Špatné ovzduší škodí plicím stejně jako krabička cigaret denně, spočítali vědci

Dlouhodobé vystavení špinavému vzduchu může mít na plíce obdobné dopady, jako když člověk téměř třicet let kouří krabičku cigaret denně. Upozornil na to výzkum, který publikoval The Journal of the American Medical Association. Studie by podle autorů mohla pomoct vysvětlit, proč i někteří zapřísáhlí nekuřáci trpí chronickými nemocemi plic.

Rozedma plic je chronické onemocnění, které lékaři často spojují s kouřením. Podle nové studie riziko vzniku této choroby stejně tak zvyšuje i dlouhodobý pobyt ve městech se znečištěným ovzduším. 

Během studie odborníci zkoumali víc než sedm tisíc dospělých, mužů i žen. Bylo jim mezi 45 a 84 lety a žili v šesti amerických velkoměstech. Všichni tito lidé byli podle The Times celoživotní nekuřáci.

V letech 2000 až 2018 pak vědci monitorovali stav ovzduší kolem bydlišť účastníků. Měřili hladiny jemných částic, oxidu dusičitého, černého uhlíku a ozonu. Zároveň těmto lidem sledovali plíce pomocí CT. 

V průměru po deseti letech vystavení všem zmíněným znečišťujícím látkám se u účastníků výzkumu procento plicní rozedmy zvýšilo. 

Jako krabička cigaret denně

Nejhorší dopady pak měla expozice přízemnímu ozonu. V oblastech, kde byly jeho hladiny vysoké, se lidem zhoršila plicní rozedma tak, jako by devětadvacet let kouřili krabičku cigaret denně. 

„Překvapilo nás, jak silný dopad má znečištění vzduchu na rozvoj plicní rozedmy. Stojí tak na stejné úrovni jako cigarety, které jsou zdaleka nejznámější příčinou této nemoci,“ uvedl podle deníku Independent jeden z hlavních autorů studie, Joel Kaufman z univerzity ve Washingtonu. 

„Zjištění by mohlo posloužit jako jedno z vysvětlení, proč rozedmou plic trpí někdy i lidé, kteří nikdy nekouřili,“ domnívá se James Kiley z National Institutes of Health. „Výsledky studie, její trvání a načasování nabízejí vhled do dlouhodobých dopadů znečištění ovzduší na americkou populaci,“ dodal.

Autoři studie zároveň varují, že pokud se nepodniknou další kroky ke snížení emisí fosilních paliv a zpomalení změny klimatu, úrovně škodlivin ve vzduchu se budou nadále zvyšovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
před 20 hhodinami

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Google podcenil rizika AI, akcie jeho domovské firmy rekordně oslabily

Akcie společnosti Alphabet, která provozuje vyhledávač Google, ztratily během jediného dne téměř půl bilionu dolarů (kolem deseti bilionů korun) hodnoty. Vyhledávání pomocí umělé inteligence, které sama zavedla, totiž firmu obírá o její tradiční zdroj příjmů z reklamy. A zisky z AI to zatím nedokázaly kompenzovat.
30. 10. 2026‌‌

Polární vír se může rozpadnout už začátkem listopadu. To se zatím nikdy nestalo

V dějinách pozorování se polární vír (někdy i polární vortex) nikdy nerozpadl před koncem listopadu. Letos se to možná stane už o tři týdny dříve, naznačují evropské meteorologické modely. To by mohlo mít zřejmě značné dopady na počasí v Evropě.
30. 10. 2026‌‌

Vědci: Za oběžnou dráhou Pluta je další „zakrslá“ planeta. Může být obrem mezi trpaslíky

Za oběžnou dráhou Pluta pravděpodobně obíhá kolem Slunce další trpasličí planeta. Ledové těleso astronomové objevili s pomocí teleskopu umístěného v Chile a označili 2026 ED138. K potvrzení toho, že jde skutečně o trpasličí planetu, jsou nicméně zapotřebí další pozorování.
30. 10. 2026‌‌

Tajemství opeřencova kalendáře: Tažní ptáci si umí „resetovat letový řád“

Ptáci dokáží svou migraci na tisícovky kilometrů vynikajícím způsobem načasovat. A když neočekávané okolnosti naruší nebo rozbijí jejich plány, jsou schopní všechno bez větších problémů dohnat. Problémem ale může být klimatická změna, upozorňují v nové studii vědci.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.