Částice

Pátrání po podivné formě hmoty, kterou vědci označují jako temnou, je možná na začátku nové kapitoly. Výzkum japonského fyzika Tomonoriho Totaniho totiž naznačuje, že ji odhalil, a to na místě, kde by jí mělo být spíše méně.

Rovnici, která obsahuje pouhá tři písmena a jediné číslo, zná i většina malých dětí. Spousta lidí si ale neuvědomuje její epochální význam a co všechno díky ní lidstvo získalo.

Na mnoha místech nad Českem byla v noci na středu vidět poměrně výrazná polární záře. Dobrou viditelnost způsobila kombinace sluneční aktivity a dobrých meteorologických podmínek.

Nad řešením úlohy o propojených kvantových částicích by strávil ten nejrychlejší počítač světa několik roků plného výkonu. Americký kvantový počítač to dokázal zvládnout nesrovnatelně rychleji. Podle vědců to otevírá cestu takzvané kvantové nadřazenosti.

Na obloze se možná rozkládá obří kosmické mračno, které je při pohledu ze Země větší než Slunce i Měsíc. Ale protože je tvořené temnou hmotou, je neviditelné. Astrofyzici to popisují v nové studii, která zatím vyšla v předběžném přístupu a teď prochází recenzním řízením.

Přestože na základě kvantové teorie funguje prakticky celý moderní svět, například počítače nebo navigace, podle nového výzkumu se přední experti v oboru nedokáží shodnout ani na jeho samotných základech.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončila milionové financování německého vědeckého vydavatelství Springer Nature, které dlouhodobě dostávalo platby za předplatné prestižních vědeckých žurnálů od několika federálních agentur, zjistil web Axios.

„Stávám se smrtí, ničitelem světů,“ řekl „otec“ atomové bomby Robert Oppenheimer o jejím testu. Úsvit atomového věku ale započal mnohem dříve, v době, kdy devítiletý Oppenheimer chodil ještě na základní školu.

Výzkumný tým vedený Pavlem Jungwirthem z Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd ČR zjistil, že během přechodu kapaliny z nekovového do kovového stavu vzniká nový fyzikální jev, který věda zatím nezná. Teď se vědci snaží dokázat správnost svých výpočtů pomocí experimentu.

Astronomové popsali pomocí rentgenové observatoře Chandra a radioteleskopů pravděpodobné vysvětlení zlomu v obrovské kosmické „kosti“ v galaxii Mléčná dráha.

Fyzici v dubnu zveřejnili výsledky prvního pozorování rozdílného chování klasické hmoty a antihmoty. Za objevem jsou vědci z CERN, podíl na něm mají i Češi. Výsledek může představovat významný milník v historii částicové fyziky: rozšiřuje totiž chápání rozdílů mezi hmotou a antihmotou a otevírá vědcům nové cesty k pochopení, proč při vzniku vesmíru převládla právě hmota.

Vědci tento týden oznámili, že detektor neutrin ponořený ve Středozemním moři odhalil částici tohoto typu s dosud nejvyšší energií, jakou se kdy podařilo najít. Výzkumníky to zaskočilo: objev naznačuje, že takto silná neutrina jsou mnohem častější, než se myslelo.

Na klima planety Země působí spousta různých faktorů, z nichž některé se jen špatně zkoumají. Další dílek do mozaiky planetárního klimatického modelu, jenž zpřesní předpovědi vývoje klimatu, teď představili fyzici z CERNu.

Nová teorie, která vysvětluje interakci světla a hmoty na kvantové úrovni, umožnila vědcům poprvé přesně určit tvar jediného fotonu.

Jako by hledání temné hmoty nebylo už tak dost obtížné, fyzikové možná objevili další překážku známou jako „neutrinová mlha“. Tento proud částic ze Slunce proudící přes Zemi by podle nové studie mohl ukrývat před astronomy toužebně vyhlížené důkazy o existenci temné hmoty.

V jižní Číně se rozkládá rozsáhlá podzemní laboratoř, která chce jako první na světě vyřešit zásadní vědeckou záhadu – povahu částice neutrina. A současně má ukázat, že věda asijské velmoci už předehnala tu západní.

Lepší experiment, který měl odhalit temnou hmotu, tu ještě nebyl. A přesto selhal, oznámili američtí fyzici na konci srpna. Temná hmota se tak stala ještě záhadnější a nepolapitelnější.

Pouze sedm států dodrželo v minulém roce normu Světové zdravotnické organizace (WHO) týkající se kvality ovzduší, informoval list The Guardian s odkazem na zprávu švýcarské organizace IQAir. V dalších zemích jsou hodnoty stále příliš vysoké. Ke znečištění přispívá například kouř z lesních požárů či hospodářská činnost.

Vědci z mezinárodní observatoře Telescope Array zachytili extrémně silnou energetickou částici, kterou pojmenovali Amaterasu podle japonské bohyně Slunce. Její původ zůstává záhadný, protože zpětné sledování směru příletu nevede k žádnému možnému zdroji, například galaxii. Na novém výzkumu se podílel i odborník z Akademie věd ČR.

Vzduch, voda, půda, potraviny, a dokonce i krev – mikroplasty se dostaly prakticky všude na Zemi a nyní se na tento seznam dostaly i mraky, napsal zpravodajský server The Guardian. Kousky plastových částic byly nedávno objeveny nad východní Čínou a nový výzkum ukázal, že mohou ovlivňovat tvorbu mraků a počasí.

Sekačky na trávu, fukary na listí a další drobná technika, kterou si Američané udržují okrásné trávníky, jsou z hlediska životního prostředí pohromou. Konstatuje to nová zpráva, která analyzovala data za rok 2020 z Agentury pro ochranu životního prostředí.

Výzkumný tým z Liverpoolské univerzity vyvinul nový materiál, který perfektně zachycuje částice koronavirů. Díky tomu by mohl změnit k lepšímu účinnost roušek a respirátotů, které mnoho lidí využívá jako ochranu nejen před covidem ale i dalšími virovými chorobami. Vědci to popsali v článku, který vyšel v odborném časopise Nature Communications.

Velký hadronový urychlovač LHC, který v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici vybudovala Evropská laboratoř jaderného výzkumu (CERN), pomáhá vědcům odkrývat tajemství vesmíru. Největší a nejvýkonnější urychlovač částic na světě zahájil provoz 10. září 2008 a už o rok a půl později se díky němu podařilo dosáhnout prvního velkého úspěchu, když se po srážce protonových paprsků podařilo v malém měřítku napodobit podmínky, jaké panovaly ve vesmíru těsně po velkém třesku.

Další krok na cestě k potvrzení existence páté základní síly hlásí američtí vědci z fyzikální laboratoře Fermilab nedaleko Chicaga. Od roku 2021, kdy poprvé výsledky oznámili, sesbírali více dat a tvrdí, že dvakrát snížili pravděpodobnost, že jde jenom o statistickou chybu.