Vědcům se povedlo omladit kožní buňky o 30 let. Věří, že je to cesta ke zpomalení stárnutí

Vědcům z Cambridgeské univerzity se podařilo omladit kožní buňky 53leté ženy do podoby, jakou mají buňky 23letého člověka. Doufají, že jejich poznatky budou v budoucnu využitelné pro zmlazení buněk i dalších tělesných orgánů. Cílem výzkumu je vyvinout léčbu nemocí vázaných na přibývající věk, například diabetu, nemocí srdce a neurologických poruch.

Šéf výzkumu profesor Wolf Reik v rozhovoru se zpravodajskou stanicí BBC řekl, že doufá, že jednou bude možné stárnoucím lidem zachovat zdraví déle. „O něčem takovém jsme snili. Z mnoha běžných potíží se s věkem stávají vážné nemoci a je úžasné přijít na to, jak lidem pomoci,“ řekl.

Při zmlazování kůže byly použity postupy známé z výzkumu, který vedl k narození naklonované ovce Dolly.

Výsledek cambridgeského týmu vyšel v časopise eLife a Reik upozornil, že jde o výzkum ve velmi raném stadiu. Předtím, než bude moci být technologie přenesena z laboratoři na kliniku, je třeba překonat mnoho problémů. To, že se poprvé podařilo ukázat, že je omlazení kožních buněk možné, je ale podle něj důležitý krok vpřed.

Začalo to u ovcí

Výchozím bodem výzkumu byly poznatky z Roslinova institutu v Edinburghu, kde se v 90. letech podařilo naklonovat ovci z kožní buňky dospělého jedince. Původním cílem týmu z Roslinova institutu nebylo vytvářet klony zvířat nebo lidí, ale lidské embryonální kmenové buňky, které by mohly růst v určitých tkáních jako svaly, chrupavky nebo nervové buňky a nahradit vyčerpané orgány.

Později technologii zjednodušil japonský vědec Šinja Jamanaka, laureát Nobelovy ceny za lékařství a fyziologii. Dokázal vytvořit indukovanou pluripotentní kmenovou buňku, která je připravená uměle a může z ní vzniknout v dospělém organismu jakákoli buňka. Jeho metoda se označuje jako IPS.

Jak v případě metody použité při klonování Dolly, tak v případě IPS musí kmenové buňky narůst do buněk a tkání potřebných pro pacienta. Je to složitý proces a navzdory mnohaletému úsilí je využitelnost k léčbě nemocí velmi omezená.

Reikův tým použil techniku IPS na kožních buňkách 53leté ženy, přičemž zkrátil délku jejich pobytu v chemikálii z 50 na 12 dní. Člen týmu Dilgeet Gill řekl, že ho ohromilo, když zjistil, že se buňky nezměnily v embryonální kmenové buňky, ale „omládly“ tak, že vypadaly a chovaly se, jako by byly odebrány člověku starému 23 let.

Proces nelze rychle zavádět na klinikách, protože metoda IPS zvyšuje riziko rakoviny. Reik řekl, že věří, že když je nyní zřejmé, že lze buňky omladit, může jeho skupina přijít na alternativní a bezpečnou technologii. „Konečným cílem je prodloužit lidem zdraví, ne život, takže lidé budou moci stárnout zdravěji,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 1 hhodinou

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 2 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026
Načítání...