Kmenové buňky se obnovují v růstových zónách kostí stejně jako v krvi či kůži. Objev této jejich funkce může do budoucna zlepšit léčebné postupy nebo snížit růstové poruchy u dětí. O výzkumu publikovaném v odborném časopise Nature informovala Akademie věd ČR, jejíž členka Mária Hovořáková se na něm podílela.
Kmenové buňky se obnovují i v kostech jako v krvi a kůži. Objev může snížit růstové poruchy u dětí
„Tento výzkum prokázal, že i v kostech existují buňky, které po určitou dobu umožňují zachování růstových zón potřebných pro prodlužování dlouhých kostí a zabezpečují růst kostí do délky až do dosažení dospělosti,“ uvedla Hovořáková, která působí v Ústavu experimentální medicíny.
Růst dlouhých kostí u dětí umožňují takzvané růstové ploténky, které tvoří chrupavčitá tkáň a které oddělují oba konce dlouhých kostí od jejich střední, již kostěné části. Ploténky obsahují tři typy buněk, takzvané chondrocyty, které se musí v růstové zóně neustále obnovovat, aby ploténka zůstala dlouhodobě funkční.
Výzkum zaštiťoval švédský Institut Karolinska, který patří k nejvýznamnějším lékařským univerzitám v Evropě. Vědci při zkoumání myší potvrdili schopnost vlastního obnovování kmenových buněk v růstových zónách. Ukázalo se, že kosti rostou jinak před narozením a po narození.
„Vědci využili specifické myší kmeny, které jim umožnily sledovat buněčné populace, a prokázali, že krátce po narození plodu získávají některé embryonální chondrocyty charakter kmenových buněk. Asymetrickým dělením dávají vzniknout jednak dalším kmenovým buňkám, které doplňují jejich zásobu, a jednak buňkám připraveným k vlastní diferenciaci a tvorbě kosti,“ uvedla akademie.
Podobně se chovají tkáně, které mají vysokou schopnost regenerace jako například kůže nebo krev. Společné jsou jim takzvané progenitorové buňky umístěné na specifických místech.
Výzkum, který odhalí problémy u dětí
„Jsem přesvědčená, že objev schopnosti sebeobnovy progenitorových buněk myší růstové chrupavky může znamenat výrazný posun pro pochopení vzniku růstových poruch u dětí. S tím potom logicky souvisí možnosti přehodnocení či inovace terapeutických přístupů,“ dodala Hovořáková. Bude podle ní ale nejprve třeba potvrdit platnost výzkumu i u lidí.
Pomoci pak může pacientům s různými onemocněními. Mezi nimi je například achondroplázie, známá pod názvem disproporcionální trpaslictví, nebo neomezený růst u pacientů s některými mutacemi.