Špatné ovzduší škodí plicím stejně jako krabička cigaret denně, spočítali vědci

Dlouhodobé vystavení špinavému vzduchu může mít na plíce obdobné dopady, jako když člověk téměř třicet let kouří krabičku cigaret denně. Upozornil na to výzkum, který publikoval The Journal of the American Medical Association. Studie by podle autorů mohla pomoct vysvětlit, proč i někteří zapřísáhlí nekuřáci trpí chronickými nemocemi plic.

Rozedma plic je chronické onemocnění, které lékaři často spojují s kouřením. Podle nové studie riziko vzniku této choroby stejně tak zvyšuje i dlouhodobý pobyt ve městech se znečištěným ovzduším. 

Během studie odborníci zkoumali víc než sedm tisíc dospělých, mužů i žen. Bylo jim mezi 45 a 84 lety a žili v šesti amerických velkoměstech. Všichni tito lidé byli podle The Times celoživotní nekuřáci.

V letech 2000 až 2018 pak vědci monitorovali stav ovzduší kolem bydlišť účastníků. Měřili hladiny jemných částic, oxidu dusičitého, černého uhlíku a ozonu. Zároveň těmto lidem sledovali plíce pomocí CT. 

V průměru po deseti letech vystavení všem zmíněným znečišťujícím látkám se u účastníků výzkumu procento plicní rozedmy zvýšilo. 

Jako krabička cigaret denně

Nejhorší dopady pak měla expozice přízemnímu ozonu. V oblastech, kde byly jeho hladiny vysoké, se lidem zhoršila plicní rozedma tak, jako by devětadvacet let kouřili krabičku cigaret denně. 

„Překvapilo nás, jak silný dopad má znečištění vzduchu na rozvoj plicní rozedmy. Stojí tak na stejné úrovni jako cigarety, které jsou zdaleka nejznámější příčinou této nemoci,“ uvedl podle deníku Independent jeden z hlavních autorů studie, Joel Kaufman z univerzity ve Washingtonu. 

„Zjištění by mohlo posloužit jako jedno z vysvětlení, proč rozedmou plic trpí někdy i lidé, kteří nikdy nekouřili,“ domnívá se James Kiley z National Institutes of Health. „Výsledky studie, její trvání a načasování nabízejí vhled do dlouhodobých dopadů znečištění ovzduší na americkou populaci,“ dodal.

Autoři studie zároveň varují, že pokud se nepodniknou další kroky ke snížení emisí fosilních paliv a zpomalení změny klimatu, úrovně škodlivin ve vzduchu se budou nadále zvyšovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bouře století v Pacifiku, v Atlantiku nic. Letošní hurikánová sezona je podivná

Nezvykle bouřlivý Pacifik a mimořádně klidný Atlantik. Tak by se dal charakterizovat dosavadní průběh takzvané hurikánové sezony po obou stranách Ameriky. Zatímco v Atlantiku nevznikl ještě ani jeden hurikán, přičemž jsme už více než dva týdny za obvyklým sezonním vrcholem, v Pacifiku v posledních týdnech vzniká hurikánů řada – a to i velmi silných.
před 4 hhodinami

Světové oceány vloni pohltily 23 zettajoulů tepla. Dopady jsou vidět všude

Světové oceány vloni pohltily rekordní množství tepla. Podle nové evropské studie odpovídá přibližně čtyřicetinásobku celosvětové spotřeby energie lidstvem za celý rok.
před 6 hhodinami

Evropské řeky zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než třicet let, uvádí Copernicus

Řeky po celé Evropě letos v létě zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než 30 let, uvedla služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letošní léto se podle ní v Evropě vyznačovalo extrémními vlnami veder a suchy, přičemž na konci sezony rekordních 52 procent kontinentu čelilo velmi silné tepelné zátěži.
04:40Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Každý osmý nádor souvisí s infekcí, odhalil rozsáhlý výzkum

Rakovina není vždy jen otázkou genů, věku nebo životního stylu, přestože jsou to nejčastější příčiny. Některým nádorům předchází infekce, proti níž ale už dnes medicína mnohdy umí zasáhnout. To je hlavní závěr rozsáhlého výzkumu, který vydal odborný časopis Lancet Oncology.
před 21 hhodinami

„Probodni, co není chleba.“ AI vícekrát poslechla, robot „útočil“ na panenku

Tým expertů na umělou inteligenci (AI) zadal třem špičkovým robotům poháněným pokročilými modely strojového učení pět úkolů, které by běžný člověk odmítl. Modely ale většinu těchto zadání odmítnout nedokázali a poslušně plnili, co jim bylo zadáno.
před 23 hhodinami

Letošní rok byl pro švýcarské ledovce devastující, uvádí zpráva

Rok 2026 byl pro švýcarské ledovce devastující, roztálo více než pět procent jejich objemu. Ve zprávě zveřejněné ve čtvrtek to uvádějí vědci ze švýcarské glaciologické sítě GLAMOS. V historii měření zaznamenali odborníci větší úbytek než letos jen v roce 2022, kdy odtálo šest procent objemu ledovců.
včera v 10:48‌‌

Vydavatel: AI nejprve nahradí překladatele a ilustrátory

Šéfredaktor nakladatelství Tänapäev řekl estonskému ERR, že původní rukopisy vytvořené pomocí umělé inteligence (AI) jsou stále vzácné, ale že tato technologie už pronikla do překládání a ilustrací.
včera v 08:00‌‌

„Věčný“ sníh z vrcholků hor na Nové Guineji může zmizet do dvou let

V indonéské části ostrova Nová Guinea rychle mizí poslední zbytky „věčného sněhu“ z vrcholů hor nedaleko rovníku. Úbytek tamních ledovců je výrazným příkladem dopadů klimatických změn a dle odhadů expertů by tamní ledovce mohly do jednoho až dvou let zmizet úplně. Ještě před sto lety přitom pokrýval sníh a trvalý led všechny čtyři hlavní vrcholy 300 kilometrů dlouhého pohoří Sudirman, napsal server BBC.
30. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.