Diagnóza

Pacienti si podle lékařů často sami přidávají či vysazují předepsané léky podle toho, jak se zrovna cítí. Mnozí také nadužívají volně prodejné přípravky nebo je nevhodně kombinují. Podle internistů neužívá podle předpisu například léky na tlak třetina lidí. Většina seniorů prý konzumuje polovinu léčiv zbytečně.

Lidé v Praze, Brně, Olomouci a Hradci Králové si budou moci příští týden nechat zdarma spirometrem vyšetřit funkci plic. Preventivní akci pořádají pneumologové, kteří budou hledat pacienty s takzvanou chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN). V Česku podle nich žije skoro půl milionu lidí, kteří o diagnóze zatím nevědí. Vůbec nejčastěji to jsou kuřáci. Akce věkově cílí na čtyřicátníky a starší. Kromě nich a kuřáků ale lékaři doporučují dorazit i těm, kteří pracují třeba v zemědělství či chemickém průmyslu.

Ministerstvo spravedlnosti chce od příštího roku rozšířit počet věznic, kde bude ordinovat lékař na dálku prostřednictvím zdravotní sestry a počítače. Telemedicínu by měli nově spustit ve věznicích Rapotice, Rýnovice, Ostrov a Oráčov. Cílem je vyřešit akutní nedostatek praktických lékařů a zároveň šetřit veřejné prostředky. Pilotní projekt se už osvědčil ve Věznici Světlá nad Sázavou.

Stetoskop vybavený umělou inteligencí (AI) by mohl podle vědců do několika sekund odhalit tři různá srdeční onemocnění. Britský tým uskutečnil studii s použitím moderní verze stetoskopu a zjistil, že zařízení dokáže téměř okamžitě odhalit srdeční selhání, onemocnění srdečních chlopní a nepravidelný srdeční rytmus. Současně ale také hledá až nečekaně často nemoci tam, kde nejsou.

Na Vysočině testují projekt telemedicíny v domovech pro seniory. V kraji je nedostatek praktických lékařů, kteří do zařízení docházejí zpravidla jen jednou týdně. Díky diagnostickým přístrojům, které obsluhuje zdravotní sestra, a mobilní aplikaci lze stanovit diagnózu na dálku. Telemedicínu už využívají také domovy pro seniory ve Zlínském či Olomouckém kraji. On-line pohotovost funguje například v Jihočeském nebo Plzeňském kraji.

Umělá inteligence rychle proniká do medicíny. Pomáhá zatím hlavně s diagnózami, které spočívají ve vizuálním odhalení příznaků. U některých druhů diagnóz je AI v odhalování podle prvních výzkumů už úspěšnější než lidé. Nová studie teď ale upozornila na problém: lékaři, kteří tyto systémy využívají, se na nich zřejmě rychle stávají závislými a přicházejí o schopnosti, které si celé roky osvojovali.

Pracovníci českých registrů krvetvorných buněk stále častěji vyjíždějí za vhodnými dárci do zahraničí. Letos už kostní dřeň v tuzemsku dostalo zhruba čtyřicet lidí a většinou pocházela právě z ciziny. Navíc přibývá diagnóz, u kterých je možné tuto léčbu využít. V registru pražské nemocnice IKEM se momentálně chystají na deset výjezdů do zahraničí v září. Čtyři z toho budou letecky, a to do Ameriky, Velké Británie, Itálie a Izraele. „Mám 96 hodin, abych to vyzvednul a vrátil se zpátky. Zatím jsem to vždycky stihl. Ve chvíli, kdy naložím produkt, jsem zodpovědný za další lidský život,“ vysvětluje kurýr a zdravotnický záchranář Pavel Mládek. Nedávno se takto podařilo najít dárkyni v Americe pro Matěje Křižku ze Zlína, který už má po úspěšné transplantaci.

Nemocí přenášených klíšťaty je letos v období od ledna do konce července nejvíc za posledních deset let. Lymskou boreliózou se nakazilo přes tři tisíce lidí, klíšťovou encefalitidou 372, uvedl na sociální síti X Státní zdravotní ústav (SZÚ). Loni lékaři diagnostikovali za celý rok přes čtyři tisíce případů boreliózy a 670 encefalitidy. Česko patří k zemím, kde se nemocemi od klíšťat nakazí ročně nejvíc lidí. Častější jsou jen v Pobaltí.

Výskyt časných stadií rakoviny trávicího traktu se celosvětově dramaticky zvyšuje. Hlavně u mladých lidí, tvrdí rozsáhlá analýza, která detailně popsala stav této nemoci ve světě.

Je úspěšnější než lékařští profesionálové, je rychlejší než oni a je výrazně levnější, tvrdí Microsoft o svém novém nástroji umělé inteligence, který společnost představila na konci června. Podle firmy otevírá model „cestu k lékařské superinteligenci“.

Čím dál víc praktických lékařů má v péči pacienta s neobvyklou nemocí. V problematice se i líp orientují. Ukázal to průzkum asociace pro vzácná onemocnění. Zároveň ale upozorňuje na potíže s včasným určením správné diagnózy. Se vzácnou vývojovou vadou se potýká také sedmnáctiměsíční Viktorie – má pouze devět obratlů.

