Kávu, nebo čaj? Za to, který nápoj si člověk vybere, můžou podle vědců geny

Na to, jestli lidé dávají přednost kávě, nebo čaji, mohou mít vliv také geny. Podle nové studie, kterou publikoval časopis Scientific Reports, totiž záleží na tom, s jakou citlivostí k jednotlivým hořkým chutím se člověk narodí.

Teplý nápoj je pro mnoho lidí běžnou součástí každého rána. Na otázku, proč někdo upřednostňuje kávu a jiný zase čaj, se zaměřil výzkumný tým složený z odborníků z americké Severozápadní univerzity v Illinois a australského QIMR Berghofer Medical Research Institute.  

„Naše studie upřesňuje chápání toho, proč preferujeme určité nápoje,“ řekla deníku Guardian jedna z jejích autorek Marilyn Cornelisová ze Severozápadní univerzity. Zásadní je přitom vnímání látek, které mají hořkou chuť.

Během výzkumu vědci analyzovali dva soubory dat. Tím prvním byla rozsáhlá australská studie dvojčat, která identifikovala tři skupiny lidí. Jednou z nich jsou ti, kteří mají kombinaci genů způsobující, že jako nejvíc hořký vnímají kofein. Ve druhé skupině jsou zase lidé, kteří jsou vnímavější na chinin, a třetí skupina je citlivá na léčivý přípravek Propylthiouracil (PROP).

Dalším zdrojem dat byla pro vědce britská biobanka, která jim poskytla genetické údaje a zdravotnické informace pěti set tisíců lidí ve věku od 37 do 73 let shromažďované mezi roky 2006 až 2010. Mezi nimi byla také odpověď na otázku, kolik šálků různých nápojů účastníci denně vypijí. 

Geny můžou hrát důležitou roli v tom, jak lidé vnímají odlišné chutě

Výsledky studie následně ukázaly, že obliba kávy, čaje a alkoholu může záviset na individuálních rozdílech ve vnímání hořké chuti. Jaký nápoj člověk upřednostňuje, je totiž spojené s přítomností nebo naopak absencí genů. Ty totiž ovlivňují, jak lidem chutnají jednotlivé hořké látky, které tyto nápoje obsahují.

„Naše chuťové geny částečně hrají roli v tom, kolik kávy, čaje nebo alkoholu pijeme,“ řekl jeden z autorů výzkumu Jue Sheng Ong z australského QIMR Berghofer Medical Research. 

  • Kofein je alkaloid, který příznivě stimuluje centrální nervovou soustavu a srdeční činnost. Kofein je pravděpodobně nejrozšířenější stimulant na světě, který se užíváním ve větším množství stává drogou. Kofein byl objeven německým chemikem Ferdinandem Rungem  v roce 1819. 
  • Zdroj: Wikipedie

Pokud člověk nejvýrazněji vnímá hořkost kofeinu, jeho spotřeba kávy je vyšší než u lidí, kteří jako hořký vnímají chinin nebo PROP.  

„Lidé, kteří jsou citlivější na kofein, vypijí průměrně přibližně o 0,15 šálku kávy víc než ti, kteří jsou na tuto látku méně citliví. Pravděpodobnost, že se z nich později stanou silní konzumenti, kteří vypijí nejméně čtyři šálky denně, je u nich dokonce o dvacet procent vyšší,“ vysvětlil  Ong. 

  • Chinin je alkaloid využívaný jako základní antimalarikum (lék proti malárii) a jedno ze základních léčiv. Struktura byla určena Augustem Wilhelmem Hofmannem v první polovině 19. století. Chinin má hořkou chuť, v menších dávkách povzbuzuje chuť k jídlu. Chinin je používán jako součást různých likérů, je také součástí toniků a dalších výrobků.
  • Zdroj: Wikipedie 

Lidé, kteří jsou citliví na hořkou chuť kofeinu, díky tomu častěji bývají pravidelnými pijáky kávy. Přitom by se naopak dalo očekávat, že takový člověk se raději kávě vyhne. „Vzhledem k tomu, že se lidé obecně hořké chuti vyhýbají, chápeme tyto objevy jako možné naučené chování; pokud vnímáme kofein dobře a spojíme to navíc s jeho psychostimulačními vlastnostmi, vyhledáváme větší množství kávy,“ vysvětlila Cornelisová.

 Čaj naopak upřednostňují ti, kterým připadá víc hořký chinin a PROP. Větší citlivost na hořkou chuť propylthiouracilu přitom podle vědců snižuje riziko, že se u člověka vytvoří závislost na alkoholu.

I když autoři připouštějí, že jejich studie má určitá omezení – včetně toho, že se opírá pouze o vlastní výpovědi respondentů, mohla by podle nich přesto pomoci vysvětlit důvody, proč někteří lidé preferují kávu, a jiní naopak čaj.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
před 15 hhodinami

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
před 16 hhodinami

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
před 16 hhodinami

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
před 20 hhodinami

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
před 21 hhodinami

Víc než polovina kojenců tráví čas u mobilu nebo televize, vyplývá z průzkumu

Celkem padesát pět procent dětí mladších než dvanáct měsíců pravidelně tráví čas u mobilu, tabletu či televize. Více než hodinu denně tato zařízení sleduje čtyřicet jedna procent batolat od jednoho do dvou let. Mezi předškoláky je to šedesát osm procent dětí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který představil spolek Zvedni hlavu a Nadace O2. Podle předsedkyně Asociace klinických logopedů Barbory Richtrové jsou čísla výrazně vyšší, než jaká jsou v tomto ohledu doporučení odborníků.
18. 3. 2026

Virus chikungunya se šíří do Evropy, kvůli oteplování asi pronikne i do Česka

Až donedávna byl virus chikungunya spojený jen s tropickými zeměmi. Vloni už ale způsobil stovky nákaz i ve Francii a Itálii. Britští vědci teď detailně popsali, jak moc na sever může proniknout. V rozhovoru pro Českou televizi upozornili, že mezi ohroženými zeměmi je i Česko.
18. 3. 2026

VideoAI a válka s Íránem zdražují elektroniku. Na víc vyjdou počítače či mobily

Situace kolem války na Blízkém východě se kromě cen energií a komodit negativně dotýká i elektroniky. Znamená to například dražší počítače nebo mobilní telefony, řekl pro ČT Vladimír Janíček z elektrotechnické fakulty ČVUT. Už před několika měsíci kvůli vysoké poptávce ze strany datových center pro umělou inteligenci přitom vystřelily nahoru ceny hlavně některých základních počítačových komponent – zejména pamětí. Nyní se může do cen čipů propsat ztížená logistika i dražší výroba způsobená nedostatkem energetických surovin, jakými jsou plyn a ropa.
18. 3. 2026
Načítání...