Neurologie

Podle zářijových dat Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) je v současné době všech předepisujících lékařů 296. Jde jak o specialisty, tak od dubna i o praktické lékaře. Ti mohou léčebné konopí předepisovat díky nové vyhlášce ministerstva zdravotnictví, platné právě od 1. dubna 2025. Za prvních devět měsíců letošního roku vydali všichni lékaři celkem 41 008 receptů na léčebné konopí v celkové hmotnosti přes 314 kilogramů. Za stejnou dobu loňského roku to bylo přibližně o 6 tisíc receptů méně.

Cévní mozková příhoda postihne v Česku každoročně zhruba 25 tisíc lidí. Třetina z nich si odnese trvalé následky. Zatímco akutní péče v nemocnicích patří ke světové špičce, následná rehabilitace často naráží na nedostatek informací, koordinace i sdílení zkušeností. Pomoci vrátit pacienty do běžného života se snaží například platforma Aktivně po mrtvici.

Pulzující bolest hlavy, zvracení, citlivost na světlo i zvuky, ale i brnění nebo výpadky zraku může způsobit migréna. Nemoc dokáže omezit jedince v jeho každodenním životě. Nikdy navíc netuší, kdy záchvat přijde. V Česku trápí neurologické onemocnění přes milion lidí. Řada z nich ale nevyhledá pomoc a neléčí se. Nyní mohou využít například on-line poradnu, udělat si test nebo používat mobilní aplikaci, která umožňuje zaznamenat záchvaty, jejich délku a intenzitu.

O závislosti na digitálních technologiích, rizikovém chování dětí, ale i dospělých a vlivu technologií na mozek debatovali odborníci v rámci kulatého stolu v Poslanecké sněmovně, který se konal pod záštitou poslanců z řad koalice i opozice. Odborníci hovořili o tom, že sociální sítě jsou problematickým fenoménem nejen z hlediska času, který děti na mobilech či sociálních sítích stráví, ale jsou s tím přidruženy další problémy – například bezpečnost či rizikový obsah.

Více než osmdesát procent dětí s těžkou epilepsií je po operaci mozku bez záchvatů. Speciální program právě pro malé pacienty běží v pražské motolské nemocnici už čtvrtstoletí a lékaři takových zákroků provedli pět set. V Česku nemocí trpí asi 80 tisíc lidí, dalších 160 tisíc se léčí a záchvaty nemají.

Část inovativních léků, které se používají k léčbě onkologických nebo neurologických onemocnění, by mohly místo nemocnic nakupovat pojišťovny. Jde o rozpracovaný návrh ministra financí, který by měl uspořit až miliardy korun. Výrobci, distributoři i část lékařů se změnami nesouhlasí – obávají se problémů s výpadky i omezení spektra léčiv.

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) částečně schválila velmi očekávaný preparát pro léčbu Alzheimerovy choroby. Ten dostal povolení pro pacienty v raných stadiích nemoci, informovala EMA v tiskové zprávě. Agentura přitom původně přípravek v červenci nedoporučila.

Mozek může naplno pracovat, ale jeho malé oblasti přitom mohou poklidně spát. A také během spánku se některé jeho regiony bleskurychle probouzejí a bdí, prokázala studie, která zkoumala tento fenomén pomocí umělé inteligence.

Vědci zjistili, že stres v raném věku mění více mozkových genů než úrazy hlavy v dětství. Experiment, který provedli z etických důvodů na zvířatech, odhalil významné genetické změny v oblasti hipokampu.

Dlouhé čekací doby některé lékaře ponoukly k nabízení přednostních termínů těm, kteří za ně zaplatí. Nejčastěji k tomu přistupují specialisti, jako jsou ortopedi, oční, plicní lékaři nebo neurologové. Řada z nich zůstává v ordinacích i po běžných ordinačních hodinách. Podle České lékařské komory je to v pořádku, ministerstvo je ale proti a plánuje zpřísnit zákon o zdravotních službách.

Vědci našli první důkaz, že vystavení mikroplastům mění chování savců. Na myších se prokázalo, že tyto drobné částečky pronikají i do mozku – a když se tam dostanou, začnou se myši chovat velmi zvláštně.

21. červen je Světovým dnem amyotrofické laterální sklerózy –⁠ neurologického onemocnění, při kterém pacientům postupně ochabují končetiny, ztrácí řeč a nakonec zůstávají jen pohyby očí. Na chorobu neexistuje léčba. Nejznámějším pacientem s takzvanou ALS byl fyzik Stephen Hawking.

