Nový AI model diagnostikuje výrazně lépe než lékaři. Radí se sám se sebou

Je úspěšnější než lékařští profesionálové, je rychlejší než oni a je výrazně levnější, tvrdí Microsoft o svém novém nástroji umělé inteligence, který společnost představila na konci června. Podle firmy otevírá model „cestu k lékařské superinteligenci“.

Nástroj je založený na modelu o3 společnosti OpenAI, se kterou Microsoft úzce spolupracuje. Podle hlavního autora tohoto projektu Mustafy Suleymana z Velké Británie napodobuje práci celého lékařského koncilia: umožňuje spolupráci více „hlasů“ umělé inteligence najednou, které na základě svých odborností dospějí ke společnému výsledku.

Microsoft nástroj otestoval proti lidským lékařům. Pokud nemohli využívat žádné další zdroje, tak je výrazně porážel, a to i na poli jejich specializace. Autoři testu postavili lidi i stroj před stejné případy: složité diagnózy, které vyšly v odborném žurnálu New England Journal of Medicine.

Umělá inteligence dokázala vyřešit osm z nich, lidé bez pomoci knih, elektronických nástrojů a konzultací jenom dva. A navíc dokázala AI objednávat testy o čtvrtinu levněji než lidé, takže přinášela okamžitý finanční zisk.

Budou lékaři bez práce?

Microsoft nicméně tvrdí, že by nasazení takového systému nemělo žádný vliv na úbytek pracovních míst v oboru. Firma věří (aniž by pro to poskytla nějakou argumentační podporu), že umělá inteligence bude roli lékařů spíše doplňovat než nahrazovat.

„Role lékařů jsou mnohem širší než jen určení správné diagnózy. Musí se orientovat v nejasnostech a také budovat důvěru s pacienty a jejich rodinami způsobem, na který není umělá inteligence nastavena,“ napsala společnost v příspěvku na svých stránkách.

Podle zpravodajského webu The Guardian ale věty o „cestě k lékařské superinteligenci“ vyvolávají obavy z radikální změny v lékařské péči. Jako superinteligence se totiž mezi vývojáři AI označují systémy, které výrazně překonávají lidské schopnosti a jsou schopné je prakticky úplně nahrazovat.

Podle Microsoftu se ale na doladění nového systému teprve pracuje a plně funkční by měl být až během příštího desetiletí. „Je zcela jasné, že jsme na cestě k tomu, aby tyto systémy byly v příštích pěti až deseti letech téměř bezchybné. Ubere to obrovskou zátěž všem zdravotnickým systémům na celém světě,“ je přesvědčen Suleyman.

Ve výsledku by tento systém měl pracovat podobně jako reálný lidský lékař, tedy krok po kroku. Začíná ústním pohovorem s pacientem, pak ho posílá na různé testy, aby teprve potom dospěl ke konečné diagnóze. Například pacient s příznaky kašle a horečky může vyžadovat krevní testy a rentgen hrudníku, než lékař dospěje k diagnóze zápalu plic.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
před 14 hhodinami

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
před 15 hhodinami

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
před 21 hhodinami

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
před 21 hhodinami

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

ISS je zastaralá, soukromá stanice ji plně nahradí, věří bývalý astronaut Kopra

Soukromé společnosti už ovládly dopravu nákladu i lidí do vesmíru. A teď se zaměřují na výstavbu vlastních stanic na oběžné dráze Země. Mimo jiné i proto, že Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude fungovat už jen několik let, přestat sloužit by měla kolem roku 2030. Jednu z plánovaných náhrad ISS má na starosti exastronaut NASA Tim Kopra, který poskytl rozhovor vědecké redakci České televize. Podílí se na vývoji stanice Starlab společnosti Voyager Technologies, přičemž využívá vlastních zkušeností z pobytu na ISS.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.