí být vždy důsledkem nemoci. Někdy může být na vině i nadměrné používání mobilních telefonů a sociálních sítí. Naopak těm se skutečnou poruchou často nemusí, a to zvlášť v dospělosti, pomoct ani léky.