Praktičtí lékaři stále řeší postcovidové potíže některých pacientů. Ti se potýkají s plicními, srdečními a neurologickými komplikacemi. Odborníci také dodávají, že existuje řada dalších potíží, které se však těžko prokazují a jejich příčinu nelze jednoznačně určit.
Těžká únava a slabost. Řada lidí stále řeší postcovidové potíže, určit diagnózu není snadné
3 minuty
Události: Lidé řeší postcovidové potíže
Před rokem prodělala Lenka Burešová covid s vysokými horečkami. Přidaly se bolesti hlavy a očí. Dnes má problém ujít i pár metrů ve svém bytě. „Hodinu něco vydržím dělat, pak začnu otékat. (…) Nohy jako z olova, ruce, přestávám fungovat, a tím začne panika,“ popisuje Burešová.
Prodělala řadu vyšetření, stále však nezná diagnózu. Správa sociálního zabezpečení jí navíc poslala zprávu o ukončení neschopenky. Pacientka tak zažádala o prodloužení podpůrčí doby. Invalidní důchod jí byl zamítnut. „Na základě toho, že se v krvi neprokázalo systémové onemocnění pojiva,“ ujasnil partner Burešové Michal Zeda.
Pacienty po covidu sledují už tři roky ve Fakultní nemocnici Hradec Králové, dnes jich mají skoro čtyři tisíce. Podle přednosty plicní kliniky Vladimíra Koblížka se někteří lidé i po roce potýkají s těžkou únavou a slabostmi.
„Náš zdravotní systém s takovou věcí úplně nepočítá, protože jsme infekci, která by tolik lidí nechávala ve stavu dekondice, zadýchávání a únavy, dlouho neměli. Posudkoví lékaři to třeba mají obtížné někam zařadit, je možná čas na inovaci,“ podotkl Koblížek.
Potíže jsou někdy spíše subjektivního rázu, myslí si Šonka
Lidé po prodělaném koronaviru přicházejí s dlouhodobými potížemi do ordinací praktických lékařů, dle odborníků ale nejde o tak časté případy. „Že by se ukončovaly neschopenky lidem, kteří mají potíže, že nemohou kvůli následkům covidu pracovat, se v praxi často neděje. Někdy jsou potíže spíše subjektivního rázu a nelze je objektivizovat,“ míní předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.
„Potkali jsme se s lidmi, kteří prodělali covid, skončila jim neschopenka a nikdo jim neporadil. Nevěděli, co se sebou,“ okomentovala předsedkyně organizace Revenium Hana Potměšilová.
Lidé se mohou informovat u poradců pro osoby se zdravotním postižením, kteří jsou na úřadech práce. Na organizaci Revenium se obrátila i Lenka Burešová, která na konci března přestane od státu dostávat peníze. Návrat do práce však nezvládne.
