Kávu, nebo čaj? Za to, který nápoj si člověk vybere, můžou podle vědců geny

Na to, jestli lidé dávají přednost kávě, nebo čaji, mohou mít vliv také geny. Podle nové studie, kterou publikoval časopis Scientific Reports, totiž záleží na tom, s jakou citlivostí k jednotlivým hořkým chutím se člověk narodí.

Teplý nápoj je pro mnoho lidí běžnou součástí každého rána. Na otázku, proč někdo upřednostňuje kávu a jiný zase čaj, se zaměřil výzkumný tým složený z odborníků z americké Severozápadní univerzity v Illinois a australského QIMR Berghofer Medical Research Institute.  

„Naše studie upřesňuje chápání toho, proč preferujeme určité nápoje,“ řekla deníku Guardian jedna z jejích autorek Marilyn Cornelisová ze Severozápadní univerzity. Zásadní je přitom vnímání látek, které mají hořkou chuť.

Během výzkumu vědci analyzovali dva soubory dat. Tím prvním byla rozsáhlá australská studie dvojčat, která identifikovala tři skupiny lidí. Jednou z nich jsou ti, kteří mají kombinaci genů způsobující, že jako nejvíc hořký vnímají kofein. Ve druhé skupině jsou zase lidé, kteří jsou vnímavější na chinin, a třetí skupina je citlivá na léčivý přípravek Propylthiouracil (PROP).

Dalším zdrojem dat byla pro vědce britská biobanka, která jim poskytla genetické údaje a zdravotnické informace pěti set tisíců lidí ve věku od 37 do 73 let shromažďované mezi roky 2006 až 2010. Mezi nimi byla také odpověď na otázku, kolik šálků různých nápojů účastníci denně vypijí. 

Geny můžou hrát důležitou roli v tom, jak lidé vnímají odlišné chutě

Výsledky studie následně ukázaly, že obliba kávy, čaje a alkoholu může záviset na individuálních rozdílech ve vnímání hořké chuti. Jaký nápoj člověk upřednostňuje, je totiž spojené s přítomností nebo naopak absencí genů. Ty totiž ovlivňují, jak lidem chutnají jednotlivé hořké látky, které tyto nápoje obsahují.

„Naše chuťové geny částečně hrají roli v tom, kolik kávy, čaje nebo alkoholu pijeme,“ řekl jeden z autorů výzkumu Jue Sheng Ong z australského QIMR Berghofer Medical Research. 

  • Kofein je alkaloid, který příznivě stimuluje centrální nervovou soustavu a srdeční činnost. Kofein je pravděpodobně nejrozšířenější stimulant na světě, který se užíváním ve větším množství stává drogou. Kofein byl objeven německým chemikem Ferdinandem Rungem  v roce 1819. 
  • Zdroj: Wikipedie

Pokud člověk nejvýrazněji vnímá hořkost kofeinu, jeho spotřeba kávy je vyšší než u lidí, kteří jako hořký vnímají chinin nebo PROP.  

„Lidé, kteří jsou citlivější na kofein, vypijí průměrně přibližně o 0,15 šálku kávy víc než ti, kteří jsou na tuto látku méně citliví. Pravděpodobnost, že se z nich později stanou silní konzumenti, kteří vypijí nejméně čtyři šálky denně, je u nich dokonce o dvacet procent vyšší,“ vysvětlil  Ong. 

  • Chinin je alkaloid využívaný jako základní antimalarikum (lék proti malárii) a jedno ze základních léčiv. Struktura byla určena Augustem Wilhelmem Hofmannem v první polovině 19. století. Chinin má hořkou chuť, v menších dávkách povzbuzuje chuť k jídlu. Chinin je používán jako součást různých likérů, je také součástí toniků a dalších výrobků.
  • Zdroj: Wikipedie 

Lidé, kteří jsou citliví na hořkou chuť kofeinu, díky tomu častěji bývají pravidelnými pijáky kávy. Přitom by se naopak dalo očekávat, že takový člověk se raději kávě vyhne. „Vzhledem k tomu, že se lidé obecně hořké chuti vyhýbají, chápeme tyto objevy jako možné naučené chování; pokud vnímáme kofein dobře a spojíme to navíc s jeho psychostimulačními vlastnostmi, vyhledáváme větší množství kávy,“ vysvětlila Cornelisová.

 Čaj naopak upřednostňují ti, kterým připadá víc hořký chinin a PROP. Větší citlivost na hořkou chuť propylthiouracilu přitom podle vědců snižuje riziko, že se u člověka vytvoří závislost na alkoholu.

I když autoři připouštějí, že jejich studie má určitá omezení – včetně toho, že se opírá pouze o vlastní výpovědi respondentů, mohla by podle nich přesto pomoci vysvětlit důvody, proč někteří lidé preferují kávu, a jiní naopak čaj.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
před 6 mminutami

VideoPlicní embolii je možné léčit efektivněji, ukázala česká studie

Odstraňování krevní sraženiny z plicních tepen katetry je v porovnání s klasickými léky proti srážení krve devětkrát efektivnější, ukázala průlomová studie českých lékařů, které se účastnilo jedenáct kardiocenter a zapojilo se přes 550 pacientů. Dávka léku je asi pětinová oproti běžnému podání, což snižuje riziko krvácení a zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Metoda bude součástí nových evropských doporučení pro léčbu plicní embolie, která vyjdou příští rok. Podle autorů studie to otevírá cestu ke změně léčby rizikovějších pacientů. Jen v Česku jsou to ročně až čtyři tisíce lidí.
před 1 hhodinou

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
před 22 hhodinami

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Šlapání na hady, smrkání i biomechanika líbání. Vědci dostali satirické Nobelovky

Na otázky, jaká je evoluce líbání nebo jestli se dá analyzovat kvalita půdy pomocí spodního prádla, odpověděli čerství držitelé Ig Nobelovy ceny. Toto ocenění získávají výzkumníci za neobvyklé a nápadité příspěvky vědě. Mezi další letošní vítěze patří například práce, která zkoumala, jestli se bohatí lidé opravdu chovají hůř než ostatní, nebo brazilská studie o šlapání na jedovaté hady, kterou zpracoval vědec českého původu.
4. 9. 2026

Podzimní počasí si ponese dědictví léta. Zásadní vliv bude mít mocný setrvačník

Z hlediska meteorologie se podzim chová jako dědic léta. Všechny extrémy, které v létě přijdou, se mohou projevit i v chladnějších měsících. Týká se to zejména teploty moře, která má dopad i ve vnitrozemí, včetně Česka.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.