Vědci přeměnili rakovinné buňky na tuk. Objev by mohl usnadnit léčbu nádorových onemocnění

Vědeckému týmu ze švýcarské Basileje se podařilo přeměnit buňky rakoviny prsu na tuk. Od nové metody, která byla testovaná na myších, si autoři slibují, že by mohla v budoucnu pomoct zastavit růst zhoubných nádorů a zabránit jejich metastázám. Na výzkum upozornil odborný časopis Cancer Cell.

Rakovinou trpí miliony lidí po celém světě. Počet nově diagnostikovaných zhoubných nádorů  každoročně stoupá. Spolehlivý lék na tohoto zabijáka přitom zatím neexistuje. Naději by mohl přinést nový objev skupiny vědců z Univerzity v Basileji ve Švýcarsku, kterým se díky speciální kombinaci léků podařilo zastavit postup rakovinných buněk u myší.

Výzkum vypadal tak, že hlodavce, kterým byla implantovaná agresivní forma lidské rakoviny prsu, léčili výzkumníci jak lékem na diabetes, rosiglitazonem, tak i přípravkem na rakovinu: trametinibem.

Kombinace zmíněných léčiv následně způsobila, že se rakovinné buňky přeměnily na tukovou tkáň. Zároveň léky zabránily tomu, aby se tyto buňky později změnily zpět na rakovinu.  

Christofori: Mohli bychom potlačit růst nádorů

„Výsledky ukazují, že kombinace léčby rosiglitazonem a trametinibem u pacientů cílí na rakovinné buňky se zvýšenou plasticitou a vyvolává jejich přeměnu na tuk,“ uvedl podle serveru Science Alert profesor Gerhard Christofori z Univerzity v Basileji.  

„V budoucnu by tento inovativní léčebný přístup mohl být použitý v kombinaci s konvenční chemoterapií k potlačení primárního růstu nádorů a vzniku smrtelných metastáz,“ dodal Christofori s tím, že i když se na tuk neproměnily všechny tukové buňky, ty, které daným procesem prošly, už zůstaly neškodné.

 Vědci nicméně připustili, že jsou teprve v začátcích. Mnoho léčiv testovaných na myších totiž v minulosti při klinickém testování neuspělo.

Pravděpodobnost, že nová metoda bude uplatnitelná i na lidech, podle jejích autorů zvyšuje fakt, že experiment uskutečnili na lidských nádorových buňkách. 

V současnosti se autoři výzkumu snaží zjistit, zda jejich terapie bude fungovat i u jiných typů rakoviny a v kombinaci s chemoterapií. 

Loni rakovina prsu zabila víc než půl milionu žen

Rakovina prsu je nejčastějším zhoubným nádorovým onemocněním, které postihuje ženy. Podle Světové zdravotnické organizace  se nemoc ve světě každoročně týká přibližně dvou milionů z nich.

  • Zhoubné nádory prsu tvoří asi 16 % všech maligních onemocnění žen v České Republice. 
  • Karcinom prsu je řídké onemocnění u žen mladších třiceti let, počet případů prudce stoupá s věkem a kulminuje po 60. roce věku.
  • Nádory prsu mohou vzniknout také u mužů. Poměr výskytu tohoto onemocnění oproti ženám je 1:100.

Odhady uvádějí, že v roce 2018 rakovině prsu podlehlo víc než šest set tisíc žen. I když je nemoc rozšířená především v rozvinutějších oblastech světa, její výskyt globálně roste.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 35 mminutami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 2 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 3 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...