Znečištěné ovzduší může vést k plešatosti, naznačila studie

Pobyt na špatném ovzduší by mohl způsobovat vypadávání vlasů. Naznačila to nová studie jihokorejských vědců. Ti zjistili, že vystavení běžným znečišťujícím látkám snižuje hladiny čtyř proteinů, které jsou zodpovědné za růst a odolnost vlasů.

Na negativní dopady znečištěného ovzduší na lidské zdraví poukázali vědci už dříve. Pobyt na něm podle nich zvyšuje riziko vzniku rakoviny nebo srdečních a plicních onemocnění.

Nedávná studie například spočítala, že špatné ovzduší škodí plicím stejně jako krabička cigaret denně. Tento jev bývá navíc spojován s depresí či zhoršenou plodností. 

Nově zveřejněný výzkum jihokorejských vědců nyní naznačil, že znečištěný vzduch by mohl přispívat také ke ztrátě vlasů. Zjištění odhalil jeho vedoucí spoluautor Hyuk Chul Kwok z jihokorejského Future Science Research Centre na 28. Evropské akademii dermatologie a venerologie v Madridu. 

Nejohroženější by mohli být lidé ve městech

Studie vypadala tak, že lidské buňky z pokožky hlavy vědci vystavili různým koncentracím prachu a částicím nafty. Po čtyřiadvaceti hodinách provedli proceduru, pomocí které určili hladiny proteinů ve zkoumaných buňkách.

Výsledky ukázaly, že částice snížily v buňkách hladiny čtyř proteinů, které jsou zodpovědné za růst a odolnost vlasů.

Čím většímu množství těchto částic byly buňky vystavené, tím byl daný efekt výraznější. To podle autorů výzkumu naznačuje, že lidé žijící ve městech nebo v blízkosti průmyslových zón jsou plešatostí ohroženější. 

„Je možné předpokládat, že při určité úrovni vystavení by to mohlo vést k plešatosti,“ uvedl podle deníku Independent Hyuk Chul Kwok s tím, že studii uskutečnili v laboratoři. „Je proto potřeba provést další výzkum, abychom porozuměli tomu, jak rychle pravidelné vystavení znečišťujícím látkám ovlivňuje lidi v jejich každodenním životě,“ dodal.  

Výzkum, který financovala jedna z jihokorejských kosmetických společností, podle jeho autorů jako první našel spojitost mezi znečištěným vzduchem a vypadáváním vlasů. Studie nezohledňovala věk ani pohlaví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 6 hhodinami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
včera v 10:00

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026
Načítání...