Lidské tělo je schopné vytvářet čerstvé mozkové buňky do věku nejméně mezi devadesáti a sty roky. Vznik nových neuronů však rychle klesá u lidí s Alzheimerovou chorobou, a to velice rychle po jejím vzniku, odhalil nový výzkum publikovaný v odborném časopise Nature Medicine.
Lidský mozek umí tvořit nové buňky sto let. Objev může pomoci léčit Alzheimerovu nemoc
Objev by mohl pomoci lékařům s účinnější diagnostikou Alzheimerovy nemoci v jejím raném stadiu, věří autoři práce. Současně by se podle nich snad dalo předcházet šíření této nemoci v mozku různými formami cvičení – ty by mohly podpořit produkci nových buněk.
O tom, jestli má člověk od dospělosti až do smrti stále stejný počet buněk, nebo jestli přibývají, se vědci přou celá desetiletí. Španělští vědci teď přišli s výzkumem, který může tento spor rozsoudit. Měli možnost zkoumat mozky třinácti jednotlivců, kteří zemřeli ve věku mezi 43 a 87 roky. Všichni byli po neurologické stránce před smrtí zcela zdraví a své mozky darovali ještě za života vědě.
3 minuty
Události: Alzheimerovou nemocí trpí v Česku přes 150 tisíc lidí
Hlavní autorkou byla María Llorens-Martínová. Objevila, že zdravé mozky obsahovaly nově vzniklé neurony, ale jejich množství s věkem ubývalo. Mezi čtyřicátým a sedmdesátým rokem věku došlo k poklesu těchto nově vzniklých neuronů ze 40 tisíc na přibližně 30 tisíc na milimetr krychlový.
Tyto nové buňky se rodily v části mozku přezdívané Gyrus dentatus. Jde o část hippokampu, který hraje zásadní roli v učení a paměti, ale také náladě a emocích. Podle vědců šlo toto snižování množství nových buněk ruku v ruce s úbytkem kognitivních schopností spojených se stárnutím. Naznačuje to, že s každým dalším rokem života od středního věku vzniká v této oblasti o 300 neuronů méně.
Rozdíl mezi zdravým a nemocným mozkem
Závěry tohoto výzkumu také vysvětlují, proč doposud vědci docházeli k tak rozdílným výsledkům. Ukázalo se totiž, že různé testy mají odlišné výsledky. „Ve stejných mozcích můžeme najít množství nedospělých neuronů, nebo také žádné nedospělé neurony, podle toho, jak byla zpracovávána tkáň,“ uvedla Llorens-Martínová.
Poté, co vědci prozkoumali zdravé mozky, podívali se ještě na mozky lidí, u nichž byla před smrtí diagnostikována Alzheimerova choroba. Tentokrát mohli vyšetřit mozkové tkáně 45 osob ve věku 52 až 97 let. Také tady se našly u všech čerstvé mozkové buňky v oblasti Gyrus dentatus – a to včetně 97letého člověka, který se tak stal vůbec nejstarší osobou, u níž bylo něco takového pozorováno.
Rozdíl mezi zdravými mozky a těmi nemocnými tu ale byl, a to velký. I v raném stadiu nemoci měly mozky nemocných jen polovinu až tři čtvrtiny čerstvých neuronů ve srovnání s mozky zdravými. „Tento výzkum je pro pacienty s Alzheimerovou nemocí, protože množství nových mozkových buněk u zdravých osob je vždy vyšší než u těch nemocných, bez ohledu na jejich věk,“ uvedli autoři práce. „Ukazuje to, že za snižování počtu nových neuronů může nějaký nezávislý mechanismus, který je odlišný od fyziologického stárnutí.“
Llorens-Martínová věří, že mozkové skeny budou schopné objevit nově vzniklé mozkové buňky, takže to pomůže odhalovat Alzheimerovu chorobu v jejím nejranějším stadiu. Vědci také doufají, že právě u těchto lidí by mohlo nejvíce pomoci speciální cvičení a stimulace mozku. Naznačují to zatím sice jen výzkumy na zvířatech, ale výsledky jsou velmi slibné.
