Mrtvice

Ještě se nezačal stavět, obyvatele Miletína už ale dům pro duševně nemocné rozdělil na dva nesmiřitelné tábory. O vybudování zařízení usiluje Královéhradecký kraj a miletínská radnice ho po vyhrocených debatách na zastupitelstvu odsouhlasila. Ve východočeském městečku s necelou tisícovkou obyvatel vznikla proti zařízení petice, kterou podepsaly stovky lidí. Pro Reportéry ČT natáčel Ondřej Golis.

Loni v tuzemsku zemřelo podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) 120 219 obyvatel, nejméně od začátku covidu-19. Úmrtnost ale doznívající pandemie dál ovlivňovala, covid-19 byl příčinou úmrtí pěti procent zemřelých. Projevila se také silná vlna respiračních onemocnění na konci roku, v prosinci na chřipku zemřelo více lidí než v předchozích letech. Nejvíce lidí podlehlo ischemické chorobě srdeční, srdečnímu selhání a cévním nemocem mozku, informoval ČSÚ.

Muž, který v roce 2011 ochrnul při nehodě na kole, se dokáže postavit, a dokonce chodit pomocí speciální pomůcky. Pomohl mu implantát – zařízení, které snímá jeho mozkové vlny a vysílá do páteře pokyny k pohybu správných svalů. Průkopnický výzkum by mohl pomoci při vývoji miniaturních implantátů pro pacienty po mrtvici a s ochrnutím.

Umělá inteligence čte myšlenky a převádí je na text. Stačí jí sledovat mozkovou aktivitu člověka. Podle vědců to přináší doposud netušené možnosti v léčbě lidí, kteří po mozkové mrtvici přišli o schopnost mluvit. Popsali to ve studii, která vyšla v odborném časopise Nature Neuroscience.

V loňském roce podle dat Českého statistického úřadu zemřelo 120 tisíc lidí. To je zhruba o patnáct procent méně než v roce 2021. Nejen Češi přitom nejčastěji umírají na nemoci srdce. Důvodem je podle lékařů alkohol, kouření i obezita. Loňský žebříček ale ovládl covid-19. Česká společnost také nadále stárne. Více než pětina obyvatel v tuzemsku je starší 65 let. Celkem jde o zhruba dva miliony dvě stě tisíc lidí. Průměrnému obyvateli republiky bylo loni necelých 43 let.

Americký bezpečnostní monitorovací systém upozornil, že posilující dávka bivalentní vakcíny proti covidu-19 upravená na typ viru omikron amerického výrobce léků Pfizer Inc (PFE.N) a jeho německého partnera BioNTech by mohla souviset s určitým typem mozkové mrtvice u starších dospělých. Podle agentury Reuters to vyplývá z předběžných údajů, které analyzovaly americké zdravotnické úřady. Jiné studie podobný problém nehlásí.

Pod vedením českých expertů vzniká systém zjednodušující sběr dat o léčbě mrtvice v Evropě. Je to vůbec poprvé, kdy projekt financovaný z unijního programu pro výzkum a inovace řídí tuzemští odborníci. Budovaný systém má zlepšit péči o pacienty. Cévní mozkové příhody jsou v Česku třetí nejčastější příčinou úmrtí.

Česká společnost se už o nemoci covid-19 hodně naučila a také ví, jak se mu bránit, řekl v Událostech, komentářích ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Připomněl, že nejdůležitější ochranou je i nadále očkování, což potvrdil i hlavní epidemiolog IKEMu a vedoucí skupiny MeSES Petr Smejkal. Oba se ale shodli na tom, že velkou neznámou je stále takzvaný dlouhý covid, který působí vážné zdravotní problémy. Nedá se zatím odhadnout, kdo je dlouhým covidem nejvíce ohrožen.

Infarkt a mrtvice by v budoucnosti nemusely přicházet tak nečekaně jako dosud. Podle vědeckého týmu Univerzity v Sydney by včasné varování mohl zajistit krevní test a čip. Rizikoví pacienti by je měli mít k dispozici po celý den. Díky nim by se daly včas zachytit krevní změny, které předcházejí srdeční nebo mozkové příhodě.

Domovy pro seniory stále častěji řeší žádosti lidí s demencí, kterým není ani padesát let. Porucha totiž není jen neduhem stáří. Někdy se může objevit například po úrazu nebo prodělaném onemocnění. Jenže zařízení sociální péče často nemohou těmto lidem vyhovět. Nejsou totiž na takové klienty připravena.

Českobudějovická nemocnice vyzkoušela novou metodu léčby mozkové mrtvice. Prostřednictvím mikrochirurgického zákroku léčila pacienty, kterým standardní postupy nepomáhaly. Téměř v 60 procentech případů byli pacienti po zákroku opět soběstační. Na pilotním projektu se podílela také Fakultní nemocnice Ostrava. Zástupci obou nemocnic v úterý představili výsledky novinářům.

