Kávu, nebo čaj? Za to, který nápoj si člověk vybere, můžou podle vědců geny

Na to, jestli lidé dávají přednost kávě, nebo čaji, mohou mít vliv také geny. Podle nové studie, kterou publikoval časopis Scientific Reports, totiž záleží na tom, s jakou citlivostí k jednotlivým hořkým chutím se člověk narodí.

Teplý nápoj je pro mnoho lidí běžnou součástí každého rána. Na otázku, proč někdo upřednostňuje kávu a jiný zase čaj, se zaměřil výzkumný tým složený z odborníků z americké Severozápadní univerzity v Illinois a australského QIMR Berghofer Medical Research Institute.  

„Naše studie upřesňuje chápání toho, proč preferujeme určité nápoje,“ řekla deníku Guardian jedna z jejích autorek Marilyn Cornelisová ze Severozápadní univerzity. Zásadní je přitom vnímání látek, které mají hořkou chuť.

Během výzkumu vědci analyzovali dva soubory dat. Tím prvním byla rozsáhlá australská studie dvojčat, která identifikovala tři skupiny lidí. Jednou z nich jsou ti, kteří mají kombinaci genů způsobující, že jako nejvíc hořký vnímají kofein. Ve druhé skupině jsou zase lidé, kteří jsou vnímavější na chinin, a třetí skupina je citlivá na léčivý přípravek Propylthiouracil (PROP).

Dalším zdrojem dat byla pro vědce britská biobanka, která jim poskytla genetické údaje a zdravotnické informace pěti set tisíců lidí ve věku od 37 do 73 let shromažďované mezi roky 2006 až 2010. Mezi nimi byla také odpověď na otázku, kolik šálků různých nápojů účastníci denně vypijí. 

Geny můžou hrát důležitou roli v tom, jak lidé vnímají odlišné chutě

Výsledky studie následně ukázaly, že obliba kávy, čaje a alkoholu může záviset na individuálních rozdílech ve vnímání hořké chuti. Jaký nápoj člověk upřednostňuje, je totiž spojené s přítomností nebo naopak absencí genů. Ty totiž ovlivňují, jak lidem chutnají jednotlivé hořké látky, které tyto nápoje obsahují.

„Naše chuťové geny částečně hrají roli v tom, kolik kávy, čaje nebo alkoholu pijeme,“ řekl jeden z autorů výzkumu Jue Sheng Ong z australského QIMR Berghofer Medical Research. 

  • Kofein je alkaloid, který příznivě stimuluje centrální nervovou soustavu a srdeční činnost. Kofein je pravděpodobně nejrozšířenější stimulant na světě, který se užíváním ve větším množství stává drogou. Kofein byl objeven německým chemikem Ferdinandem Rungem  v roce 1819. 
  • Zdroj: Wikipedie

Pokud člověk nejvýrazněji vnímá hořkost kofeinu, jeho spotřeba kávy je vyšší než u lidí, kteří jako hořký vnímají chinin nebo PROP.  

„Lidé, kteří jsou citlivější na kofein, vypijí průměrně přibližně o 0,15 šálku kávy víc než ti, kteří jsou na tuto látku méně citliví. Pravděpodobnost, že se z nich později stanou silní konzumenti, kteří vypijí nejméně čtyři šálky denně, je u nich dokonce o dvacet procent vyšší,“ vysvětlil  Ong. 

  • Chinin je alkaloid využívaný jako základní antimalarikum (lék proti malárii) a jedno ze základních léčiv. Struktura byla určena Augustem Wilhelmem Hofmannem v první polovině 19. století. Chinin má hořkou chuť, v menších dávkách povzbuzuje chuť k jídlu. Chinin je používán jako součást různých likérů, je také součástí toniků a dalších výrobků.
  • Zdroj: Wikipedie 

Lidé, kteří jsou citliví na hořkou chuť kofeinu, díky tomu častěji bývají pravidelnými pijáky kávy. Přitom by se naopak dalo očekávat, že takový člověk se raději kávě vyhne. „Vzhledem k tomu, že se lidé obecně hořké chuti vyhýbají, chápeme tyto objevy jako možné naučené chování; pokud vnímáme kofein dobře a spojíme to navíc s jeho psychostimulačními vlastnostmi, vyhledáváme větší množství kávy,“ vysvětlila Cornelisová.

 Čaj naopak upřednostňují ti, kterým připadá víc hořký chinin a PROP. Větší citlivost na hořkou chuť propylthiouracilu přitom podle vědců snižuje riziko, že se u člověka vytvoří závislost na alkoholu.

I když autoři připouštějí, že jejich studie má určitá omezení – včetně toho, že se opírá pouze o vlastní výpovědi respondentů, mohla by podle nich přesto pomoci vysvětlit důvody, proč někteří lidé preferují kávu, a jiní naopak čaj.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 13 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 15 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 18 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...