Nový AI model diagnostikuje výrazně lépe než lékaři. Radí se sám se sebou

Je úspěšnější než lékařští profesionálové, je rychlejší než oni a je výrazně levnější, tvrdí Microsoft o svém novém nástroji umělé inteligence, který společnost představila na konci června. Podle firmy otevírá model „cestu k lékařské superinteligenci“.

Nástroj je založený na modelu o3 společnosti OpenAI, se kterou Microsoft úzce spolupracuje. Podle hlavního autora tohoto projektu Mustafy Suleymana z Velké Británie napodobuje práci celého lékařského koncilia: umožňuje spolupráci více „hlasů“ umělé inteligence najednou, které na základě svých odborností dospějí ke společnému výsledku.

Microsoft nástroj otestoval proti lidským lékařům. Pokud nemohli využívat žádné další zdroje, tak je výrazně porážel, a to i na poli jejich specializace. Autoři testu postavili lidi i stroj před stejné případy: složité diagnózy, které vyšly v odborném žurnálu New England Journal of Medicine.

Umělá inteligence dokázala vyřešit osm z nich, lidé bez pomoci knih, elektronických nástrojů a konzultací jenom dva. A navíc dokázala AI objednávat testy o čtvrtinu levněji než lidé, takže přinášela okamžitý finanční zisk.

Budou lékaři bez práce?

Microsoft nicméně tvrdí, že by nasazení takového systému nemělo žádný vliv na úbytek pracovních míst v oboru. Firma věří (aniž by pro to poskytla nějakou argumentační podporu), že umělá inteligence bude roli lékařů spíše doplňovat než nahrazovat.

„Role lékařů jsou mnohem širší než jen určení správné diagnózy. Musí se orientovat v nejasnostech a také budovat důvěru s pacienty a jejich rodinami způsobem, na který není umělá inteligence nastavena,“ napsala společnost v příspěvku na svých stránkách.

Podle zpravodajského webu The Guardian ale věty o „cestě k lékařské superinteligenci“ vyvolávají obavy z radikální změny v lékařské péči. Jako superinteligence se totiž mezi vývojáři AI označují systémy, které výrazně překonávají lidské schopnosti a jsou schopné je prakticky úplně nahrazovat.

Podle Microsoftu se ale na doladění nového systému teprve pracuje a plně funkční by měl být až během příštího desetiletí. „Je zcela jasné, že jsme na cestě k tomu, aby tyto systémy byly v příštích pěti až deseti letech téměř bezchybné. Ubere to obrovskou zátěž všem zdravotnickým systémům na celém světě,“ je přesvědčen Suleyman.

Ve výsledku by tento systém měl pracovat podobně jako reálný lidský lékař, tedy krok po kroku. Začíná ústním pohovorem s pacientem, pak ho posílá na různé testy, aby teprve potom dospěl ke konečné diagnóze. Například pacient s příznaky kašle a horečky může vyžadovat krevní testy a rentgen hrudníku, než lékař dospěje k diagnóze zápalu plic.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
před 38 mminutami

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 16 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 18 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 20 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 21 hhodinami

Za současnou vlnou veder stojí omega blokování, roli může hrát i hrouda chladné vody v Atlantiku

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.
před 21 hhodinami

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
před 23 hhodinami

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
24. 6. 2026
Načítání...