Pátrání po podivné formě hmoty, kterou vědci označují jako temnou, je možná na začátku nové kapitoly. Výzkum japonského fyzika Tomonoriho Totaniho totiž naznačuje, že ji odhalil, a to na místě, kde by jí mělo být spíše méně.
Je neviditelná, je nehmatatelná, je možná všudypřítomná. Po temné hmotě vědci pátrají už více než sto let – ale až doposud zcela bez úspěchů. Přitom podle většiny modelů by existovat měla: jako neviditelná kostra, která drží pohromadě maso galaxie.
Vědci o ní vědí jen nepřímo. Pokud by se použila metafora o kostře, tak jim chybí nástroj podobný rentgenu, který by se podíval dovnitř těla kosmu – a samozřejmě už vůbec ne na to, aby ho rozřezali. Mohou jen sledovat, kde kostra kosmu tlačí na jeho maso. Teď ale možná nastala změna, kdy ji vědci poprvé „zahlédli“.
- Temná hmota či skrytá hmota nebo též skrytá látka je označení hypotetické formy hmoty, jejíž existence by vysvětlovala nesrovnalosti mezi některými skutečně pozorovanými a vypočítanými hodnotami z modelů.
- O povaze chybějící hmoty existuje množství teorií, většina z nich se shoduje na faktu, že ji lze ve vesmíru pozorovat jen díky jejímu gravitačnímu vlivu na okolní objekty tvořené běžnou „svítící“ hmotou, ale neemituje elektromagnetické záření. Odtud její označení temná hmota.
Na základě údajů z kosmického teleskopu Fermi Gamma-ray Space Telescope spadajícího pod NASA astronom a profesor Tokijské univerzity Tomonori Totani tvrdí, že našel emise gama záření, které zřejmě pocházejí z temné hmoty. Popsal to tento týden v časopise Journal of Cosmology and Astroparticle Physics, mohlo by jít o záření částic WIMP.
Tato data vycházejí z měření za patnáct let. Naznačují existenci částice WIMP, která se už roky považuje za hlavního kandidáta na temnou hmotu. A také se spekuluje, že by se dala najít, protože při její anihilaci vzniká gama záření. Právě po něm vědci dlouho pátrali.
Výsledky jsou podle Totaniho sice velmi nadějné, ale není to zatím jisté. Možností je totiž více, nejen temná hmota. Podle vědce to ale nevypadá, že by pocházely z běžných astronomických zdrojů. „Přinejmenším představují nejslibnějšího kandidáta na záření z temné hmoty, který je dosud znám,“ uvedl fyzik.
Proč „musí“ existovat temná hmota
Ve většině teorií o vesmíru je temná hmota nutná – bez ní by zkrátka „maso“ vesmíru nedrželo při sobě. Bez její existence by se nedaly vysvětlit některé gravitační jevy. To, že něco drží známý vesmír pohromadě, ale věda to nevidí, musí nutně znamenat, že to něco je neviditelné.
Může to působit zvláštně, ale tyto modely, které s temnou hmotou pracují, velmi dobře fungují: na jejich základě vědci mohou vysvětlovat celou řadu jevů, a fungují dokonce i predikčně: tedy vědci je mohou využívat pro předpovídání toho, co objeví.
Právě částice WIMP této představě dobře odpovídají. A jediný způsob, jak je – alespoň teoreticky – spatřit, je pozorovat jejich zánik. Při srážce se totiž teoreticky zlikvidují a emitují gama záření.
Hledání neviditelného
Vědci se zaměřují na oblasti Mléčné dráhy, kde by mělo být temné hmoty teoreticky nejvíc – což je centrum galaxie. Z doposud neznámých důvodů bylo toto hledání bezúspěšné. Totaniho nebavilo jít dál ve stopách těchto neúspěchů, a tak se rozhodl hledat jinde, konkrétně v oblasti obklopující galaktický disk Mléčné dráhy.
A ke svému překvapení tam narazil na tak intenzivní emise gama záření, že odpovídaly velmi přesně tomu, jak v modelech vypadají srážky WIMP. Podle fyzika i dalších expertů, kteří se už k možnému objevu vyjádřili, je to velmi nadějné, ale ani zdaleka jisté. Hledání temné hmoty tedy pokračuje i nadále – nyní možná s novou zajímavou stopou, která může uvést vědce do míst, kde dříve zatím nepátrali.
