Kávu, nebo čaj? Za to, který nápoj si člověk vybere, můžou podle vědců geny

Na to, jestli lidé dávají přednost kávě, nebo čaji, mohou mít vliv také geny. Podle nové studie, kterou publikoval časopis Scientific Reports, totiž záleží na tom, s jakou citlivostí k jednotlivým hořkým chutím se člověk narodí.

Teplý nápoj je pro mnoho lidí běžnou součástí každého rána. Na otázku, proč někdo upřednostňuje kávu a jiný zase čaj, se zaměřil výzkumný tým složený z odborníků z americké Severozápadní univerzity v Illinois a australského QIMR Berghofer Medical Research Institute.  

„Naše studie upřesňuje chápání toho, proč preferujeme určité nápoje,“ řekla deníku Guardian jedna z jejích autorek Marilyn Cornelisová ze Severozápadní univerzity. Zásadní je přitom vnímání látek, které mají hořkou chuť.

Během výzkumu vědci analyzovali dva soubory dat. Tím prvním byla rozsáhlá australská studie dvojčat, která identifikovala tři skupiny lidí. Jednou z nich jsou ti, kteří mají kombinaci genů způsobující, že jako nejvíc hořký vnímají kofein. Ve druhé skupině jsou zase lidé, kteří jsou vnímavější na chinin, a třetí skupina je citlivá na léčivý přípravek Propylthiouracil (PROP).

Dalším zdrojem dat byla pro vědce britská biobanka, která jim poskytla genetické údaje a zdravotnické informace pěti set tisíců lidí ve věku od 37 do 73 let shromažďované mezi roky 2006 až 2010. Mezi nimi byla také odpověď na otázku, kolik šálků různých nápojů účastníci denně vypijí. 

Geny můžou hrát důležitou roli v tom, jak lidé vnímají odlišné chutě

Výsledky studie následně ukázaly, že obliba kávy, čaje a alkoholu může záviset na individuálních rozdílech ve vnímání hořké chuti. Jaký nápoj člověk upřednostňuje, je totiž spojené s přítomností nebo naopak absencí genů. Ty totiž ovlivňují, jak lidem chutnají jednotlivé hořké látky, které tyto nápoje obsahují.

„Naše chuťové geny částečně hrají roli v tom, kolik kávy, čaje nebo alkoholu pijeme,“ řekl jeden z autorů výzkumu Jue Sheng Ong z australského QIMR Berghofer Medical Research. 

  • Kofein je alkaloid, který příznivě stimuluje centrální nervovou soustavu a srdeční činnost. Kofein je pravděpodobně nejrozšířenější stimulant na světě, který se užíváním ve větším množství stává drogou. Kofein byl objeven německým chemikem Ferdinandem Rungem  v roce 1819. 
  • Zdroj: Wikipedie

Pokud člověk nejvýrazněji vnímá hořkost kofeinu, jeho spotřeba kávy je vyšší než u lidí, kteří jako hořký vnímají chinin nebo PROP.  

„Lidé, kteří jsou citlivější na kofein, vypijí průměrně přibližně o 0,15 šálku kávy víc než ti, kteří jsou na tuto látku méně citliví. Pravděpodobnost, že se z nich později stanou silní konzumenti, kteří vypijí nejméně čtyři šálky denně, je u nich dokonce o dvacet procent vyšší,“ vysvětlil  Ong. 

  • Chinin je alkaloid využívaný jako základní antimalarikum (lék proti malárii) a jedno ze základních léčiv. Struktura byla určena Augustem Wilhelmem Hofmannem v první polovině 19. století. Chinin má hořkou chuť, v menších dávkách povzbuzuje chuť k jídlu. Chinin je používán jako součást různých likérů, je také součástí toniků a dalších výrobků.
  • Zdroj: Wikipedie 

Lidé, kteří jsou citliví na hořkou chuť kofeinu, díky tomu častěji bývají pravidelnými pijáky kávy. Přitom by se naopak dalo očekávat, že takový člověk se raději kávě vyhne. „Vzhledem k tomu, že se lidé obecně hořké chuti vyhýbají, chápeme tyto objevy jako možné naučené chování; pokud vnímáme kofein dobře a spojíme to navíc s jeho psychostimulačními vlastnostmi, vyhledáváme větší množství kávy,“ vysvětlila Cornelisová.

 Čaj naopak upřednostňují ti, kterým připadá víc hořký chinin a PROP. Větší citlivost na hořkou chuť propylthiouracilu přitom podle vědců snižuje riziko, že se u člověka vytvoří závislost na alkoholu.

I když autoři připouštějí, že jejich studie má určitá omezení – včetně toho, že se opírá pouze o vlastní výpovědi respondentů, mohla by podle nich přesto pomoci vysvětlit důvody, proč někteří lidé preferují kávu, a jiní naopak čaj.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025
Načítání...