Nový AI model diagnostikuje výrazně lépe než lékaři. Radí se sám se sebou

Je úspěšnější než lékařští profesionálové, je rychlejší než oni a je výrazně levnější, tvrdí Microsoft o svém novém nástroji umělé inteligence, který společnost představila na konci června. Podle firmy otevírá model „cestu k lékařské superinteligenci“.

Nástroj je založený na modelu o3 společnosti OpenAI, se kterou Microsoft úzce spolupracuje. Podle hlavního autora tohoto projektu Mustafy Suleymana z Velké Británie napodobuje práci celého lékařského koncilia: umožňuje spolupráci více „hlasů“ umělé inteligence najednou, které na základě svých odborností dospějí ke společnému výsledku.

Microsoft nástroj otestoval proti lidským lékařům. Pokud nemohli využívat žádné další zdroje, tak je výrazně porážel, a to i na poli jejich specializace. Autoři testu postavili lidi i stroj před stejné případy: složité diagnózy, které vyšly v odborném žurnálu New England Journal of Medicine.

Umělá inteligence dokázala vyřešit osm z nich, lidé bez pomoci knih, elektronických nástrojů a konzultací jenom dva. A navíc dokázala AI objednávat testy o čtvrtinu levněji než lidé, takže přinášela okamžitý finanční zisk.

Budou lékaři bez práce?

Microsoft nicméně tvrdí, že by nasazení takového systému nemělo žádný vliv na úbytek pracovních míst v oboru. Firma věří (aniž by pro to poskytla nějakou argumentační podporu), že umělá inteligence bude roli lékařů spíše doplňovat než nahrazovat.

„Role lékařů jsou mnohem širší než jen určení správné diagnózy. Musí se orientovat v nejasnostech a také budovat důvěru s pacienty a jejich rodinami způsobem, na který není umělá inteligence nastavena,“ napsala společnost v příspěvku na svých stránkách.

Podle zpravodajského webu The Guardian ale věty o „cestě k lékařské superinteligenci“ vyvolávají obavy z radikální změny v lékařské péči. Jako superinteligence se totiž mezi vývojáři AI označují systémy, které výrazně překonávají lidské schopnosti a jsou schopné je prakticky úplně nahrazovat.

Podle Microsoftu se ale na doladění nového systému teprve pracuje a plně funkční by měl být až během příštího desetiletí. „Je zcela jasné, že jsme na cestě k tomu, aby tyto systémy byly v příštích pěti až deseti letech téměř bezchybné. Ubere to obrovskou zátěž všem zdravotnickým systémům na celém světě,“ je přesvědčen Suleyman.

Ve výsledku by tento systém měl pracovat podobně jako reálný lidský lékař, tedy krok po kroku. Začíná ústním pohovorem s pacientem, pak ho posílá na různé testy, aby teprve potom dospěl ke konečné diagnóze. Například pacient s příznaky kašle a horečky může vyžadovat krevní testy a rentgen hrudníku, než lékař dospěje k diagnóze zápalu plic.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
před 18 hhodinami

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
před 19 hhodinami

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026
Načítání...