Čína teď obří urychlovač částic nepostaví. Evropský projekt má zelenou

Projekt téměř stokilometrového evropského urychlovače částic má budoucnost. Poté, co Čína vzdala plány na vlastní podobné zařízení, má tato výjimečně drahá stavba podle Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) opět smysl.

Před deseti lety Peking oznámil, že chce konkurovat evropskému urychlovači částic CERN. Záměr Číny byl velkolepý: urychlovač elektronů a pozitronů CEPS měl měřit přes sto kilometrů, tedy asi čtyřnásobek evropského Velkého hadronového urychlovače (LHC). Peking se teď ale rozhodl tento ambiciózní projekt pozastavit.

Generální ředitelka CERNu Fabiola Gianottiová agentuře AFP v této souvislosti řekla, že jde pro Evropu o obrovskou příležitost. Čínský CEPC by byl mnohem větší než LHC v CERNu, který je v současné době největším na světě a v němž se částice srážejí rychlostí blízkou rychlosti světla. Sedmadvacet kilometrů dlouhý kruh pro srážení protonů, který se nachází asi sto metrů pod zemí na hranici mezi Francií a Švýcarskem, vědci mimo jiné použili k prokázání existence Higgsova bosonu.

Když fyzici roku 2012 tuto „božskou částici“ poprvé popsali, změnilo to jejich pohled na svět elementárních částic a poskytlo jim to zásadní dílek do skládačky znalostí o podstatě vesmíru. CERN, jehož hlavní sídlo se rovněž nachází na hranici poblíž Ženevy, tímto směrem pokračuje i nadále, když se snaží odhalit, z čeho je vesmír složený a jak funguje.

Co bude, až urychlovač nebude

Urychlovače částic jsou nesmírně složitá zařízení, která nemohou fungovat věčně. Urychlovač LHC, který byl využitý pro většinu zásadních objevů CERNu, by měl fungovat asi do roku 2040. Co bude pak, se zatím neví. CERN zvažuje výstavbu mnohem většího (a samozřejmě také dražšího) urychlovače, který by vědcům umožnil posouvat hranice poznání ještě dál.

Toto plánované zařízení by se mělo jmenovat FCC neboli Future Circular Collider (Kruhový urychlovač budoucnosti). Měl by mít podobně jako LHC tvar obruče, ale její obvod by měl měřit 91 kilometrů. FCC by měl být uložený dvě stě metrů pod zemským povrchem. A jeho cíl? To neviditelné, co ve skutečnosti tvoří většinu vesmíru.

  • Lidé žijí v prostoru, který je tvořený hmotou – tedy atomy. Ty ale tvoří jen asi 4,6 procenta kosmu.
  • Dalších 23 procent kosmu je tvořeno takzvanou temnou hmotou.
  • A drtivá většina vesmíru je pro lidstvo zcela neviditelná, 72 procent z něj totiž tvoří takzvaná temná energie.

Vědci se domnívají, že běžná hmota – jako jsou hvězdy, plyny, prach, planety a vše, co se na nich nachází – tvoří jen asi pět procent kosmu. FCC by měl odhalit, z čeho se skládá zbývajících 95 procent energie a hmoty ve vesmíru – takzvaná temná hmota a temná energie, které odborníci dosud přímo nepozorovali.

Levné to ale nebude. Náklady na FCC by podle prvotních odhadů měly překonat 17 miliard dolarů (přes 350 miliard korun), což je natolik vysoká částka, že projekt zatím nepodpořilo 25 členských zemí CERNu. Od letošního listopadu má ale kladné stanovisko od rady organizace, tedy jejího rozhodujícího orgánu, pro uskutečnění studie proveditelnosti. Česko je členem CERNu od roku 1993. „Pokud všechno půjde dobře, projekt by mohl být schválen v roce 2028,“ věří Gianottiová.

Nahrávám video

Jádrem sporu ohledně urychlovače FCC bylo, zda má vůbec smysl. Kdyby spustila velmi podobný projekt se stejným cílem Čína, bylo by jeho vybudování nejspíš zbytečné – zastavení čínského projektu ale dává CERNu volnou ruku a může být příležitostí i pro českou vědu.

„Čínská akademie věd, která projekty filtruje, se rozhodla dát zelenou menšímu urychlovači s nižší spotřebou energie namísto většího CEPC, který je přímou konkurencí CERNu,“ popsala Gianottiová pro AFP. „Plánujeme předložit CEPC k posouzení znovu v roce 2030, pokud do té doby nebude oficiálně schválen FCC. V opačném případě se budeme snažit připojit k FCC a vzdáme se CEPC,“ avizovali zástupci čínské strany.

„Je zajímavé vědět, že pokud bude FCC schválen, Číňané by opustili svůj projekt a přišli spolupracovat s námi,“ dodala Italka, jejíž pětileté funkční období v čele evropské výzkumné instituce se uzavře na konci prosince. Nahradit by ji měl britský fyzik Mark Thomson.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
před 4 hhodinami

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
před 7 hhodinami

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
před 8 hhodinami

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
před 11 hhodinami

Ve Španělsku ukradli druhý největší pravěký zlatý poklad Evropy

Na jihovýchodě Španělska v regionu Valencie ve čtvrtek časně ráno zloději ukradli soubor artefaktů považovaných za jednu z nejcennějších sbírek zlatých předmětů z doby bronzové v Evropě, informuje agentura AFP a místní média. Zatím není zcela jasné, jak velkou část tohoto takzvaného Pokladu z Villeny zloději ukradli.
včera v 16:16

Katastrofu v Nepálu způsobil kolaps ledovce, přispěla i změna klimatu

Hlavní příčinou ničivé povodňové vlny, která v Nepálu připravila o život stovky lidí, je kolaps ledovce, na který se zřítil obrovský skalní masiv. Záchranáři dál pátrají po pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti zemí.
včera v 15:50

Proč jsou alpské sesuvy stále intenzivnější a nepředvídatelnější

Vysoko v horách může náhlý liják během několika minut proměnit klidný svah nebo údolí v bouřlivou řeku bahna a kamenů. A podle předpovědí budou tyto intenzivní lijáky stále častější. Ředitel nového švýcarského výzkumného ústavu zabývajícího se horskými riziky hovořil s portálem Swissinfo o tom, jak klimatická krize mění povahu rizik v Alpách.
včera v 15:10

Archeologové poprvé popsali případ člověka rozdrceného trebuchetem

Lékařská analýza napovídala, že muže, jehož tělo se našlo pod skotskou kaplí, přejel vlak. Protože ale tento voják zemřel roku 1304, museli hledat jiné vysvětlení.
včera v 14:30

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.