Stetoskop s AI za pár sekund odhalí více chorob než člověk. Ale lže

Stetoskop vybavený umělou inteligencí (AI) by mohl podle vědců do několika sekund odhalit tři různá srdeční onemocnění. Britský tým uskutečnil studii s použitím moderní verze stetoskopu a zjistil, že zařízení dokáže téměř okamžitě odhalit srdeční selhání, onemocnění srdečních chlopní a nepravidelný srdeční rytmus. Současně ale také hledá až nečekaně často nemoci tam, kde nejsou.

Stetoskop lékaři využívají už déle než dvě stě roků. Vynalezli ho v roce 1816 a od té doby se stal jedním ze symbolů lékařského povolání. Slouží lékařům k poslechu zvuků uvnitř těla, především srdce a plic.

Stetoskop využívající AI by mohl podle vědců být skutečným průlomem, protože umožní stanovit diagnózu dříve a pacienti se tak dostanou k léčbě rychleji. Zařízení nahrazuje tradiční hlavici stetoskopu přístrojem velkým zhruba jako hrací karta.

AI stetoskop
Zdroj: BMJ Open

Lékař AI stetoskop při vyšetření přiloží na hruď pacienta a přístroj pomocí mikrofonu zachytí jemné rozdíly v tlukotu srdce a průtoku krve, které lidské ucho lékaře samo nerozezná. Zařízení navíc zaznamená elektrokardiogram (EKG) a odešle data do zabezpečeného úložiště, kde je vyhodnotí AI natrénovaná na deseti tisících záznamů od pacientů.

Většina lékařů AI stetoskopy odložila

Britská studie, do níž se zapojilo více než dvanáct tisíc pacientů, ukázala, že stetoskop s AI dokáže výrazně zlepšit odhalování srdečních chorob.

Podle vědců bylo například srdeční selhání rozpoznáno více než dvakrát častěji než při vyšetřeních běžným stetoskopem, poruchy srdečního rytmu více než třiapůlkrát častěji a onemocnění srdečních chlopní téměř dvojnásobně.

Zajímavé je, že asi sedmdesát procent praktických lékařů, kterým byly v rámci studie tyto inteligentní stetoskopy poskytnuty, je po dvanácti měsících přestalo používat nebo je používalo jenom zřídka. Proč, není úplně jasné, ale vědci naznačují, že k širšímu zavedení této technologie by bylo nutné vyvinout úsilí o její integraci do stávajících postupů praktických lékařů.

AI odhaluje i neexistující nemoci

Hlavním problémem podle studie je, že AI sice najde spoustu případů zdravotních problémů, ale také poskytuje spoustu takzvaně falešně pozitivních diagnóz.

Studie ukázala, že dvě třetiny lidí, u nichž AI stetoskop identifikoval podezření na srdeční selhání, ve skutečnosti tímto onemocněním netrpěly, jak prokázaly další krevní testy nebo vyšetření srdce.

Klinická ředitelka britské nadace zaměřené na výzkum, prevenci a léčbu srdečních a cévních onemocnění British Heart Foundation (BHF) Sonya Babuová-Narayanová uvedla, že nový přístroj je příkladem toho, jak lze více než dvě století starý stetoskop přizpůsobit pro 21. století.

Podobné inovace jsou důležité, protože srdeční onemocnění se často odhalí až v pokročilém stadiu, kdy pacienti přicházejí do nemocnice v akutním stavu. Díky dřívější diagnóze se však lidé mohou dostat k potřebné léčbě včas a žít kvalitněji a déle, dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
před 15 hhodinami

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
před 17 hhodinami

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
před 18 hhodinami

Před 70 lety padla Stalinova modla. Pomohl k tomu ze záhrobí i Lenin

Takzvaná „Fronta na maso“ – monumentální Stalinův pomník na pražské Letné – stál na místě necelý rok, když se nad jeho existencí už začaly stahovat mraky. Před 70 lety totiž začal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší první tajemník Nikita Chruščov na něm poprvé veřejně odsoudil Stalinovy zločiny a vytváření jeho kultu osobnosti. Projev byl tajný, brzo se ale dostal do světa. A Stalinova sláva začala uvadat. Příslib společenského uvolnění ale Sověti následně rázně utnuli.
před 22 hhodinami

Porno, sítě, hry. Hyde Park Civilizace řešil digitální hrozby

Stále mladší děti tráví stále více času na sociálních sítích. Ty jim poskytují spoustu zábavy, poznání i sociálních vazeb, ale také skýtají mnoho nástrah. Pro rodiče může být složité tato rizika pochopit, protože v jejich mládí nebyla lidská identita natolik propojená s tou digitální a většina takových hrozeb nebyla tak rozšířená. Tématu se věnoval Hyde Park Civilizace.
před 22 hhodinami

Marihuana v dospívání zdvojnásobuje riziko duševních nemocí

Téměř půl milionu mladých lidí zkoumali američtí vědci v rozsáhlé studii, která se věnovala konzumaci marihuany. Výzkum ukázal, že existuje souvislost mezi kouřením konopí a vznikem psychických chorob. A s velkou pravděpodobností jde o souvislost příčinnou.
23. 2. 2026

Zákaz mobilů ve školách dle výzkumu přímo nezlepšuje známky ani duševní pohodu

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.
23. 2. 2026

Při extrémních vedrech vznikají nad městy nanočástice schopné proniknout do plic

Světová velkoměsta se vlivem oteplování planety i toho, jak zastavěná jsou, stávají stále rozpálenějšími kotli. Má to v mnoha ohledech negativní dopady na lidské zdraví. Teď vědci popsali další možný: vznik atmosférických aerosolů složených z nanočástic, které mohou proniknout do plic. To se donedávna pokládalo za nepravděpodobné.
23. 2. 2026
Načítání...