Neurologie

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) částečně schválila velmi očekávaný preparát pro léčbu Alzheimerovy choroby. Ten dostal povolení pro pacienty v raných stadiích nemoci, informovala EMA v tiskové zprávě. Agentura přitom původně přípravek v červenci nedoporučila.

Mozek může naplno pracovat, ale jeho malé oblasti přitom mohou poklidně spát. A také během spánku se některé jeho regiony bleskurychle probouzejí a bdí, prokázala studie, která zkoumala tento fenomén pomocí umělé inteligence.

Vědci zjistili, že stres v raném věku mění více mozkových genů než úrazy hlavy v dětství. Experiment, který provedli z etických důvodů na zvířatech, odhalil významné genetické změny v oblasti hipokampu.

Dlouhé čekací doby některé lékaře ponoukly k nabízení přednostních termínů těm, kteří za ně zaplatí. Nejčastěji k tomu přistupují specialisti, jako jsou ortopedi, oční, plicní lékaři nebo neurologové. Řada z nich zůstává v ordinacích i po běžných ordinačních hodinách. Podle České lékařské komory je to v pořádku, ministerstvo je ale proti a plánuje zpřísnit zákon o zdravotních službách.

Vědci našli první důkaz, že vystavení mikroplastům mění chování savců. Na myších se prokázalo, že tyto drobné částečky pronikají i do mozku – a když se tam dostanou, začnou se myši chovat velmi zvláštně.

21. červen je Světovým dnem amyotrofické laterální sklerózy –⁠ neurologického onemocnění, při kterém pacientům postupně ochabují končetiny, ztrácí řeč a nakonec zůstávají jen pohyby očí. Na chorobu neexistuje léčba. Nejznámějším pacientem s takzvanou ALS byl fyzik Stephen Hawking.

Na hrazenou vysoce účinnou biologickou léčbu dosáhlo za poslední rok čtyřikrát víc nově diagnostikovaných pacientů s roztroušenou sklerózou. Umožnila to změna kritérií loni na jaře, lékaři tak mají v raném stadiu větší šanci na dlouho zastavit rozvoj onemocnění. Vyléčit ho úplně neumí.

Vědci z Kalifornské univerzity v San Franciscu objevili mozkové signály, které ukazují, jak člověk prožívá chronickou bolest. Tvrdí, že jejich práce je krokem směrem k účinné léčbě lidí žijících s dlouhotrvající bolestí, která není utišitelná běžnými léky.

V mozcích některých umírajících, kteří už nevyvíjejí jakoukoliv činnost, se v okamžiku „překročení hranice“ děje něco zvláštního. Popsal to výzkum, který sledoval, co se děje v hlavě člověka při smrti.

„Dá se říct, že lidé, kteří přežili holocaust, jsou plní stresu, ale také plní posttraumatické síly,“ řekl v Interview ČT24 neurolog Ivan Rektor, který dělal výzkum s přeživšími holocaustu a s jejich potomky v druhé a třetí generaci. Zjistil, že se mezi nimi přenesly stejné neurologické struktury i psychologické komplikace.

Pod vedením českých expertů vzniká systém zjednodušující sběr dat o léčbě mrtvice v Evropě. Je to vůbec poprvé, kdy projekt financovaný z unijního programu pro výzkum a inovace řídí tuzemští odborníci. Budovaný systém má zlepšit péči o pacienty. Cévní mozkové příhody jsou v Česku třetí nejčastější příčinou úmrtí.

Celé Česko v pátek zasáhla silná vedra. Teploty se vyhouply hodně nad třicet stupňů Celsia, na řadě míst zaznamenaly meteorologické stanice druhý den po sobě teplotní rekordy. V některých krajích vyhlásili meteorologové odpoledne smogovou situaci, zároveň pro západní polovinu republiky až do sobotního brzkého rána platí výstraha před bouřkami. O víkendu se podle předpovědi ochladí. Dálnice D1 je kvůli spadlým drátům vysokého napětí na 15. kilometru u Prahy uzavřena.

Speciálním týmům v nemocnicích se daří lépe zvládat bolest vážně nemocných i řešit těžké otázky v závěru života. Ukázal to pětiletý zkušební program ministerstva zdravotnictví. Do systému zavádí nový program paliativní péče. Týmů, které takovou péči zajišťují, je v Česku asi třicet. Postupně by jich mělo díky většímu zájmu přibývat. Nutné ale bude zaškolit další personál.

