Největším zabijákem byl loni covid. Jindy dominují nemoci srdce, podle lékařů mnohdy zbytečně

Nahrávám video

V loňském roce podle dat Českého statistického úřadu zemřelo 120 tisíc lidí. To je zhruba o patnáct procent méně než v roce 2021. Nejen Češi přitom nejčastěji umírají na nemoci srdce. Důvodem je podle lékařů alkohol, kouření i obezita. Loňský žebříček ale ovládl covid-19. Česká společnost také nadále stárne. Více než pětina obyvatel v tuzemsku je starší 65 let. Celkem jde o zhruba dva miliony dvě stě tisíc lidí. Průměrnému obyvateli republiky bylo loni necelých 43 let.

Ischemická choroba, která může vyústit třeba v infarkt nebo mrtvici, v prvním pololetí loňského roku způsobila smrt u více než třinácti procent zemřelých. „Odhaduje se, že skoro polovina těch úmrtí je předčasných, zbytečných. Protože kdyby lidé změnili svůj životní styl, byli by na tom zdravotně lépe. Je to rys, který je společný všem civilizovaným zemím – je to tak i v USA a jinde,“ popsal přednosta Kliniky kardiologie Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Josef Kautzner.

Onemocnění srdce jsou nejčastější příčinou úmrtí v Česku dlouhodobě – s výjimkou loňského roku, kdy nejvíce lidí zemřelo na covid-19, a to zhruba osmnáct procent ze všech zesnulých. Loni koronavirus v prvních šesti měsících způsobil smrt u šesti procent zemřelých.

Právě i díky tomu, že epidemie ustoupila, klesl také celkový počet úmrtí v tuzemsku, a to o necelých dvacet tisíc. V porovnání s roky před začátkem nákazy byl ale i loni počet zemřelých v Česku vyšší zhruba o deset tisíc. „Částečně na to mohla mít vliv chřipková epidemie, která u nás byla evidovaná na konci roku, která koresponduje i s nejvyšším počtem zemřelých, který byl zaznamenán v prosinci. To bylo dvanáct tisíc zemřelých,“ vysvětlila demografka z Českého statistického úřadu Michaela Němečková.

Průměrný věk dožití ale roste. Za posledních třicet let se u mužů zvýšil o necelých osm let. Loni umírali nejčastěji v 76 letech, ženy v necelých dvaaosmdesáti. A i u nich se průměrná délka života neustále prodlužuje. Od roku 1992 vzrostla o pět let. Podle statistiků by tento trend měl pokračovat i v dalších letech. Odhadují, že v roce 2030 se budou muži v Česku nejčastěji dožívat necelých 79 let, ženy pak 84.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoDemagogie, říká Murová k prezidentovu vetu. Skopeček namítá, že Pavel využil pravomoci

Prezident Petr Pavel poprvé za vlády Andreje Babiše (ANO) použil veto. Hlava státu vrátila do sněmovny zákon, který výrazně uvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti. Pavel zákon zkritizoval, podle něj umožní „další rychlé zadlužování země“. Členka sněmovního rozpočtového výboru Jana Murová (ANO) považuje prezidentova slova „trošičku za demagogii“, poukázala na to, že bez navyšování deficitu nepůjde navýšit výdaje na obranu, k čemuž Pavel kabinet vyzýval. Důvodovou zprávu Hradu považuje za plytkou. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) výroky hnutí ANO odsoudil, zákon označil za „jeden z nejhorších a nejzásadnějších zákonů, který ovlivní budoucí generace“. Vláda podle něj přišla s „demolicí rozpočtové odpovědnosti“, prezident dle něj využil ústavní pravomoci. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 24 mminutami

Alkohol za kormidlo nepatří. Policisté připomínají, jak se bezpečně chovat u vody

Policisté během letních prázdnin vyrážejí k přehradám, koupalištím a přírodním vodním plochám, aby v rámci preventivní akce Bezpečně u vody lidem připomněli pravidla bezpečného chování. Na Novomlýnských nádržích se zaměřují nejen na rekreanty na břehu, ale také na vůdce motorových člunů, jachet nebo paddleboardů.
před 2 hhodinami

VideoSběrny mateřského mléka se musí transformovat na mléčné banky

Na práci s mateřským mlékem budou kvůli evropské legislativě stejné požadavky jako na zacházení s lidskou tkání nebo orgány. Většina zařízení s mateřským mlékem má asi rok na přeměnu v takzvané mléčné banky. Jedna taková bude přitom stát i několik desítek milionů korun. Většina náhradního mateřského mléka se totiž dnes v Česku k novorozencům dostává přes porodnice, které si ho samy nasbírají. Ministerstvo zdravotnictví slibuje, že ústavům v transformaci pomůže.
před 3 hhodinami

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 12 hhodinami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 12 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.