Buňka

Viry mají několik triků, jak se dostat hluboko do lidského těla. Obyčejně to dělají tak, že se chrání před imunitním systémem jakousi čepičkou. Jenže jeden virus ji nepotřebuje, popsala teď nová česká studie.

Čeští vědci popsali dosud neznámou, ale zásadní roli jednoho genu při zrání vajíček a udržení plodnosti. Studie dokazuje, že odstranění tohoto genu ve vajíčkách vede k úplné neplodnosti myších samiček v důsledku selhání vaječníků. Výsledky naznačují i obdobnou funkci tohoto genu u lidských vajíček. Objev přináší nový pohled na jednu z nejčastějších příčin ženské neplodnosti.

Fabryho chorobou trpí v tuzemsku podle odhadu asi tisíc lidí. Lékaři a vědci si dlouho mysleli, že má jedinou příčinu, teď ale tým pražských expertů našel i další. Objev přináší naději na možnou léčbu.

Nový objev vědců pomáhá lépe odlišit nádory v mozku od zdravé tkáně. Popsali molekulární sondy, které v blízkosti nádoru začnou světélkovat a vytvoří výrazný kontrast. Díky tomu mohou neurochirurgové odstranit co největší část nádoru a s minimem zdravé tkáně. Národní ústav pro výzkum rakoviny (NÚVR) o tom informoval v tiskové zprávě. Výsledky česko-americké spolupráce publikoval v březnu odborný časopis Journal of Neurosurgery.

Američtí vědci v laboratoři vyrobili umělé buňky, které se chovají stejně jako ty přirozené. Mohlo by to podle nich mít obrovský význam pro medicínu.

Policie odložila případ požáru v Brně v Plotní ulici s osmi mrtvými, nešlo podle ní o trestný čin. Příčinou požáru byla zřejmě nešťastná náhoda. Z osmi mrtvých se podařilo identifikovat sedm.

Američtí vědci objevili virus, který se vozí na jiném. Pod mikroskopem poprvé pozorovali, jak menší virus využívá větší jako beranidlo, které mu otevře vstup do buňky, aby ji mohl ovládnout.

Praha Sobě se obrátí na předsedkyni TOP 09 Markétu Pekarovou Adamovou s výzvou, aby kvůli informacím médií o roli náměstka pražského primátora Jiřího Pospíšila (TOP 09) v korupční kauze Dozimetr rozpustila pražskou buňku strany. Vedení uskupení se chce také v pondělí sejít se zástupci koaličních Pirátů a STAN a jednat s nimi o podpoře Pospíšilova odvolání z funkce. V případě neúspěchu podpoří svolání mimořádného zastupitelstva navrhované hnutím ANO. Informovali o tom zástupci Prahy Sobě. Pospíšil jakékoliv pochybení odmítá.

Osm lidí zahynulo při nočním požáru stavebních buněk v Plotní ulici v Brně. Podle policie šlo pravděpodobně o dvě ženy a šest mužů. Do objektu určeného k demolici vnikli neoprávněně. Požár vypukl po druhé hodině ráno, hasiči jej zlikvidovali před sedmou ranní. Vyšetřovatelé už nutné úkony na místě dokončili a místo je přístupné. Jde o čtvrtý nejtragičtější požár v Česku od roku 1990.

Členové zrušených ostravských buněk ČSSD si stěžují na průběh přeregistrací. Tvrdí, že je nikdo nepozval na schůzi, na které se rozhodovalo o jejich členství. Předsednictvo moravskoslezské organizace jim přitom dopisem oznámilo, že o schůzi budou informováni. Podle šéfa krajské ČSSD Tomáše Hanzela bylo důvodem to, že členové poslali žádost o přeregistraci pozdě.

Většina těch nejběžnějších nebo nejvíce smrtících patogenů jsou RNA viry – ať už jsou to ebola, zika nebo chřipka. Všechny spojuje navíc i to, že se jen velmi špatně léčí a mnohdy na ně léčba dokonce ani neexistuje. Teď ale vědci z MIT a Harvardu přišli na to, jak změnit enzym Cas13 na antivirotikum, které může být naprogramované k ničení virů v lidských buňkách.