Vědcům z Cambridgeské univerzity se podařilo omladit kožní buňky 53leté ženy do podoby, jakou mají buňky 23letého člověka. Doufají, že jejich poznatky budou v budoucnu využitelné pro zmlazení buněk i dalších tělesných orgánů. Cílem výzkumu je vyvinout léčbu nemocí vázaných na přibývající věk, například diabetu, nemocí srdce a neurologických poruch.

Děti žen, které v těhotenství užívaly marihuanu, se kolem pátého roku života častěji potýkaly s nadměrnou tvorbou tuku a zvýšenou hladinou cukru v krvi. Vyplývá to ze studie, o které informoval zpravodajský server CNN. Jednalo se o konopné produkty, které obsahovaly psychoaktivní látku THC (tetrahydrokanabinol) i kanabidiol (CBD), tedy jednu z molekul konopí, která nemá psychotropní účinky.

Komunikovat se svým okolím jen pomocí myšlenky byla zatím jen superschopnost ze sci-fi filmů. Vědci z univerzity v německém Tübingenu ji teď ale vyzkoušeli v praxi. Kompletně ochrnutému muži implantovali do mozku čip, který v něm dokáže číst elektrické vzruchy. Pomocí nich pak dokázal pacient svému okolí odpovídat na uzavřené otázky „ano/ne“ a později dokázal mluvit i v celých větách.

Příbramská nemocnice opravila oddělení neurologie, což by mělo zvýšit komfort pro zdravotníky i pacienty. Původní oddělení mělo nevyhovující sprchové kouty se špatným přístupem nebo samostatné záchody bez umyvadel. Nově je také například možné připojit všechny pacienty na kyslík a monitorovací techniku. Práce trvaly čtyři měsíce. Náklady včetně vybavení činily deset milionů korun, řekl mluvčí nemocnice Martin Janota.

Až dvě stě lidí ročně si vyslechne mimořádně závažnou diagnózu známou pod zkratkou ALS. V Česku se rozjel první výzkum, který zjišťuje nejčastější spouštěče onemocnění. Příčiny amyotrofické laterální sklerózy zatím nejsou dostatečně známé a nenašel se ani účinný lék.

Čeští vědci vyvíjejí test, který dokáže odhalit Alzheimerovu chorobu ještě před prvními příznaky. Rychlá a včasná léčba přitom může pomoct k tomu, že se typické syndromy demence ani nerozvinou.

Vladimír Beneš nejstarší patří k zakladatelům neurochirurgie v Československu, byl součástí týmu Zdeňka Kunce, celosvětového průkopníka oboru, a sám operoval i v 88 letech. Teď oslavil sté narozeniny. V jeho stopách se vydal i jeho vnuk a syn, který byl hostem pořadu Události, komentáře.

Zlé sny jsou podle nové švýcarské studie skvělým cvičením pro mozek, jak se v reálném životě naučit zvládat strach. Tato práce analyzuje, co se děje v mozku, když člověka pronásledují zlé sny. Pokud v nich není překročen určitý práh hrůzy, může z toho mít člověk i užitek.

Ve věku 98 let ve čtvrtek zemřela lékařka a spisovatelka Valja Stýblová. V polovině 70. let stála u zrodu první jednotky neurologické intenzivní péče v tehdejším Československu. Kromě odborných publikací, zaměřených na postižení nervového systému průmyslovými škodlivinami a akutní stavy v neurologii, napsala více než dvě desítky beletristických knih, většinou z lékařského prostředí.

Neurovědci s pomocí moderních technologií poprvé sledovali, jaké procesy v mozku probíhají v momentech, kdy člověku při poslechu hudby „běhá mráz po zádech“. O jejich experimentu informoval časopis  Frontiers in Neuroscience.

Cévní mozková příhoda neboli mozková mrtvice v Česku ročně postihne 30 tisíc lidí a asi třetina z nich umírá. Na rizika, ale i správnou reakci na první příznaky upozornili tento týden lékaři prostřednictvím speciální tramvaje. Podle lékařů totiž naprostá většina lidí neví, jak se cévní mozková příhoda projevuje. Tramvaj vypravil v úterý nadační fond Čas je mozek u příležitosti světového dne mrtvice.