Stetoskop s AI za pár sekund odhalí více chorob než člověk. Ale lže

Stetoskop vybavený umělou inteligencí (AI) by mohl podle vědců do několika sekund odhalit tři různá srdeční onemocnění. Britský tým uskutečnil studii s použitím moderní verze stetoskopu a zjistil, že zařízení dokáže téměř okamžitě odhalit srdeční selhání, onemocnění srdečních chlopní a nepravidelný srdeční rytmus. Současně ale také hledá až nečekaně často nemoci tam, kde nejsou.

Stetoskop lékaři využívají už déle než dvě stě roků. Vynalezli ho v roce 1816 a od té doby se stal jedním ze symbolů lékařského povolání. Slouží lékařům k poslechu zvuků uvnitř těla, především srdce a plic.

Stetoskop využívající AI by mohl podle vědců být skutečným průlomem, protože umožní stanovit diagnózu dříve a pacienti se tak dostanou k léčbě rychleji. Zařízení nahrazuje tradiční hlavici stetoskopu přístrojem velkým zhruba jako hrací karta.

AI stetoskop
Zdroj: BMJ Open

Lékař AI stetoskop při vyšetření přiloží na hruď pacienta a přístroj pomocí mikrofonu zachytí jemné rozdíly v tlukotu srdce a průtoku krve, které lidské ucho lékaře samo nerozezná. Zařízení navíc zaznamená elektrokardiogram (EKG) a odešle data do zabezpečeného úložiště, kde je vyhodnotí AI natrénovaná na deseti tisících záznamů od pacientů.

Většina lékařů AI stetoskopy odložila

Britská studie, do níž se zapojilo více než dvanáct tisíc pacientů, ukázala, že stetoskop s AI dokáže výrazně zlepšit odhalování srdečních chorob.

Podle vědců bylo například srdeční selhání rozpoznáno více než dvakrát častěji než při vyšetřeních běžným stetoskopem, poruchy srdečního rytmu více než třiapůlkrát častěji a onemocnění srdečních chlopní téměř dvojnásobně.

Zajímavé je, že asi sedmdesát procent praktických lékařů, kterým byly v rámci studie tyto inteligentní stetoskopy poskytnuty, je po dvanácti měsících přestalo používat nebo je používalo jenom zřídka. Proč, není úplně jasné, ale vědci naznačují, že k širšímu zavedení této technologie by bylo nutné vyvinout úsilí o její integraci do stávajících postupů praktických lékařů.

AI odhaluje i neexistující nemoci

Hlavním problémem podle studie je, že AI sice najde spoustu případů zdravotních problémů, ale také poskytuje spoustu takzvaně falešně pozitivních diagnóz.

Studie ukázala, že dvě třetiny lidí, u nichž AI stetoskop identifikoval podezření na srdeční selhání, ve skutečnosti tímto onemocněním netrpěly, jak prokázaly další krevní testy nebo vyšetření srdce.

Klinická ředitelka britské nadace zaměřené na výzkum, prevenci a léčbu srdečních a cévních onemocnění British Heart Foundation (BHF) Sonya Babuová-Narayanová uvedla, že nový přístroj je příkladem toho, jak lze více než dvě století starý stetoskop přizpůsobit pro 21. století.

Podobné inovace jsou důležité, protože srdeční onemocnění se často odhalí až v pokročilém stadiu, kdy pacienti přicházejí do nemocnice v akutním stavu. Díky dřívější diagnóze se však lidé mohou dostat k potřebné léčbě včas a žít kvalitněji a déle, dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
včera v 08:00

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026
Načítání...