Pod vedením českých expertů vzniká systém zjednodušující sběr dat o léčbě mrtvice v Evropě. Je to vůbec poprvé, kdy projekt financovaný z unijního programu pro výzkum a inovace řídí tuzemští odborníci. Budovaný systém má zlepšit péči o pacienty. Cévní mozkové příhody jsou v Česku třetí nejčastější příčinou úmrtí.
„Spadnul jsem pod umyvadlo. Manželka si myslela, že se na tom záchodě flákám. Trvalo dlouho, než na to přišla,“ popisuje Ivan Vápenka okamžiky před mrtvicí. Během tří dnů prodělal dvě.
„Pan Vápenka měl nejdřív úplně ochrnutou levou stranu a pak pravou stranu. To se podařilo zachránit,“ říká Aleš Tomek, primář Neurologické kliniky 2. lékařské fakulty UK a FN Motol. Ivana Vápenku teď ještě čeká řada vyšetření a po propuštění z nemocnice nejspíš taky užívání léků, rehabilitace a kontroly.
Data o léčbě zdravotníci zapisují do databáze – aby zjistili, jaká péče je nejefektivnější. Letos třeba díky tomu upravili pravidla pro záchranky. Ty teď vozí lidi s mozkovou příhodou jen do nemocnic se specializovanými centry. V těch je pravděpodobnost úmrtí několikanásobně nižší. Podobně by se mohla upravit i péče po propuštění pacienta.
Vznikne i mobilní aplikace pro pacienty
„Víc než čtvrt milionu lidí v Česku je po mrtvici. Ne všichni mají správně kompenzovaný krevní tlak a cholesterol, takže tam určitě je hodně co dělat. Polovina pacientů je určitě léčena nedokonale,“ konstatuje primář Tomek.
Informace z lékařských zpráv teď zdravotníci do počítače zadávají ručně. Projekt vedený českými vědci to zjednoduší – program psaný text převede do evropské databáze.
Vzniknout by měla taky mobilní aplikace pro pacienty. Ti by pak po propuštění z nemocnice mohli jednoduše – pomocí telefonu – zapisovat údaje o zdravotním stavu.
Pomůže to i u dalších diagnóz
„Jestli pacient třeba nemá depresi nebo nějaké problémy s pamětí. Tohle jsou typy informací, které je v reálném životě velmi obtížné získávat, protože se věnujeme takovým těm zásadním věcem, jestli pacient může hýbat rukou, nohou, jestli může mluvit, jak má vysoký krevní tlak a cholesterol,“ nastiňuje Robert Mikulík, vedoucí projektu RES-Q+ a vedoucí Cerebrovaskulárního výzkumného týmu v rámci Mezinárodního centra klinického výzkumu v brněnské Fakultní nemocnici u svaté Anny.
To by mohlo pomoct nastavit lepší péči a časem třeba i předvídat, jak se bude zdravotní stav pacienta vyvíjet. A to i u dalších diagnóz.
