První žena na světě podstoupila genetickou léčbu slepoty. Přináší naději pro desítky milionů lidí

Osmdesátiletá žena z Velké Británie je prvním pacientem, který si vyzkoušel genetickou terapii, jež by měla vyléčit zhoršení zraku způsobené stářím. To je nejčastější příčinou oslepnutí na světě.

Janet Osborneová z Oxfordu slepne na obě oči – ale na levém oku je toto poškození horší. Zatím není jasné, jestli u ní přelomová terapie, kterou podstoupila na začátku roku, zabrala, ale jisté je, že pokud ano, bude to naděje pro miliony lidí po celém světě.

Nemoc, kterou trpí, se jmenuje makulární degenerace – neboli AMD. Je typickým příkladem onemocnění spojeného se stářím, nejčastěji hrozí lidem starším 55 let. Projevuje se rozostřením zraku (při takzvané suché degeneraci) nebo radikálním omezením vidění na dálku (při vlhké degeneraci).

V současné době neexistuje trvalá léčba, jen terapie, které dokáží postup nemoci zpomalit, mnohdy i výrazně. Protože se lék musí podávat opakovaně vpíchnutím injekcí léku do oka, není léčba příliš oblíbená.

Právě proto se už řadu let hledá léčba, která by fungovala dlouhodobě a byla méně invazivní.
Paní Osborneová má kvůli tomuto onemocnění problémy s běžnými každodenními činnostmi, jako je čtení, rozeznávání tváří nebo šití.

Trpí suchou formou této choroby – dochází při ní k ústupu, ztenčení a odumření části sítnice. Kvůli tomu dochází k zániku buněk, které jsou uprostřed sítnice. V důsledku toho se zhoršuje ostrost zraku ve středu zorného pole – člověk pak vidí stále relativně dobře na okraji, ale to, co je uprostřed, má rozmazané.

V bohatých zemích jde o nejčastější formu ztráty zraku ve věku nad 65 let. Například americké úřady tvrdí, že kolem poloviny jednadvacátého století by mělo být postiženo 48–88 milionů obyvatel USA. Rozsah tohoto problému je mimořádný a se stárnutím populace se bude jen zvětšovat – a právě proto je klinický test genetické léčby tak zásadní.

Jedná se o společný výzkum Oxfordského biomedicínského centra při tamní univerzitě a soukromé britské společnosti Gyroscope Therapeutics, která se specializuje právě na genetickou léčbu očních poruch a nemocí.

Pro paní Osborneovou jde o nesmírně zajímavý experiment – ani jí moc nejde o vlastní prospěch, podle jejího vyjádření pro Oxfordskou univerzitu jí záleží hlavně na dalších generacích, jimž by léčba mohla pomoci – jí osobně bude stačit, když se jí zrak nezhorší.

Jak se geneticky léčí oči

Zatím je tento zákrok značně složitý. Po podání anestetik lékaři paní Osborneové vpíchli do sítnice roztok s uměle vyrobeným virem. Ten obsahoval upravenou sekvenci DNA, která by měla podle plánů opravit genetickou chybu, jež je zodpovědná za AMD. Virus „napadne“ specifické buňky v sítnici, čímž rozšíří správné sekvence DNA, kam má.

V buňkách sítnice virus uvolní umělou DNA a buňka začne vytvářet protein, který by měl s nemocí zatočit. Podle dosavadních výzkumů by se mělo působení viru omezit jen na přesně vybranou oblast a jinak by neměl mít na pacienta žádný negativní dopad.

Paní Osborneová teď bude v dalších týdnech a měsících pečlivě monitorována. Protože zákrok byl proveden jen na jednom oku, mohou vědci a lékaři pečlivě srovnávat, jak se nemoc v obou očích vyvíjí. Pokud vše dobře dopadne, měl by se nárůst nemoci v ošetřeném oku zastavit. Nebude tedy vyléčena tak, že by porucha zcela zmizela, ale nebude se již zhoršovat.

Vědci doufají, že pokud by se metoda začala používat v raném stadiu onemocnění, mohlo by to u nemocných zastavit rozšiřování nemoci tak, aby už nijak víc nezhoršovala kvalitu života.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 5 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 7 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 8 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 10 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled