Kmenová buňka

Vědcům se podařilo vytvořit zatím nejdokonalejší lidská embrya čistě z buněk, aniž by se na jejich vzniku nějak podílel muž a žena. Jejich vývoj ukončili po dvou týdnech. Doufají, že tyto modely pomohou s poznáním vzniku života a také při odhalování zdravotních problémů.

Transplantace kostní dřeně zachraňuje životy. V plzeňské nemocnici ji v těchto dnech podstoupila Jana Kaslová. Ze své nemoci měla velký strach, nyní věří tomu, že vše dopadne dobře. Šance na vyléčení je poměrně velká, důležité ale je, aby se u pacientky po dobu dvou let neobjevily žádné komplikace. Podle onkologů je v Česku stále málo dárců dřeně pro transplantaci a snaží se nalákat nové. Pacientů, kterým může život zachránit, přitom neustále přibývá.

Alzheimerova choroba možná poškozuje už embryo, ale dopady se projeví teprve o desítky let později, zněla jedna z hypotéz o původu nemoci. Tým vědců z Pařížského mozkového institutu pro ni teď našel první náznaky důkazů.

Biologové vytvořili syntetická lidská embrya s využitím kmenových buněk. Jde o zásadní průlom, ke vzniku embrya totiž nebylo potřeba vajíček ani spermií. Cílem je studium genetických poruch a příčin potratovosti. Výzkum vyvolal i negativní reakce expertů. Tvrdí, že jde o překročení hranic etiky.

Nová studie přináší naději pro lidi trpící virem HIV. U opičí obdoby nemoci se vědci zaměřili na pochopení toho, proč se někdo dokáže vyléčit a někdo ne.

Gliom je mozkový nádor, který se sice vyskytuje jen vzácně, když už ho ale lékaři diagnostikují, bývá velmi často smrtící. Už starší studie naznačovaly, že může existovat souvislost mezi poraněním hlavy a zvýšeným výskytem mozkových nádorů, důkazy ale nebyly jednoznačné. Teď ale vědci odhalili mechanismus, který by mohl tuto pozorovanou souvislost vysvětlit.

Tým vědců z konsilia BioRescue vedeného Safari Parkem Dvůr Králové nad Labem vytvořil takzvané primordiální (prvotní) zárodečné buňky z kmenových buněk severního bílého nosorožce. Jsou předchůdkyněmi vajíček a spermií, uvedli zástupci Safari Parku Dvůr Králové. Označili to za významný krok k záchraně druhu, na kterém mají zásluhu hlavně odborníci z univerzity v Ósace. Dosud se toho nikdy nepodařilo dosáhnout u tak velkých savců.

Vědcům z Cambridgeské univerzity se podařilo omladit kožní buňky 53leté ženy do podoby, jakou mají buňky 23letého člověka. Doufají, že jejich poznatky budou v budoucnu využitelné pro zmlazení buněk i dalších tělesných orgánů. Cílem výzkumu je vyvinout léčbu nemocí vázaných na přibývající věk, například diabetu, nemocí srdce a neurologických poruch.

Tým vědců s českou účastí objevil, že jeden z typů krevních buněk, dosud považovaných za neškodné, může snížit úspěšnost transplantace kostní dřeně: takzvané NK buňky (natural killers – přirození zabijáci) přítomné ve vzorku dárce mohou krvetvorné kmenové buňky oslabit. Výzkum provedl mezinárodní tým vedený Meritxell Alberich-Jordovou z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR.

Poranění páteře patří mezi ta nejhůře léčitelná. Lékaři nyní informují o úspěchu s léčbou pomocí kmenových buněk. Injekce těchto buněk z kostní dřeně vedly u pacientů k významnému zlepšení motorických funkcí, uvedli vědci z Yaleovy univerzity a Japonska v odborném časopise Journal of Clinical Neurology and Neurosurgery.

Evropským vědcům se podařilo v laboratořích vyšlechtit miniaturní, okem sotva viditelné kusy lidské mozkové tkáně obsahující neandertálskou DNA. Těmto orgánům říkají minimozečky a chtějí je využít pro studium příbuznosti mezi lidmi a neandertálci.

Přes veškerou snahu tisícovek vědců na celém světě zatím neexistuje účinný lék proti nemoci COVID-19, kterou způsobuje nový koronavirus. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) informoval o tom, jaké přípravky jsou v současnosti nejnadějnější.

Národní centrum tkání a buněk v Brně vyvíjí přípravek, který lze využít při léčbě pacientů s těžkým poškozením plic, které způsobila nákaza koronavirem. Centrum nabídlo využití kmenových buněk při léčbě těchto pacientů Ústřednímu krizovému štábu České republiky.

Kmenové buňky představují jednu z nejnadějnějších cest v moderní medicíně. Dokáží se totiž změnit na jiné specializované buňky v těle. Nový objev našel jejich využití v zubní medicíně: vědci našli gen, který pomáhá regeneraci zubů.

Experti z kalifornského výzkumného ústavu Sanford Burnham Prebys vytvořili přirozeně vypadající vlasy, které normálně rostou z lidské kůže. Využili k tomu takzvané pluripotentní kmenové buňky. Jde o úspěch, který by mohl přinést revoluci do vlasové péče a celého průmyslu, který se kolem ní i plešatosti točí.

Kmenové buňky se obnovují v růstových zónách kostí stejně jako v krvi či kůži. Objev této jejich funkce může do budoucna zlepšit léčebné postupy nebo snížit růstové poruchy u dětí. O výzkumu publikovaném v odborném časopise Nature informovala Akademie věd ČR, jejíž členka Mária Hovořáková se na něm podílela.

Před padesáti lety, v únoru 1969, v Československu proběhla implantace první totální endoprotézy kyčelního kloubu. Na I. ortopedické klinice v Praze ji provedl profesor Oldřich Čech, který se rovněž zásadním způsobem zasloužil o vývoj vlastní endoprotézy a rychlé rozšíření této léčebné metody v celé republice. A zatímco původně se pro operaci používal nerez, v současnosti jde o hlavičky z kobalt-chromu a v budoucnu by je dokonce mohly vystřídat náhrady vyrobené z kmenových buněk.