Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) nemůže jeho resort zjednodušit uznávání kvalifikací ukrajinským zdravotníkům. Chce jim ale umožnit ve zdravotnictví pracovat na jiných pozicích. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) zároveň odhadla, že náklady na zdravotní péči o ukrajinské uprchlíky budou kolem 5,9 miliardy korun, tedy zhruba o dvě miliardy vyšší než platby státu za jejich pojistné. Velkým tématem je aktuálně i očkování ukrajinských dětí. To může zkomplikovat fakt, že v Česku je dlouhodobě nedostatek dětských lékařů.
Nemůžeme zjednodušit uznávání kvalifikací ukrajinských zdravotníků, říká ministr Válek
Události: Zdravotní péče o uprchlíky (zdroj: ČT24)
Podle Válka mohou zdravotníci z řad příchozích Ukrajinců například tlumočit a pomáhat s komunikací na takzvaných UA pointech, tedy ambulancích, které vznikají v nemocnicích a zajišťují zdravotní péči pro ukrajinské uprchlíky. Podobně využívají zdravotníky z Ukrajiny už i některé lékařské ordinace, potvrdila předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hülleová.
O uznávání odborné kvalifikace ukrajinských zdravotníků chce Válek jednat na úrovni celé EU. Bude to i jedním z témat, které bude probírat s komisařkou pro zdraví Stellou Kyriakidisovou, která příští týden přiletí do Prahy. Vzdělávání zdravotníků obecně bude součástí témat českého předsednictví, Válek má záměr podmínky sjednotit.
Zjednodušit je pouze pro uprchlíky z Ukrajiny podle něj možné není. „Jsme v Evropské unii, takže nemůžu měnit v jedné zemi podmínky, které platí pro celou Evropu. Chystáme, aby se zdravotníci z Ukrajiny mohli co nejdříve dostat do systému v nějaké alternativní variantě po dobu, co jim platí vízum strpění,“ ujistil ministr.
Náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček řekl, že musíme jít jistotu, že příchozí zapadnout do kolektivů – a to jak odborně, tak jazykově - a musíme zajistit, aby neohrozili české pacienty. Proto se ve spolupráci s EU chystá prověřování ukrajinských zdravotníků.
Hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO) například zmínil, že se musí udělat sociologický průzkum, aby se vědělo, kolik Ukrajinců se chce vrátit a kolik jich tady hodlá zůstat.
Podle šéfa VZP systém příliv uprchlíků zvládne
Náklady za péči o řádově stovky tisíc uprchlíků podle ředitele VZP Zdeňka Kabátka systém zvládne, otázkou jsou dopady na příjmovou stranu pojištění. Pojišťovna modelovala stav, kdy vízum, které opravňuje pro účast na veřejném pojištění, získá 250 až 300 tisíc Ukrajinců. Do predikcí se podle Kabátka promítlo také to, že většina příchozích jsou ženy s dětmi a minimum je starších 50 let.
„Z toho důvodu odhadujeme, že náklady na jednoho pojištěnce budou nižší, na druhou stranu počítáme s tím, že na Ukrajině může být horší zdravotní stav populace,“ vysvětlil Kabátek.
Náklady na zdravotní péči o uprchlíky podle něj systém veřejného zdravotního pojištění zvládne, nejisté jsou ale příjmy. „Nebojím se zvýšení nákladů, myslím, že systém je schopen zvládnout jednotky set tisíc utečenců z Ukrajiny. Čeho se bojím, je dopad na příjmovou část. A to nikdo nedokáže dneska predikovat, co se s ekonomikou stane, co se stane s nezaměstnaností,“ upozornil šéf VZP.
Průměrný odvod na zdravotní pojištění u zaměstnanců v Česku je kolem šedesáti tisíc korun ročně a péče o průměrného pojištěnce stojí asi třiačtyřicet tisíc korun za rok. U lidí ve věku 65 až 70 let jsou roční náklady proti průměru trojnásobné, u osmdesátníků pětinásobné. Za seniory, děti, nezaměstnané a nově i uprchlíky, kteří získali speciální roční vízum ke strpění, platí pojistné do systému stát.
Letos jsou platby za státní pojištěnce nastavené na 21 000 korun za rok, tedy 1967 korun měsíčně. Při současném počtu 180 tisíc Ukrajinců, kteří už získali vízum, jde asi o 354 milionů korun ze státního rozpočtu za měsíc. Od července budou platby za státní pojištěnce snížené rozhodnutím vlády na 1567 korun.
