Částice

Na klima planety Země působí spousta různých faktorů, z nichž některé se jen špatně zkoumají. Další dílek do mozaiky planetárního klimatického modelu, jenž zpřesní předpovědi vývoje klimatu, teď představili fyzici z CERNu.

Nová teorie, která vysvětluje interakci světla a hmoty na kvantové úrovni, umožnila vědcům poprvé přesně určit tvar jediného fotonu.

Jako by hledání temné hmoty nebylo už tak dost obtížné, fyzikové možná objevili další překážku známou jako „neutrinová mlha“. Tento proud částic ze Slunce proudící přes Zemi by podle nové studie mohl ukrývat před astronomy toužebně vyhlížené důkazy o existenci temné hmoty.

V jižní Číně se rozkládá rozsáhlá podzemní laboratoř, která chce jako první na světě vyřešit zásadní vědeckou záhadu – povahu částice neutrina. A současně má ukázat, že věda asijské velmoci už předehnala tu západní.

Lepší experiment, který měl odhalit temnou hmotu, tu ještě nebyl. A přesto selhal, oznámili američtí fyzici na konci srpna. Temná hmota se tak stala ještě záhadnější a nepolapitelnější.

Pouze sedm států dodrželo v minulém roce normu Světové zdravotnické organizace (WHO) týkající se kvality ovzduší, informoval list The Guardian s odkazem na zprávu švýcarské organizace IQAir. V dalších zemích jsou hodnoty stále příliš vysoké. Ke znečištění přispívá například kouř z lesních požárů či hospodářská činnost.

Vědci z mezinárodní observatoře Telescope Array zachytili extrémně silnou energetickou částici, kterou pojmenovali Amaterasu podle japonské bohyně Slunce. Její původ zůstává záhadný, protože zpětné sledování směru příletu nevede k žádnému možnému zdroji, například galaxii. Na novém výzkumu se podílel i odborník z Akademie věd ČR.

Vzduch, voda, půda, potraviny, a dokonce i krev – mikroplasty se dostaly prakticky všude na Zemi a nyní se na tento seznam dostaly i mraky, napsal zpravodajský server The Guardian. Kousky plastových částic byly nedávno objeveny nad východní Čínou a nový výzkum ukázal, že mohou ovlivňovat tvorbu mraků a počasí.

Sekačky na trávu, fukary na listí a další drobná technika, kterou si Američané udržují okrásné trávníky, jsou z hlediska životního prostředí pohromou. Konstatuje to nová zpráva, která analyzovala data za rok 2020 z Agentury pro ochranu životního prostředí.

Výzkumný tým z Liverpoolské univerzity vyvinul nový materiál, který perfektně zachycuje částice koronavirů. Díky tomu by mohl změnit k lepšímu účinnost roušek a respirátotů, které mnoho lidí využívá jako ochranu nejen před covidem ale i dalšími virovými chorobami. Vědci to popsali v článku, který vyšel v odborném časopise Nature Communications.

Velký hadronový urychlovač LHC, který v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici vybudovala Evropská laboratoř jaderného výzkumu (CERN), pomáhá vědcům odkrývat tajemství vesmíru. Největší a nejvýkonnější urychlovač částic na světě zahájil provoz 10. září 2008 a už o rok a půl později se díky němu podařilo dosáhnout prvního velkého úspěchu, když se po srážce protonových paprsků podařilo v malém měřítku napodobit podmínky, jaké panovaly ve vesmíru těsně po velkém třesku.

Další krok na cestě k potvrzení existence páté základní síly hlásí američtí vědci z fyzikální laboratoře Fermilab nedaleko Chicaga. Od roku 2021, kdy poprvé výsledky oznámili, sesbírali více dat a tvrdí, že dvakrát snížili pravděpodobnost, že jde jenom o statistickou chybu.

Tento týden přináší první výraznější bouřkovou epizodou tohoto roku. Bouřky můžou být doprovázeny i krupobitím, přičemž velikost krup může výjimečně přesáhnout i tři centimetry. A jejich dopad může způsobit nejen vážné zranění, ale dokonce i smrt.

Námořníci během několik měsíců trvající cesty napříč světovými oceány našli mikroplasty ve všech vzorcích vody, které testovali. V některých oblastech byla koncentrace až osmnáctkrát vyšší než při jejich poslední plavbě v rámci závodu Ocean race v roce 2018. Vědci z britského Národního oceánografického centra (NOC) ve vzorcích naměřili až 1884 částic na metr krychlový vody.

Znečištění plastem představuje pro mořské živočichy a rostliny hrozbu. Vědci se nyní soustředili na možné negativní dopady mikroplastů a prokázali, jak škodlivý vliv mohou mít na mořské populace slávek. Mušle kvůli nim rostou pomaleji a významně zmenšují svou velikost.

Známý experiment před dvěma sty lety vyzkoušel, jak se světlo pohybuje prostorem. Nová verze pokusu teď ověřila, jak by se světlo pohybovalo, kdyby mu to bylo umožněno jen v určitých časech. Podrobnosti vyšly v časopise Nature Physics.

Do hlávkového salátu, který je jinak považován za velmi zdravou součást stravy, se mohou dostávat jedovaté látky z pneumatik. Podle agentury APA na to přišli vídeňští vědci. Částice z pneumatik se na pole a poté do zeleniny dostávají ze silnic prostřednictvím větru nebo vody.

Jak by se na náš vesmír dívali pozorovatelé pohybující se rychleji než světlo ve vakuu? Podle nové studie by se tento obraz naprosto lišil od toho, jak ho vnímáme sami. Z našeho pohledu by nedával vůbec smysl, protože by v něm mnohdy následek předcházel příčinu.

Vědci poprvé našli toxické částice pocházející ze znečištěného ovzduší v plicích, játrech a mozku nenarozených dětí dlouho předtím, než se poprvé nadechly. Podle autorů studie jsou tyto výsledky velmi znepokojivé, protože právě v této fázi vývoje je lidský organismus nejzranitelnější.

Mikroplasty představují podle nových výzkumů ještě větší riziko, než se zdálo. Tým britských vědců dokázal, že se jich přidržují viry schopné způsobovat lidem vážné nemoci.

Japonští a američtí fyzici ochladili atomy na teplotu, která je asi třimiliardkrát chladnější než mezihvězdný prostor. Věří, že tím otevřeli cestu do úplně nové části kvantové fyziky. Pokus by mohl v budoucnu vést k vytváření nových materiálů s předem definovanými vlastnostmi.

Blesk není jen životu nebezpečný výboj, ale také studnice informací o tom, co se v bouřce děje. Dobře informovanému pozorovateli může tato znalost pomoci přečíst příběh bouřky, ale třeba mu také dát varování, co se v ní bude dít dál.

V bývalém zlatém dole v USA zhruba 1,6 kilometru pod zemí v titanové nádrži plné zkapalněného vzácného plynu zahájili vědci pátrání po něčem, co doposud nebylo možné nalézt: temné hmotě, informuje AP.

Před deseti lety, 4. července 2012, vědci z Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) oznámili, že objevili novou subatomární částici, která by mohla být Higgsovým bosonem. Higgsův boson, po němž vědci pátrají desítky let, je jedním ze základních stavebních kamenů současné fyziky, protože potvrzuje platnost současné teorie vzniku vesmíru a vysvětluje, jak získaly ostatní částice hmotnost. O rok později britský fyzik Peter Higgs a belgický vědec François Englert obdrželi díky objevu Nobelovu cenu za fyziku.