Rakoviny přibývá. Letos bude ve světě nových 18 milionů případů, popisuje zpráva

Nových diagnóz rakoviny celosvětově přibývá a jen letos bude celkově zjištěno odhadem 18,1 milionu případů. Informovala o tom ve své nové zprávě Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC), která působí při Světové zdravotnické organizaci (WHO).

Mezi příčinami rostoucího počtu odhalených případů agentura uvádí zlepšené diagnostické možnosti, nárůst populace a také prodloužení očekávané délky života.

Data obsažená v nové zprávě nelze podle IARC porovnávat s dřívějšími zprávami kvůli rozdílným metodám sběru dat. Agentura nicméně konstatovala, že každý pátý muž a každá šestá žena ve světě si během života vyslechnou diagnózu rakoviny. Každý osmý muž a každá jedenáctá žena na ni zemřou.

Plíce, střeva, žaludek – největší rizika

Počet letošních úmrtí souvisejících s rakovinou IARC odhaduje na 9,6 milionu. Příčinou většiny těchto úmrtí byla nebo bude rakovina plic (u 1,8 milionu lidí), střev (881 000), žaludku (783 000), jater (782 000) a prsu (627 000).

V Evropě sice žije pouze devět procent světové populace, ale připadá na ni 23,4 procenta všech diagnóz rakoviny a na 20 procent všech úmrtí na rakovinu. Obecně platí, že v bohatých zemích je odhalováno více případů rakoviny než v zemích chudších.

„Tato nová čísla podtrhují, že vzhledem k alarmujícímu nárůstu globálního zatížení rakovinou je třeba vykonat ještě spoustu práce a že klíčovou roli při tom sehrává prevence,“ uvedl ředitel IARC Christopher Wild.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
před 12 hhodinami

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
před 15 hhodinami

Ve zmrzlých výkalech pravěkých syslů se v Kanadě našla mamutí DNA

Vědci objevili obrovský „poklad“ v podobě starověké DNA zvířat – včetně dnes již vyhynulých mamutů. Nalezli ho v exkrementech syslů, které se uchovaly v kanadském permafrostu, plyne z nové studie, píše agentura AFP.
před 16 hhodinami

„Bojím se, že vše, co umím, přes noc zastará.“ Strach z AI je reálný, tvrdí studie

Menší americký výzkum popsal sedm nejčastějších pocitů, které lidé mají, když je o práci připraví umělá inteligence (AI). Ukázalo se, že dojmy celé řady těchto osob jsou velmi negativní a spojují obavy, vztek a rezignaci.
před 17 hhodinami

V Číně operovali s lokální anestezií už před 600 lety. Využívali vlčí mor

Už ve středověku se v Číně za dynastie Ming snažili tehdejší zdravotníci o operaci tak, aby pacienti netrpěli bolestí. Používali k tomu rostliny, které dokázali pomocí příslušné reakce zbavit jejich jinak smrtící toxicity. Použité anestetikum nyní vědci identifikovali s využitím moderních technologií.
před 20 hhodinami

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
10. 6. 2026

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
10. 6. 2026

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
10. 6. 2026
Načítání...