Lidé, kteří prodělali covid-19, mají vyšší riziko výskytu krevních sraženin a plicní embolie šest měsíců od infekce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise British Medical Journal. Podle výzkumu roste v prvních třech měsících od nákazy i pravděpodobnost hluboké žilní trombózy. Dva měsíce od nemoci je také zvýšené riziko vnitřního krvácení, například mrtvice.

Drtivá většina lidstva, celých 99 procent, dýchá podle Světové zdravotnické organizace (WHO) znečištěný vzduch. Každoročně kvůli tomu předčasně zemře více než sedm milionů lidí. WHO to uvedla v nové zprávě.

Z hloubkové analýzy amerických vědců vyplývá, že u osob, které prodělali covid-19, existuje zvýšené riziko vzniku kardiovaskulárních komplikací během prvního měsíce až roku po nákaze. Mezi nejčastější komplikace tohoto druhu patří arytmie, záněty srdce, krevní sraženiny, mrtvice, ischemická choroba srdeční, srdeční infarkt, srdeční selhání, nebo dokonce smrt. Výsledky studie vyšly v odborném v časopise Nature Medicine.

Podle výsledků jedné z největších studií, které na toto téma kdy vznikly, snižuje nahrazení kuchyňské soli „náhražkou soli“ se sníženým obsahem sodíku a přidaným draslíkem významně výskyt mrtvice, srdečního infarktu i úmrtí. Tyto výsledky představili na konci srpna vědci na kongresu Evropské kardiologické společnosti v Paříži a současně je vydali ve studii, která vyšla v odborném časopise New England Journal of Medicine. Tak současně potvrdili, že náhražka soli nemá žádné škodlivé účinky.

Více než 55 hodin práce týdně se dá podle analýzy Světové zdravotnické organizace (WHO) považovat za vážné ohrožení zdraví. Dlouhá pracovní doba podle WHO a Mezinárodní organizace práce každoročně zabije kolem 745 tisíc lidí.

Někteří lidé, kteří prodělali nemoc covid-19, mívají neurologické problémy – nový koronavirus tedy nějakým způsobem dokáže ovlivnit i jejich mozek. Vědci se snaží tento fenomén lépe pochopit, zatím se jim ale nedaří odhalit klíčové mechanismy.

Brněnští vědci ze sedmi institucí se spojili v klastru Stroke Brno, aby společně vytvořili nové metody rozpoznávání i léčby cévních mozkových příhod. Ve střední Evropě je tak rozsáhlá spolupráce podle zástupců institucí unikátní.

Čeští vědci přispěli k výzkumu vlivu stáří na průběh mozkové mrtvice. Popsali skupiny genů, na něž má mrtvice u starších myší horší dopad než u mladých. Výzkum by mohl pomoci k léčbě ischemické mozkové příhody.

Češi jí trojnásobně větší množství soli, než je doporučené. Nadměrnou konzumací soli se v úterý zabývají odborníci v pražském Lékařském domě. Vede totiž ke značným zdravotním problémům, které můžou skončit infarktem nebo mrtvicí. Odvyknout si od soli přitom není těžké, tvrdí primář pediatrického oddělení Nemocnice Na Bulovce Ivan Peychl, který byl hostem Studia 6.

Cévní mozková příhoda neboli mozková mrtvice v Česku ročně postihne 30 tisíc lidí a asi třetina z nich umírá. Na rizika, ale i správnou reakci na první příznaky upozornili tento týden lékaři prostřednictvím speciální tramvaje. Podle lékařů totiž naprostá většina lidí neví, jak se cévní mozková příhoda projevuje. Tramvaj vypravil v úterý nadační fond Čas je mozek u příležitosti světového dne mrtvice.

Cerebrovaskulární centrum Fakultní nemocnice Ostrava (FNO), které pečuje o pacienty s cévní mozkovou příhodou, získalo statut certifikovaného centra. Jde o první takto certifikované centrum v Česku a teprve čtvrté v celé Evropě. Lékaři si díky tomu budou moci vyměňovat zkušenosti s odborníky z jiných pracovišť.

I sklenka vína nebo piva denně zvyšuje krevní tlak a riziko mozkové mrtvice, zjistila studie publikovaná odborným vědeckým časopisem The Lancet. Vyvrací tak dosud panující domněnku, že jedna či dvě sklenky alkoholu za den jsou naopak zdraví prospěšné. Informují o tom zahraniční média.

Studium hlodavců, kteří žijí a zpívají v deštných pralesích Kostariky, ukazuje, v čem spočívá schopnost konverzace, a to i u lidí. Zkoumání zpěvu křečků tak může pomoci lékařům s účinnější léčbou lidí například po mozkové mrtvici.