Špatné ovzduší škodí plicím stejně jako krabička cigaret denně, spočítali vědci

Dlouhodobé vystavení špinavému vzduchu může mít na plíce obdobné dopady, jako když člověk téměř třicet let kouří krabičku cigaret denně. Upozornil na to výzkum, který publikoval The Journal of the American Medical Association. Studie by podle autorů mohla pomoct vysvětlit, proč i někteří zapřísáhlí nekuřáci trpí chronickými nemocemi plic.

Rozedma plic je chronické onemocnění, které lékaři často spojují s kouřením. Podle nové studie riziko vzniku této choroby stejně tak zvyšuje i dlouhodobý pobyt ve městech se znečištěným ovzduším. 

Během studie odborníci zkoumali víc než sedm tisíc dospělých, mužů i žen. Bylo jim mezi 45 a 84 lety a žili v šesti amerických velkoměstech. Všichni tito lidé byli podle The Times celoživotní nekuřáci.

V letech 2000 až 2018 pak vědci monitorovali stav ovzduší kolem bydlišť účastníků. Měřili hladiny jemných částic, oxidu dusičitého, černého uhlíku a ozonu. Zároveň těmto lidem sledovali plíce pomocí CT. 

V průměru po deseti letech vystavení všem zmíněným znečišťujícím látkám se u účastníků výzkumu procento plicní rozedmy zvýšilo. 

Jako krabička cigaret denně

Nejhorší dopady pak měla expozice přízemnímu ozonu. V oblastech, kde byly jeho hladiny vysoké, se lidem zhoršila plicní rozedma tak, jako by devětadvacet let kouřili krabičku cigaret denně. 

„Překvapilo nás, jak silný dopad má znečištění vzduchu na rozvoj plicní rozedmy. Stojí tak na stejné úrovni jako cigarety, které jsou zdaleka nejznámější příčinou této nemoci,“ uvedl podle deníku Independent jeden z hlavních autorů studie, Joel Kaufman z univerzity ve Washingtonu. 

„Zjištění by mohlo posloužit jako jedno z vysvětlení, proč rozedmou plic trpí někdy i lidé, kteří nikdy nekouřili,“ domnívá se James Kiley z National Institutes of Health. „Výsledky studie, její trvání a načasování nabízejí vhled do dlouhodobých dopadů znečištění ovzduší na americkou populaci,“ dodal.

Autoři studie zároveň varují, že pokud se nepodniknou další kroky ke snížení emisí fosilních paliv a zpomalení změny klimatu, úrovně škodlivin ve vzduchu se budou nadále zvyšovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Brno je zřejmě starší, než se předpokládalo, ukazuje archeologický objev

Brno pravděpodobně vzniklo před rokem 1000 našeho letopočtu, zjistili archeologové Muzea města Brna. V laboratoři nechali otestovat lidskou kost nalezenou při dřívějších průzkumech na Starém Brně. Dosud konkrétní doklad o počátcích města chyběl.
včera v 08:19

Vědci našli u Beninu korálové útesy. Čekali přitom, že jen zmapují „hřbitov“

Když se skupina francouzských mořských biologů vydávala zkoumat korálový útes poprvé popsaný v šedesátých letech minulého století, očekávala, že bude jen mapovat mrtvý ekosystém. Jenže badatelé naopak narazili na životem kypící oblast.
včera v 07:30

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
20. 7. 2026

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
20. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.