Špatné ovzduší škodí plicím stejně jako krabička cigaret denně, spočítali vědci

Dlouhodobé vystavení špinavému vzduchu může mít na plíce obdobné dopady, jako když člověk téměř třicet let kouří krabičku cigaret denně. Upozornil na to výzkum, který publikoval The Journal of the American Medical Association. Studie by podle autorů mohla pomoct vysvětlit, proč i někteří zapřísáhlí nekuřáci trpí chronickými nemocemi plic.

Rozedma plic je chronické onemocnění, které lékaři často spojují s kouřením. Podle nové studie riziko vzniku této choroby stejně tak zvyšuje i dlouhodobý pobyt ve městech se znečištěným ovzduším. 

Během studie odborníci zkoumali víc než sedm tisíc dospělých, mužů i žen. Bylo jim mezi 45 a 84 lety a žili v šesti amerických velkoměstech. Všichni tito lidé byli podle The Times celoživotní nekuřáci.

V letech 2000 až 2018 pak vědci monitorovali stav ovzduší kolem bydlišť účastníků. Měřili hladiny jemných částic, oxidu dusičitého, černého uhlíku a ozonu. Zároveň těmto lidem sledovali plíce pomocí CT. 

V průměru po deseti letech vystavení všem zmíněným znečišťujícím látkám se u účastníků výzkumu procento plicní rozedmy zvýšilo. 

Jako krabička cigaret denně

Nejhorší dopady pak měla expozice přízemnímu ozonu. V oblastech, kde byly jeho hladiny vysoké, se lidem zhoršila plicní rozedma tak, jako by devětadvacet let kouřili krabičku cigaret denně. 

„Překvapilo nás, jak silný dopad má znečištění vzduchu na rozvoj plicní rozedmy. Stojí tak na stejné úrovni jako cigarety, které jsou zdaleka nejznámější příčinou této nemoci,“ uvedl podle deníku Independent jeden z hlavních autorů studie, Joel Kaufman z univerzity ve Washingtonu. 

„Zjištění by mohlo posloužit jako jedno z vysvětlení, proč rozedmou plic trpí někdy i lidé, kteří nikdy nekouřili,“ domnívá se James Kiley z National Institutes of Health. „Výsledky studie, její trvání a načasování nabízejí vhled do dlouhodobých dopadů znečištění ovzduší na americkou populaci,“ dodal.

Autoři studie zároveň varují, že pokud se nepodniknou další kroky ke snížení emisí fosilních paliv a zpomalení změny klimatu, úrovně škodlivin ve vzduchu se budou nadále zvyšovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 18 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 19 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 21 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 22 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 22 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...