Rakovinné buňky spolu v těle mohou komunikovat na velkou vzdálenost, ukázal výzkum

Švýcarští lékaři popsali, jak rakovinné buňky umí využívat ke svému prospěchu komunikaci napříč organismem. Tento převratný objev otevírá úplně nové možnosti, jak využívat imunoterapie proti nádorům.

Nový výzkum vědců ze Švýcarského federálního technologického institutu v Lausanne odhalil, že rakovinné buňky využívají pro komunikaci takzvané exozomy. Jedná se o váčky, které se z buněk uvolňují do okolního prostředí – dostávají se do krevního oběhu a rakovina díky tomu může posílat informace do širokého okolí celého těla.

„Bylo to ohromné překvapení, neočekávali jsme, že najdeme v exozomech v krvi tolik stop po melanomu,“ popsal objev profesor Hubert Girault, který výzkum vedl. Jeho tým na tento objev přišel v podstatě náhodou, výsledky zveřejnil v odborném časopise Chem. 

Všechny biologické buňky vylučují exozomy, mikroskopické váčky menší než 100 nanometrů. Přes drobné rozměry obsahují velké množství informací ve formě nukleových kyselin a proteinů. 

O jejich funkci sice existuje ještě hodně sporů, ale ví se, že hrají důležitou roli ve srážlivosti krve, mezibuněčně signalizaci nebo odstraňovaní odpadních látek. Jsou rovněž zodpovědné za komunikaci mezi buňkami.

Rakovinu by šlo odhalit z kapky krve

Vědci využili hmotnostní spektrometrii k pátrání po nádorových markerech, tedy laboratorně prokazatelných známkách, z nichž se nádorové bujení odvíjí. Když je hledali v krvi pacientů trpících melanomem, překvapilo je, jak velké množství jich tam našli, a to ve všech stádiích bujení melanomu.

Exozomů bylo v krvi nemocných tolik, že to podle profesora Giraulta vyvolává řadu otázek o tom, zda spolu rakovinné buňky tímto způsobem nemohou komunikovat na větší vzdálenosti v těle. Až doposud něco podobného vědci nepovažovali za možné. Tato mezibuněčná komunikace však může přispívat k šíření rakovinných buněk tím, že tkáně připravuje na metastáze.

Giraultův tým navíc zjistil, že markery v krvi signalizují míru toho, jak rozvinutý už nádor je – což by mohlo výrazně pomoci s tím, jak rakovinu odhalovat, a to velmi jednoduše pouze z kapky krve.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
před 37 mminutami

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
včera v 07:01

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
včera v 06:02

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026
Načítání...