Za vlasy, které nejdou učesat, mohou tři geny. Popsali je američtí vědci

Také máte napoddajné vlasy? Nezabírají na vás žádné hřebeny a učesat se je pro vás fyzicky nemožné? Vědci objevili geny, které způsobují tzv. syndrom neučesatelných vlasů.

Syndrom neučesatelných vlasů objevili sice lékaři už na počátku 20. století, popsali ho ale až v 70. letech 20. století. Vyskytuje se u dětí již od věku tří let, ale může se objevit také až v období puberty. Jde o vrozenou poruchu tvaru vlasů, při níž je vnitřní vývoj vlasu porušen a brání celkovému normálnímu vývoji.

Už v 19. století se v Německu objevila literární postava „Střapatého Petra“ - chlapce, který se nedá učesat. Šlo o úplně první knihu určenou primárně dětem, takže se stala v německy mluvících zemích nesmírně slavnou.

Právě tento Střapatý Petr byl typickým představitelem člověka trpícího syndromem neučesatelných vlasů. Měl, stejně jako ostatní postižení, světlé suché vlasy, které vypadají jako sláma. A nedají se učesat - v případě této literární postavy za to může jeho lenost, ve skutečnosti jde ale o úplně odlišný problém.

Nahrávám video

Děti, které mají tuto poruchu, se prostě nedají učesat; jejich vlasy nejsou schopné přiléhat k hlavě. Nezabírají na ně žádné hřebeny, nic. Přestože se učesat pokoušejí, není to fyzicky možné.

Jak to funguje? Postižený vlas má v průřezu typický trojúhelníkovitý tvar nebo bývá podélně rýhován. Vlasy jsou zpravidla přetočené, patrné jsou na nich bílé tečky na konečcích. Vlasové stvoly se u této poruchy nemohou volně posunovat po povrchu druhých stvolů a tím vzniká „neučesatelnost“. Tato porucha sice vypadá zdánlivě neproblematicky, ale neexistuje proti ní žádná léčba.

V listopadu 2016 objevil tým amerických vědců konečně příčinu tohoto problému: jde o vzácnou genetickou poruchu způsobenou třemi geny. Za tvar vlasu jsou zodpovědné geny PADI3, TGM3 a TCHH. Informovali o tom vědci ve studii, která vyšla v odborném časopise American Journal of Human Genetics. Stačí, aby došlo k poruše na jediném ze tří genů, a syndrom neučesatelných vlasů je neodvratný. 

Tato porucha je velmi vzácná, vědci za celou dobu vědí pouze o stovce případů na celé planetě. Na druhou stranu je ale pravděpodobné, že postižených je mnohem více – jen málokdo navštíví svého lékaře s tím, že se mu nedaří učesat si vlasy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 1 hhodinou

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 1 hhodinou

Za současnou vlnou veder stojí omega blokování, roli může hrát i hrouda chladné vody v Atlantiku

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.
před 2 hhodinami

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
před 3 hhodinami

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 21 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 22 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
včera v 11:34

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
včera v 10:06
Načítání...