Znečištěné ovzduší může vést k plešatosti, naznačila studie

Pobyt na špatném ovzduší by mohl způsobovat vypadávání vlasů. Naznačila to nová studie jihokorejských vědců. Ti zjistili, že vystavení běžným znečišťujícím látkám snižuje hladiny čtyř proteinů, které jsou zodpovědné za růst a odolnost vlasů.

Na negativní dopady znečištěného ovzduší na lidské zdraví poukázali vědci už dříve. Pobyt na něm podle nich zvyšuje riziko vzniku rakoviny nebo srdečních a plicních onemocnění.

Nedávná studie například spočítala, že špatné ovzduší škodí plicím stejně jako krabička cigaret denně. Tento jev bývá navíc spojován s depresí či zhoršenou plodností. 

Nově zveřejněný výzkum jihokorejských vědců nyní naznačil, že znečištěný vzduch by mohl přispívat také ke ztrátě vlasů. Zjištění odhalil jeho vedoucí spoluautor Hyuk Chul Kwok z jihokorejského Future Science Research Centre na 28. Evropské akademii dermatologie a venerologie v Madridu. 

Nejohroženější by mohli být lidé ve městech

Studie vypadala tak, že lidské buňky z pokožky hlavy vědci vystavili různým koncentracím prachu a částicím nafty. Po čtyřiadvaceti hodinách provedli proceduru, pomocí které určili hladiny proteinů ve zkoumaných buňkách.

Výsledky ukázaly, že částice snížily v buňkách hladiny čtyř proteinů, které jsou zodpovědné za růst a odolnost vlasů.

Čím většímu množství těchto částic byly buňky vystavené, tím byl daný efekt výraznější. To podle autorů výzkumu naznačuje, že lidé žijící ve městech nebo v blízkosti průmyslových zón jsou plešatostí ohroženější. 

„Je možné předpokládat, že při určité úrovni vystavení by to mohlo vést k plešatosti,“ uvedl podle deníku Independent Hyuk Chul Kwok s tím, že studii uskutečnili v laboratoři. „Je proto potřeba provést další výzkum, abychom porozuměli tomu, jak rychle pravidelné vystavení znečišťujícím látkám ovlivňuje lidi v jejich každodenním životě,“ dodal.  

Výzkum, který financovala jedna z jihokorejských kosmetických společností, podle jeho autorů jako první našel spojitost mezi znečištěným vzduchem a vypadáváním vlasů. Studie nezohledňovala věk ani pohlaví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 14 hhodinami
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
včera v 14:40

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
včera v 13:25

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
včera v 07:51

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
včera v 07:30

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.