TÉMA

Ústav experimentální medicíny Akademie věd České republiky

Čeští vědci pracují na genové terapii, která opraví poškozenou páteř

S léčbou poškozených nervových vláken v míše může v budoucnu pomoct genová terapie, která nastartuje oživení a růst výběžků nervových vláken. Vědci z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd už udělali úspěšné pokusy na zvířatech. Potkanům se díky terapii vrátila citlivost zadních končetin téměř na úroveň před poraněním. Vědci pracují na vývoji léčebných metod nervových onemocnění už šest let.
31. 10. 2023|

Znečištění může hrát roli ve vzniku Alzheimerovy choroby. Vědci varují před ultrajemnými částicemi

Výzkumy ukazují, že ve vzniku a rozvoji Alzheimerovy choroby hrají značnou roli takzvané ultrajemné částice, které lidé vdechují ze znečištěného ovzduší. Vědci by chtěli více popsat mechanismus jejich účinku, a najít tak metody, které umožní včasnou diagnózu Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby a dalších neurodegenerativních onemocnění.
3. 6. 2022|

Polsko postaví val a podzemní stěnu, Česko stáhne žalobu. V čem spočívá dohoda o Dole Turów?

Premiéři Česka Petr Fiala a Polska Mateusz Morawieck podepsali ve čtvrtek dohodu o řešení vlivu těžební činnosti v hnědouhleném Dole Turów u českých hranic. Uzavření mezistátní dohody ukončilo dlouholetý spor.
3. 2. 2022Aktualizováno3. 2. 2022|

Strážníci v Ostravě měří kvalitu ovzduší. Vědci chtějí znát i vliv znečištění na zdraví člověka

Ostravská městská policie se zapojila do výzkumu kvality ovzduší ve městě. Strážníci v těchto dnech nosí na uniformách speciální osobní monitory, které měří znečištění tam, kde právě hlídkují. Studie má zjistit i to, jakým způsobem působí na zdraví člověka. Po skončení měření tak vědci strážníkům odeberou krev nebo moč a výsledky porovnají s jejich českobudějovickými kolegy, kteří se do projektu zapojili také.
4. 10. 2019|

Kmenové buňky se obnovují i v kostech jako v krvi a kůži. Objev může snížit růstové poruchy u dětí

Kmenové buňky se obnovují v růstových zónách kostí stejně jako v krvi či kůži. Objev této jejich funkce může do budoucna zlepšit léčebné postupy nebo snížit růstové poruchy u dětí. O výzkumu publikovaném v odborném časopise Nature informovala Akademie věd ČR, jejíž členka Mária Hovořáková se na něm podílela.
19. 3. 2019|