Praktičtí lékaři příliv uprchlíků zvládají, ti často přicházejí s „průvodcem“
Předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka kvituje, že existuje metodika, jak se o přicházející ukrajinské uprchlíky postarat. „Pokud příliv lidí nebude zásadně větší, než je teď, tak si myslím, že bychom to zvládnout měli,“ domnívá se. Pomoc podle něj ale budou potřebovat dětští praktičtí lékaři, kteří se podle něj zkrátka nezvládnou postarat o tolik nových malých pacientů. „Bude potřeba, aby pomohli pediatři z lůžkových oddělení nemocnic,“ má jasno Šonka.
Komunikaci lékařů s uprchlíky přicházejícími do ordinací podle Šonky usnadňuje fakt, že ukrajinština je slovanský jazyk. Navíc prý řada z nových pacientů přichází v doprovodu někoho, kdo už v Česku pobývá delší dobu, což komunikaci ještě více usnadňuje.
Předseda Sdružení praktických lékařů ČR Petr Šonka o zdravotní péči pro uprchlíky (zdroj: ČT24)
Předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hülleová ve vysílání ČT24 řekla, že aktuálně dětští lékaři řeší především akutní zdravotní potíže malých uprchlíků. „Snažíme se hledat rezervy, protože některé ordinace jsou kapacitně přetížené. Neregistrovaly české děti a nemají kapacitu pro ty z Ukrajiny. Ony je ošetří, ale dlouhodobější či opakovanou péči jim poskytnout nemohou,“ upozornila Hülleová. Pak jsou podle ní naopak ordinace, které kapacitu mají, ale v daném místě není mnoho uprchlíků.
Jak je to s „obsazeností“ konkrétních ordinací, podle lékařky dobře ví jak Všeobecná zdravotní pojišťovna, tak ministerstvo zdravotnictví. „Téměř v každém kraji je lokalita, kde je situace špatná,“ řekla Hülleová a výslovně zmínila Kraj Vysočina, Brno-venkov či části Prahy. Stejně jako Šonka se domnívá, že by přetíženým dětským praktikům mohli pomoct lékaři z dětských oddělení. Případně i přebrat praxe těch končících.
„Pokud jde o dočkovávání (ukrajinských) dětí, tak bude záležet na tom, jak tyto děti prokáží, co už měly naočkováno. Problém bude vznikat snad jen v mateřských školkách, kde je ze zákona povinnost, aby byly děti naočkovány třemi dávkami hexavakcíny a jednou proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím,“ uvedla šéfka sdružení dětských lékařů.
V Česku byly v minulosti lokální epidemie spalniček. Na Ukrajině je asi o deset procent nižší proočkovanou než u nás. „Čili mohou tady být importované spalničky, ale pokud máme dobře proočkovanou populaci, neměla by se tady nějak výrazně epidemie šířit. Nicméně musíme být připraveni, že se tady nějaké případy mohou objevit,“ řekla Hülleová.
Studio ČT24: Ilona Hülleová k lékařské péči o dětské uprchlíky z Ukrajiny (zdroj: ČT24)
Uprchlíci přicházejí většinou s běžnými nemocemi
Uprchlíci z Ukrajiny přicházejí do ordinací většinou s běžnými nemocemi, jako je nachlazení, chřipka nebo průjem. S podobnými potížemi se potýkají dospělí i děti. Na pátečním 16. kongresu primární péče to zástupci lékařů řekli novinářům. Upozornili, že ale musí být připraveni rozpoznat i nemoci, které se v Česku téměř nevyskytují, například tuberkulózu nebo záškrt.
„V první řadě musíme řešit akutní problémy. Děti přicházejí s běžnými onemocněními, která vidíme u nás, ať už jsou to nachlazení, vysoké teploty, průjmy, nebo celková vyčerpanost,“ uvedla předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hülleová.
Potvrdil to i předseda Společnosti infekčního lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Pavel Dlouhý. „Jak byli dlouhou dobu v nějakém stísněném prostoru, v blízkém kontaktu s lidmi, třeba v tom přeplněném vlaku, tak se tam šířily úplně běžné, většinou virové infekce,“ řekl. Častá je podle něj rýma, kašel, zánět dutin či průdušek, objevily se i případy chřipky.
Kvůli špatným podmínkám cestou, někdy bez přístupu k čisté vodě nebo kvalitním potravinám, třeba při několikahodinovém čekání na hraničním přechodu, se objevují i průjmová onemocnění. „Tyto rotavirové infekce probíhají někdy i poměrně dramaticky s vysokou horečkou, zvracením, průjmem a dehydratací,“ řekl. Objevily se i případy malých dětí, které musely do nemocnice na kapačky.