Vědci přeměnili rakovinné buňky na tuk. Objev by mohl usnadnit léčbu nádorových onemocnění

Vědeckému týmu ze švýcarské Basileje se podařilo přeměnit buňky rakoviny prsu na tuk. Od nové metody, která byla testovaná na myších, si autoři slibují, že by mohla v budoucnu pomoct zastavit růst zhoubných nádorů a zabránit jejich metastázám. Na výzkum upozornil odborný časopis Cancer Cell.

Rakovinou trpí miliony lidí po celém světě. Počet nově diagnostikovaných zhoubných nádorů  každoročně stoupá. Spolehlivý lék na tohoto zabijáka přitom zatím neexistuje. Naději by mohl přinést nový objev skupiny vědců z Univerzity v Basileji ve Švýcarsku, kterým se díky speciální kombinaci léků podařilo zastavit postup rakovinných buněk u myší.

Výzkum vypadal tak, že hlodavce, kterým byla implantovaná agresivní forma lidské rakoviny prsu, léčili výzkumníci jak lékem na diabetes, rosiglitazonem, tak i přípravkem na rakovinu: trametinibem.

Kombinace zmíněných léčiv následně způsobila, že se rakovinné buňky přeměnily na tukovou tkáň. Zároveň léky zabránily tomu, aby se tyto buňky později změnily zpět na rakovinu.  

Christofori: Mohli bychom potlačit růst nádorů

„Výsledky ukazují, že kombinace léčby rosiglitazonem a trametinibem u pacientů cílí na rakovinné buňky se zvýšenou plasticitou a vyvolává jejich přeměnu na tuk,“ uvedl podle serveru Science Alert profesor Gerhard Christofori z Univerzity v Basileji.  

„V budoucnu by tento inovativní léčebný přístup mohl být použitý v kombinaci s konvenční chemoterapií k potlačení primárního růstu nádorů a vzniku smrtelných metastáz,“ dodal Christofori s tím, že i když se na tuk neproměnily všechny tukové buňky, ty, které daným procesem prošly, už zůstaly neškodné.

 Vědci nicméně připustili, že jsou teprve v začátcích. Mnoho léčiv testovaných na myších totiž v minulosti při klinickém testování neuspělo.

Pravděpodobnost, že nová metoda bude uplatnitelná i na lidech, podle jejích autorů zvyšuje fakt, že experiment uskutečnili na lidských nádorových buňkách. 

V současnosti se autoři výzkumu snaží zjistit, zda jejich terapie bude fungovat i u jiných typů rakoviny a v kombinaci s chemoterapií. 

Loni rakovina prsu zabila víc než půl milionu žen

Rakovina prsu je nejčastějším zhoubným nádorovým onemocněním, které postihuje ženy. Podle Světové zdravotnické organizace  se nemoc ve světě každoročně týká přibližně dvou milionů z nich.

  • Zhoubné nádory prsu tvoří asi 16 % všech maligních onemocnění žen v České Republice. 
  • Karcinom prsu je řídké onemocnění u žen mladších třiceti let, počet případů prudce stoupá s věkem a kulminuje po 60. roce věku.
  • Nádory prsu mohou vzniknout také u mužů. Poměr výskytu tohoto onemocnění oproti ženám je 1:100.

Odhady uvádějí, že v roce 2018 rakovině prsu podlehlo víc než šest set tisíc žen. I když je nemoc rozšířená především v rozvinutějších oblastech světa, její výskyt globálně roste.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 1 hhodinou

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 11 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...