Výzkumy ukazují, že ve vzniku a rozvoji Alzheimerovy choroby hrají značnou roli takzvané ultrajemné částice, které lidé vdechují ze znečištěného ovzduší. Vědci by chtěli více popsat mechanismus jejich účinku, a najít tak metody, které umožní včasnou diagnózu Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby a dalších neurodegenerativních onemocnění.
V České republice se fenoménu věnuje program TUBE, cílí na odhalení škodlivých složek emisí z motorů a identifikaci biomarkerů pro časné odhalení vlivu znečištění na lidský mozek. Projekt ADAIR se zase zaměřuje na nalezení nástrojů pro hodnocení rizik a prevenci v souvislosti s Alzheimerovou chorobou a znečištěným ovzduším.
„Studie probíhá s účastí celé řady evropských pracovišť a je na úrovni buněk, na úrovni zvířecích modelů a na úrovni lidských dobrovolníků – jak zdravých dobrovolníků, tak těch, kteří mají náběh na Alzheimerovu chorobu, jsou u nich tedy počáteční příznaky nemoci, a těch, kteří už mají nemoc diagnostikovanou,“ popsal Jan Topinka z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR.
„Základním smyslem je získat markery, které by informovaly člověka, respektive lékaře, o tom, že tento člověk ‚Alzheimera‘ dostane. Aby se podle toho dotyčný mohl zařídit. Nemoc není léčitelná, ale dá se zpomalit její nástup,“ řekl.
Znečištění může vést k zánětům
K dopadu znečištění na rozvoj choroby Topinka řekl, že škodlivé částice způsobují zánět, který generuje kyslíkové radikály. Ty vedou k oxidačnímu stresu. „Na vzniku Alzheimerovy choroby se určitě podílí,“ upozornil.
Vztah mezi znečištěným ovzduším a rozvojem choroby už prokázaly dřívější studie, včetně epidemiologických, nebylo ale známo, co ve znečištění rozvoj způsobuje. „Ukazuje se, že velkou roli hrají ultrajemné částice, které vdechujeme. Tím, že jsou ultrajemné, se mohou dostat do mozku, kde způsobují zánět a vznik reaktivních kyslíkových forem, což může vést k ‚Alzheimerovi'. Druhá možnost je, že zánětlivé cytokiny vznikají v plicích a dostanou se krevním řečištěm do mozku – ne ty částice, ale produkty, které vznikají v těle reakcí částic s tkání,“ popsal.
Topinka také podotkl, že ač se zlepšují technologie, například filtry částic v motorech, ultrajemných částic je stále mnoho. „I proto, že limity jsou nastaveny na hmotnost emisí. Ale ultrajemné částice téměř žádnou hmotnost nemají,“ řekl.
Obava ze spalovacích motorů
Dodal, že je třeba věnovat pozornost i oxidu dusičitému, který taktéž vzniká během spalovacích procesů, například u motorů automobilů „Spekuluje se o tom, že z polyaromatických uhlovodíků mohou vznikat jejich nitroderiváty, které jsou daleko toxičtější účinkem oxidu dusičitého za určitých podmínek a teplot,“ řekl.
Výzkumník upozornil i na švédskou studii BETULA, v níž vědci během třiceti let shromáždili zhruba pět tisíc biologických vzorků a dalších materiálů od lidí, kteří onemocněli Alzheimerovou nemocí „To je naprosto unikátní studie, na níž bychom chtěli i naše markery ověřit,“ uvedl.
Program TUBE čítá patnáct evropských a dvě mimoevropská pracoviště, Čínu a Chile, v ADAIRU spolupracuje sedm vědeckých pracovišť z Evropy. Ústav experimentální medicíny má na starosti analýzu řady biologických markerů. „Dostáváme vzorky hlavně z Finska, zejména buňky čichové sliznice, což je hlavní vstupní místo, kudy částice pronikají do mozku. A je zajímavá věc, že jedna z prvních příznaků ‚Alzheimera' je ztráta čichu,“ uzavřel Topinka.