Hned několik velkých překvapení přinesl hydrobiologům z Biologického centra Akademie věd ČR potápěčský průzkum Prášilského jezera na Šumavě. Původním záměrem bylo ověření výskytu vzácné šídlatky. Přestože tuto vzácnou vodní rostlinu nenašli, překvapil je bujný život v tomto kyselém jezeře. Dno pokrývá hustý porost větvených řas, hojně osídlených mnoha druhy čistomilných bezobratlých živočichů a na ponořených větvích padlých smrků objevili nespočet kulovitých slizových kolonií. Jedná se o první zdokumentovaný nález tohoto koloniálního živočicha v České republice.

Pobyt na špatném ovzduší by mohl způsobovat vypadávání vlasů. Naznačila to nová studie jihokorejských vědců. Ti zjistili, že vystavení běžným znečišťujícím látkám snižuje hladiny čtyř proteinů, které jsou zodpovědné za růst a odolnost vlasů.

Poprvé v historii se podařilo na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) na oběžné dráze Země vypěstovat z hovězích buněk poživatelné maso. Vzniklo 339 kilometrů nad zdroji, odkud by mohlo pocházet přirozeně. Technologický startup Aleph Farms ho tam vypěstoval a pak vytiskl na 3D tiskárně. Vědci vycházeli z přirozených procesů, které se odehrávají v přírodě, když se hojí poraněná tkáň.

První z letošních Nobelových cen vyhlásil švédský Karolínský institut ve Stockholmu. Za fyziologii a lékařství ji dostali William G. Kaelin Jr., Peter J. Ratcliffe a Gregg L. Semenza. Zkoumali, jak buňky zjišťují přítomnost kyslíku a jak se adaptují na jeho nedostatek.

Přípravek, který se používá k léčbě zvětšené prostaty, by mohl být účinným pomocníkem také v boji s Parkinsonovou chorobou. Poukázala na to nová studie mezinárodního týmu vědců, kterou publikoval The Journal of Clinical Investigation. Autoři doufají, že jejich zjištění by v budoucnu mohlo změnit životy lidí s tímto neurodegenerativním onemocněním.

Italská společnost Avantea oznámila přelomový úspěch v záchraně nosorožců severních bílých. Na světě už nežije jediný samec a existují poslední dvě samice. Italové nyní oznámili, že dvě oplodněná embrya se vyvinula do stadia, aby mohla být zamražena a později vložena do náhradní matky.

Vláda v Japonsku se rozhodla pro přelomový krok a jako první kabinet v dějinách podpořila plán na vznik zvířecích embryí obohacených o lidské buňky. Tato embrya dospějí a vznikne takzvaný lidsko-zvířecí hybrid.

Švýcarští lékaři popsali, jak rakovinné buňky umí využívat ke svému prospěchu komunikaci napříč organismem. Tento převratný objev otevírá úplně nové možnosti, jak využívat imunoterapie proti nádorům.

Vědci z univerzity v Tel Avivu ukázali prototyp kompletního srdce vytvořeného z kolagenu a dalších biologických molekul s pomocí tiskárny 3D. Podle nich jde o významný pokrok v léčbě kardiovaskulárních chorob a prevenci obranné reakce organismu po transplantaci, píše agentura AFP. Podle izraelského tisku však potrvá roky, než bude možné touto technologií vytvářet transplantáty.

Lidské tělo je schopné vytvářet čerstvé mozkové buňky do věku nejméně mezi devadesáti a sty roky. Vznik nových neuronů však rychle klesá u lidí s Alzheimerovou chorobou, a to velice rychle po jejím vzniku, odhalil nový výzkum publikovaný v odborném časopise Nature Medicine.

Kmenové buňky se obnovují v růstových zónách kostí stejně jako v krvi či kůži. Objev této jejich funkce může do budoucna zlepšit léčebné postupy nebo snížit růstové poruchy u dětí. O výzkumu publikovaném v odborném časopise Nature informovala Akademie věd ČR, jejíž členka Mária Hovořáková se na něm podílela.

Japonští přírodovědci sní o oživení mamutů už desítky let, zatím ale marně. Tým 90letého japonského biologa Akiry Iritaniho teď ovšem v experimentu s oživením buňek mamuta uspěl a podařilo se mu přenést jeho genetickou informaci do myšího vajíčka. Od naklonování živého mamuta je ovšem věda stále ještě na míle daleko.

Osmdesátiletá žena z Velké Británie je prvním pacientem, který si vyzkoušel genetickou terapii, jež by měla vyléčit zhoršení zraku způsobené stářím. To je nejčastější příčinou oslepnutí na světě.