Vědci přeměnili rakovinné buňky na tuk. Objev by mohl usnadnit léčbu nádorových onemocnění

Vědeckému týmu ze švýcarské Basileje se podařilo přeměnit buňky rakoviny prsu na tuk. Od nové metody, která byla testovaná na myších, si autoři slibují, že by mohla v budoucnu pomoct zastavit růst zhoubných nádorů a zabránit jejich metastázám. Na výzkum upozornil odborný časopis Cancer Cell.

Rakovinou trpí miliony lidí po celém světě. Počet nově diagnostikovaných zhoubných nádorů  každoročně stoupá. Spolehlivý lék na tohoto zabijáka přitom zatím neexistuje. Naději by mohl přinést nový objev skupiny vědců z Univerzity v Basileji ve Švýcarsku, kterým se díky speciální kombinaci léků podařilo zastavit postup rakovinných buněk u myší.

Výzkum vypadal tak, že hlodavce, kterým byla implantovaná agresivní forma lidské rakoviny prsu, léčili výzkumníci jak lékem na diabetes, rosiglitazonem, tak i přípravkem na rakovinu: trametinibem.

Kombinace zmíněných léčiv následně způsobila, že se rakovinné buňky přeměnily na tukovou tkáň. Zároveň léky zabránily tomu, aby se tyto buňky později změnily zpět na rakovinu.  

Christofori: Mohli bychom potlačit růst nádorů

„Výsledky ukazují, že kombinace léčby rosiglitazonem a trametinibem u pacientů cílí na rakovinné buňky se zvýšenou plasticitou a vyvolává jejich přeměnu na tuk,“ uvedl podle serveru Science Alert profesor Gerhard Christofori z Univerzity v Basileji.  

„V budoucnu by tento inovativní léčebný přístup mohl být použitý v kombinaci s konvenční chemoterapií k potlačení primárního růstu nádorů a vzniku smrtelných metastáz,“ dodal Christofori s tím, že i když se na tuk neproměnily všechny tukové buňky, ty, které daným procesem prošly, už zůstaly neškodné.

 Vědci nicméně připustili, že jsou teprve v začátcích. Mnoho léčiv testovaných na myších totiž v minulosti při klinickém testování neuspělo.

Pravděpodobnost, že nová metoda bude uplatnitelná i na lidech, podle jejích autorů zvyšuje fakt, že experiment uskutečnili na lidských nádorových buňkách. 

V současnosti se autoři výzkumu snaží zjistit, zda jejich terapie bude fungovat i u jiných typů rakoviny a v kombinaci s chemoterapií. 

Loni rakovina prsu zabila víc než půl milionu žen

Rakovina prsu je nejčastějším zhoubným nádorovým onemocněním, které postihuje ženy. Podle Světové zdravotnické organizace  se nemoc ve světě každoročně týká přibližně dvou milionů z nich.

  • Zhoubné nádory prsu tvoří asi 16 % všech maligních onemocnění žen v České Republice. 
  • Karcinom prsu je řídké onemocnění u žen mladších třiceti let, počet případů prudce stoupá s věkem a kulminuje po 60. roce věku.
  • Nádory prsu mohou vzniknout také u mužů. Poměr výskytu tohoto onemocnění oproti ženám je 1:100.

Odhady uvádějí, že v roce 2018 rakovině prsu podlehlo víc než šest set tisíc žen. I když je nemoc rozšířená především v rozvinutějších oblastech světa, její výskyt globálně roste.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 21 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...