Znečištěné ovzduší může vést k plešatosti, naznačila studie

Pobyt na špatném ovzduší by mohl způsobovat vypadávání vlasů. Naznačila to nová studie jihokorejských vědců. Ti zjistili, že vystavení běžným znečišťujícím látkám snižuje hladiny čtyř proteinů, které jsou zodpovědné za růst a odolnost vlasů.

Na negativní dopady znečištěného ovzduší na lidské zdraví poukázali vědci už dříve. Pobyt na něm podle nich zvyšuje riziko vzniku rakoviny nebo srdečních a plicních onemocnění.

Nedávná studie například spočítala, že špatné ovzduší škodí plicím stejně jako krabička cigaret denně. Tento jev bývá navíc spojován s depresí či zhoršenou plodností. 

Nově zveřejněný výzkum jihokorejských vědců nyní naznačil, že znečištěný vzduch by mohl přispívat také ke ztrátě vlasů. Zjištění odhalil jeho vedoucí spoluautor Hyuk Chul Kwok z jihokorejského Future Science Research Centre na 28. Evropské akademii dermatologie a venerologie v Madridu. 

Nejohroženější by mohli být lidé ve městech

Studie vypadala tak, že lidské buňky z pokožky hlavy vědci vystavili různým koncentracím prachu a částicím nafty. Po čtyřiadvaceti hodinách provedli proceduru, pomocí které určili hladiny proteinů ve zkoumaných buňkách.

Výsledky ukázaly, že částice snížily v buňkách hladiny čtyř proteinů, které jsou zodpovědné za růst a odolnost vlasů.

Čím většímu množství těchto částic byly buňky vystavené, tím byl daný efekt výraznější. To podle autorů výzkumu naznačuje, že lidé žijící ve městech nebo v blízkosti průmyslových zón jsou plešatostí ohroženější. 

„Je možné předpokládat, že při určité úrovni vystavení by to mohlo vést k plešatosti,“ uvedl podle deníku Independent Hyuk Chul Kwok s tím, že studii uskutečnili v laboratoři. „Je proto potřeba provést další výzkum, abychom porozuměli tomu, jak rychle pravidelné vystavení znečišťujícím látkám ovlivňuje lidi v jejich každodenním životě,“ dodal.  

Výzkum, který financovala jedna z jihokorejských kosmetických společností, podle jeho autorů jako první našel spojitost mezi znečištěným vzduchem a vypadáváním vlasů. Studie nezohledňovala věk ani pohlaví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970. Maximální vzdálenosti od Země dosáhla posádka mise Artemis II v noci na úterý – dle NASA šlo o 406 771 kilometrů.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
5. 4. 2026

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...