Austrálie poprvé hlásí delfína nakaženého ptačí chřipkou

V červnu se do Austrálie poprvé dostal virus vysoce nakažlivé ptačí chřipky H5N1. Přiletěl tam na křídlech stěhovavých ptáků, ale od té doby se rozšířil na další zvířata, od lišek, až po tuleně. Teď tamní epidemiologové upozornili na další zasažený druh – delfíny.

Mrtvého delfína objevili lidé v přístavu města Goolwa jižně od Adelaide. Samotná nákaza druhu, který žije ve velkých společenstvích, je hrozbou pro tato zvířata. Ještě znepokojivější je ale podle vědců rychlost, s jakou se mořský savec nakazil a zemřel.

Pro australskou stanici ABC to popsal mořský biolog Mike Bossley. „Že se tu jeden objevil tak brzy, je pro mě velmi šokující a velmi znepokojivé,“ uvedl. Není to podle něj ale úplně neočekávané, protože způsob, jak delfíni získávají potravu, je dělá zranitelnými k této epidemické nemoci. Využívají totiž mořské ptáky jako orientaci – vědí, že ptáci shora vidí lépe, co se děje pod nimi. A protože loví stejné ryby jako delfíni, vyplatí se je sledovat.

První v Austrálii, nikoliv ve světě

Australští experti považují vývoj za znepokojivý. Doplňují ale, že jinde ve světě se už delfíni i jejich příbuzné sviňuchy touto ptačí chřipkou nakazili. Australský případ je ale velmi rychlý a naznačuje, že muselo dojít k interakci mezi mořskými savci a ptáky, protože delfíni obvykle opeřence nežerou.

„Laboratorní analýza, včetně kompletní pitvy, ještě není hotová,“ citovala média úřady. „Zjistili jsme ale, že delfín měl v mozku vysokou hladinu viru, což by odpovídalo tomu, co bychom očekávali v případě ptačí chřipky.“ Přes nejistotu o způsobu nákazy i jejím zdroji mají tedy veterináři potvrzené, že šlo o tento virus, a také je jasné, že způsobil smrt zvířete.

Epidemiologové upozorňují, že zřejmě dojde k dalším nákazám delfínů, a přibude tedy i jejich mrtvých těl na australských plážích, tito tvorové ale nepatří k těm nejohroženějším. Mnohem zranitelnější jsou zvířata, která žijí v obrovských koloniích, kde žijí „hlava na hlavě“. Týká se to tedy hlavně tuleňů a lachtanů. V jejich koloniích se respirační viry, jako je právě ptačí chřipka, snadno šíří.

Austrálie se snaží udržet epidemii pod kontrolou

Vláda státu Jižní Austrálie bere tuto hrozbu vážně. Oznámila, že místní laboratoře musí testovat všechny podezřelé případy, k čemuž mají kapacity i vybavení.

Zatím se jim daří virus držet daleko od míst, kde by mohl zemi nejvíc škodit – tedy od drůbežářského průmyslu. Pokud tam patogen pronikne, musí se zlikvidovat celý chov, protože virus se mezi ptáky velmi rychle rozšíří.

Zatím se nákaza v Austrálii potvrdila od června do září u 413 zvířat. Riziko přenosu H5N1 na člověka zůstává podle australských expertů velmi nízké. Virus se sice na člověka přenést může, ale zatím se mu nedokázal přizpůsobit natolik, aby pro něj byla infekce snadná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci při zatmění Slunce odhalili koronální díru. Může ovlivňovat magnetické pole Země

Nové obrazy sluneční koróny pořízené během letošního srpnového zatmění Slunce odhalily koronální díru, která může prostřednictvím rychlého slunečního větru ovlivnit magnetické pole Země, ale také vírové struktury přezdívané „smoke rings“.
před 2 mminutami

Hitler nemá alibi na dobu smrti své neteře, tvrdí historik

Nové dokumenty nalezené v mnichovských archivech zpochybňují alibi Adolfa Hitlera na dobu smrti jeho neteře Geli Raubalové. Podle časopisu Der Spiegel našel badatel Harald Sandner úmrtní záznam, podle kterého se tělo Raubalové v Hitlerově bytě našlo už 18. září 1931. Podle dosavadních úředních záznamů to bylo až o den později, kdy byl pozdější nacistický diktátor už na cestě z Mnichova do Norimberku.
před 1 hhodinou

El Niňo může do února přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí, varují vědci

Letošní silný klimatický jev El Niňo může do února příštího roku přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí v důsledku veder, odhadují klimatologové. Vyplývá to ze závěrů studie vědců z Climate Impact Lab a několika univerzit, uvedl list The Guardian.
před 2 hhodinami

NASA objevila „ohnivou amébu“. Žije v teplotách, které by přežít neměla

Až doposud vědci předpokládali, že složitější organismy nejsou schopné přežívat a rozmnožovat se při teplotách nad 60 stupňů Celsia, protože to nezvládnou jejich buňky. Překvapivý objev z Kalifornie ale naznačuje, že to možné je.
před 2 hhodinami

V Brně testují lepidlo na zlomeniny. Inspiroval ho sliz mušlí

S léčbou tříštivých zlomenin by v budoucnu mohlo pomoci kostní lepidlo, které v současné době testují vědci z výzkumného centra CEITEC Vysokého učení technického v Brně. Jednotlivé úlomky kosti se pomocí něj dají přilepit na své místo, poté se lepidlo postupně samo vstřebá a rozloží na látky, které se v těle běžně vyskytují. Lékaři navíc mohou do lepidla přidat také antibakteriální a hojivé látky.
před 4 hhodinami

AI agent pronikl na australský vládní portál

Australský premiér Anthony Albanese oznámil, že agent umělé inteligence (AI) vyvinutý americkou společností OpenAI v červnu pronikl na australský vládní portál se zdravotními údaji. Získal neoprávněný přístup k veřejným i neveřejným souborům, informovala o tom agentura Reuters. Jedná se pravděpodobně o první známý případ, kdy agent AI hacknul vládní webovou stránku.
před 6 hhodinami

Vědci popsali kleptoparazitismus u delfína Bublinky

Mořští biologové narazili na chování delfínů, které doposud neznali. Zjistili, že jeden sledovaný kytovec spoří energii tím, že neloví ryby, ale získává od nich jen obsah jejich žaludků. Jde o první dobře zdokumentovaný případ kleptoparazitismu neboli krádeží potravy u kytovců.
před 7 hhodinami

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.