Je úspěšnější než lékařští profesionálové, je rychlejší než oni a je výrazně levnější, tvrdí Microsoft o svém novém nástroji umělé inteligence, který společnost představila na konci června. Podle firmy otevírá model „cestu k lékařské superinteligenci“.
Nový AI model diagnostikuje výrazně lépe než lékaři. Radí se sám se sebou
Nástroj je založený na modelu o3 společnosti OpenAI, se kterou Microsoft úzce spolupracuje. Podle hlavního autora tohoto projektu Mustafy Suleymana z Velké Británie napodobuje práci celého lékařského koncilia: umožňuje spolupráci více „hlasů“ umělé inteligence najednou, které na základě svých odborností dospějí ke společnému výsledku.
Microsoft nástroj otestoval proti lidským lékařům. Pokud nemohli využívat žádné další zdroje, tak je výrazně porážel, a to i na poli jejich specializace. Autoři testu postavili lidi i stroj před stejné případy: složité diagnózy, které vyšly v odborném žurnálu New England Journal of Medicine.
Umělá inteligence dokázala vyřešit osm z nich, lidé bez pomoci knih, elektronických nástrojů a konzultací jenom dva. A navíc dokázala AI objednávat testy o čtvrtinu levněji než lidé, takže přinášela okamžitý finanční zisk.
Budou lékaři bez práce?
Microsoft nicméně tvrdí, že by nasazení takového systému nemělo žádný vliv na úbytek pracovních míst v oboru. Firma věří (aniž by pro to poskytla nějakou argumentační podporu), že umělá inteligence bude roli lékařů spíše doplňovat než nahrazovat.
„Role lékařů jsou mnohem širší než jen určení správné diagnózy. Musí se orientovat v nejasnostech a také budovat důvěru s pacienty a jejich rodinami způsobem, na který není umělá inteligence nastavena,“ napsala společnost v příspěvku na svých stránkách.
Podle zpravodajského webu The Guardian ale věty o „cestě k lékařské superinteligenci“ vyvolávají obavy z radikální změny v lékařské péči. Jako superinteligence se totiž mezi vývojáři AI označují systémy, které výrazně překonávají lidské schopnosti a jsou schopné je prakticky úplně nahrazovat.
Podle Microsoftu se ale na doladění nového systému teprve pracuje a plně funkční by měl být až během příštího desetiletí. „Je zcela jasné, že jsme na cestě k tomu, aby tyto systémy byly v příštích pěti až deseti letech téměř bezchybné. Ubere to obrovskou zátěž všem zdravotnickým systémům na celém světě,“ je přesvědčen Suleyman.
Ve výsledku by tento systém měl pracovat podobně jako reálný lidský lékař, tedy krok po kroku. Začíná ústním pohovorem s pacientem, pak ho posílá na různé testy, aby teprve potom dospěl ke konečné diagnóze. Například pacient s příznaky kašle a horečky může vyžadovat krevní testy a rentgen hrudníku, než lékař dospěje k diagnóze zápalu plic.