Na hrazenou vysoce účinnou biologickou léčbu dosáhlo za poslední rok čtyřikrát víc nově diagnostikovaných pacientů s roztroušenou sklerózou. Umožnila to změna kritérií loni na jaře, lékaři tak mají v raném stadiu větší šanci na dlouho zastavit rozvoj onemocnění. Vyléčit ho úplně neumí.

Vědci z Kalifornské univerzity v San Franciscu objevili mozkové signály, které ukazují, jak člověk prožívá chronickou bolest. Tvrdí, že jejich práce je krokem směrem k účinné léčbě lidí žijících s dlouhotrvající bolestí, která není utišitelná běžnými léky.

V mozcích některých umírajících, kteří už nevyvíjejí jakoukoliv činnost, se v okamžiku „překročení hranice“ děje něco zvláštního. Popsal to výzkum, který sledoval, co se děje v hlavě člověka při smrti.

„Dá se říct, že lidé, kteří přežili holocaust, jsou plní stresu, ale také plní posttraumatické síly,“ řekl v Interview ČT24 neurolog Ivan Rektor, který dělal výzkum s přeživšími holocaustu a s jejich potomky v druhé a třetí generaci. Zjistil, že se mezi nimi přenesly stejné neurologické struktury i psychologické komplikace.

Pod vedením českých expertů vzniká systém zjednodušující sběr dat o léčbě mrtvice v Evropě. Je to vůbec poprvé, kdy projekt financovaný z unijního programu pro výzkum a inovace řídí tuzemští odborníci. Budovaný systém má zlepšit péči o pacienty. Cévní mozkové příhody jsou v Česku třetí nejčastější příčinou úmrtí.

Celé Česko v pátek zasáhla silná vedra. Teploty se vyhouply hodně nad třicet stupňů Celsia, na řadě míst zaznamenaly meteorologické stanice druhý den po sobě teplotní rekordy. V některých krajích vyhlásili meteorologové odpoledne smogovou situaci, zároveň pro západní polovinu republiky až do sobotního brzkého rána platí výstraha před bouřkami. O víkendu se podle předpovědi ochladí. Dálnice D1 je kvůli spadlým drátům vysokého napětí na 15. kilometru u Prahy uzavřena.

Speciálním týmům v nemocnicích se daří lépe zvládat bolest vážně nemocných i řešit těžké otázky v závěru života. Ukázal to pětiletý zkušební program ministerstva zdravotnictví. Do systému zavádí nový program paliativní péče. Týmů, které takovou péči zajišťují, je v Česku asi třicet. Postupně by jich mělo díky většímu zájmu přibývat. Nutné ale bude zaškolit další personál.

Vědcům z Cambridgeské univerzity se podařilo omladit kožní buňky 53leté ženy do podoby, jakou mají buňky 23letého člověka. Doufají, že jejich poznatky budou v budoucnu využitelné pro zmlazení buněk i dalších tělesných orgánů. Cílem výzkumu je vyvinout léčbu nemocí vázaných na přibývající věk, například diabetu, nemocí srdce a neurologických poruch.

Děti žen, které v těhotenství užívaly marihuanu, se kolem pátého roku života častěji potýkaly s nadměrnou tvorbou tuku a zvýšenou hladinou cukru v krvi. Vyplývá to ze studie, o které informoval zpravodajský server CNN. Jednalo se o konopné produkty, které obsahovaly psychoaktivní látku THC (tetrahydrokanabinol) i kanabidiol (CBD), tedy jednu z molekul konopí, která nemá psychotropní účinky.

Komunikovat se svým okolím jen pomocí myšlenky byla zatím jen superschopnost ze sci-fi filmů. Vědci z univerzity v německém Tübingenu ji teď ale vyzkoušeli v praxi. Kompletně ochrnutému muži implantovali do mozku čip, který v něm dokáže číst elektrické vzruchy. Pomocí nich pak dokázal pacient svému okolí odpovídat na uzavřené otázky „ano/ne“ a později dokázal mluvit i v celých větách.

Příbramská nemocnice opravila oddělení neurologie, což by mělo zvýšit komfort pro zdravotníky i pacienty. Původní oddělení mělo nevyhovující sprchové kouty se špatným přístupem nebo samostatné záchody bez umyvadel. Nově je také například možné připojit všechny pacienty na kyslík a monitorovací techniku. Práce trvaly čtyři měsíce. Náklady včetně vybavení činily deset milionů korun, řekl mluvčí nemocnice Martin Janota.

Až dvě stě lidí ročně si vyslechne mimořádně závažnou diagnózu známou pod zkratkou ALS. V Česku se rozjel první výzkum, který zjišťuje nejčastější spouštěče onemocnění. Příčiny amyotrofické laterální sklerózy zatím nejsou dostatečně známé a nenašel se ani účinný lék.