Hlava občas bolí každého. Někdy z přepracovanosti, jindy z přemíry alkoholu – ale u nečekaně velkého množství lidí se jedná o zdravotní problém. Lékaři rozlišují asi dvě stovky bolestí hlavy; tou nejznámější je migréna, není ale tou nejhorší. Nejbolestivější je cluster headache, česky též klastrová bolest hlavy, která se připomíná každý rok 21. března. Jarní rovnodennost má u této diagnózy symbolizovat naději přicházející s kratší délkou noci.

ADHD je v Česku čím dál častější diagnóza, hlavně mezi dospělými. Před patnácti lety ji mělo kolem třiceti tisíc lidí, dnes už padesát tisíc. Pacientů, kterým psychiatři na tuto neurovývojovou poruchu píšou léky, přibylo za tu dobu dvojnásobně. Život pacientům nejvíce komplikuje nepozornost, nesoustředěnost a zapomínání.

Nevyléčitelně nemocným dětem a jejich rodinám se často nedostává pomoci. Deset let usilují specialisté z dětské paliativní péče o propojení služeb a o jejich rozšiřování do regionů. Chtějí tak dětem navzdory diagnóze umožnit, aby prožily život kvalitně. Podle odhadů je v Česku zhruba čtrnáct tisíc dětí, pro které by tato péče byla vhodná. Nově některé rodiny provázejí těžkým obdobím koordinátoři. Tématu se věnuje dokument Dětská paliativní péče, který odvysílala ČT2. Natočila jej Lea Surovcová.

Kožní infekce, jako jsou mykózy nohou, nehtů nebo vlasové pokožky by lékaři v budoucnosti mohli diagnostikovat pomocí pachu. Vědci z Akademie věd k tomu vyvíjejí metodu, diagnóza by se díky ní mohla stát rychlejší a přesnější než dnes. Cílem je podle vědců vytvořit pro diagnostiku kožních infekcí přístroj, který bude použitelný v klinické praxi.

Přes sedm tisíc nových pacientů si ročně vyslechne diagnózu rakoviny tlustého střeva a konečníku, která patří mezi ty nejčastější. Od roku 2008 klesla úmrtnost v Česku o třetinu i díky novým lékům. Pacientka Hana například měla mít trvalou stomii, pomohla jí však inovativní léčba. Odborníci apelují, aby lidé nezanedbávali prevenci.

Rodinám s vážně nemocnými dětmi pomáhá stále víc specialistů. Aby se lépe zorientovaly, jsou jim oporou koordinátoři. Zajišťují vyšetření nebo jednají se školkou, s úřady, nadacemi. Ideální je začít při stanovení diagnózy. Funkce koordinátora je oporou i pro zdravotníky. Vyplývá to ze zkušeností nemocnic, kde novou pozici testují.

Rakovina prsu zasáhne ročně tisíc nových pacientek v produktivním věku. Sto žen si vyslechne takovou diagnózu v těhotenství, případně na rodičovské. Odborníci upozorňují na to, že v podobných případech přitom někdy bývá nález zaměňovaný za běžné hormonální změny.

Lékařka Džamila Stehlíková se nemusí omlouvat za výroky o zdraví prezidenta Miloše Zemana v době jeho hospitalizace. Obvodní soud pro Prahu 3 v úterý Zemanovu žalobu zamítl. Po Stehlíkové kromě omluvy v civilní žalobě požadoval i milion korun na Fond ohrožených dětí, ani v tom mu soud nevyhověl. Zeman naopak musí zaplatit náklady na soudní řízení. Zemanův advokát Jaromír Císař řekl, že rozhodnutí je obrovským zklamáním, podá odvolání.

Alzheimerova choroba nebolí a ne vždy se její nástup podaří zachytit včas. S rozpoznáním prvních příznaků má pomoci nová aplikace. Na jejím vývoji pracovali odborníci z Pražského inovačního institutu společně s ČVUT a Národním ústavem duševního zdraví. Zatím si ji může vyzkoušet jen omezený počet lidí, přístupná všem by měla být už na jaře.

Na úterý připadá světový den rakoviny plic. V Česku touto chorobou v průměru onemocní přes šest a půl tisíce lidí ročně, okolo pěti tisíc pacientů zemře. Rizikoví jedinci se už více než rok mohou hlásit do preventivního programu časného záchytu karcinomu plic, zatím jím prošlo sedm tisíc lidí. Lékaři ale odhadují, že podmínky pro účast v programu splňuje až půl milionu Čechů.

Dětí a dospívajících, kteří mají psychické problémy, přibylo podle lékařů za posledních deset let o dvacet procent. Na potřebnou pomoc u psychiatra pacienti ale čekají i několik týdnů. U lůžkové péče je situace ještě horší. Proto teď v Praze otevřel spolek Neposeda nové terapeutické centrum Reset. Péči tam najdou děti i jejich rodiče.

Poruchy příjmu potravy jsou u lidí čím dál častější. Nejběžnější jsou výkyvy ve věkové skupině 15 až 19 let, choroba přitom může ovlivnit celou rodinu. Odborníci se teď zaměřují právě na přenos duševního onemocnění mezi generacemi.

Praktičtí lékaři stále řeší postcovidové potíže některých pacientů. Ti se potýkají s plicními, srdečními a neurologickými komplikacemi. Odborníci také dodávají, že existuje řada dalších potíží, které se však těžko prokazují a jejich příčinu nelze jednoznačně určit.