Mléčná dráha

Vesmírné objekty jsou tak nepředstavitelně velké, že jim astronomové dávají poetické názvy. V kosmu tak vědci pozorují modré nadobry i červené trpaslíky a mnoho dalších objektů s pozoruhodnými jmény. Nyní skupina astrofyziků přišla s něčím novým. S červenými monstry.

Astronomové popsali velmi vzdálenou diskovou galaxii, která má vlastnosti nečekaně podobné „naší“ Mléčné dráze. Podle vědců je to neočekávané a výsledky měření by mohly změnit chápání toho, jak vlastně galaxie vznikají.

Projekt Event Horizon Telescope (EHT) zveřejnil nový snímek supermasivní černé díry Sagittarius A*, která leží ve středu naší galaxie. Odhaluje a ukazuje silná a organizovaná magnetická pole spirálovitě se šířící od okraje tohoto „monstra číhajícího v srdci galaxie“, jak objekt popisuje přímo EHT.

Americká sonda Voyager 1 dosáhla při výzkumu vesmíru, a zejména vzdálených oblastí Sluneční soustavy řady prvenství, mezi které patří i to, že 25. srpna 2012 opustila jako první člověkem vyrobené těleso heliosféru. Do kosmu stroj zamířil před 45 lety – 5. září 1977.

Tým astrofyziků, ve kterém byli také vědci z Masarykovy univerzity v Brně, objevil hvězdu s nejkratší dobou oběhu kolem supermasivní černé díry. Hvězda pojmenovaná S4716 dokončí úplný oběh za pouhé čtyři roky. Studii vydal časopis Astrophysical Journal.

Čtveřici planet viditelných pouhýma očima současně, noční svítící oblaka i Mléčnou dráhu mohou lidé vyhlížet na červencové obloze. Venuši, Mars, Jupiter a Saturn lze spatřit brzy ráno. Koncem července bude také viditelný přechod dvou měsíců Jupiteru, k tomuto pozorování však lidé potřebují malý dalekohled.

Pět viditelných planet i každoroční meteorický roj Perseidy jsou „taháky“ srpnové oblohy. Maximum Perseid nastane příští týden, jejich pozorování však letos trochu zkomplikuje Měsíc. Za výlet do míst mimo světelné znečištění pak stojí i pohled na Mléčnou dráhu. Uvedl to tiskový tajemník Astronomického ústavu Akademie věd ČR Pavel Suchan.

V naší domovské galaxii Mléčná dráha existuje 36 inteligentních mimozemských civilizací, které jsou schopné komunikovat s ostatními. K takovému číslu dospěli na základě výpočtů britští astrofyzikové, kteří se pokusili aktualizovat teorii o možném výskytu mimozemských civilizací ve vesmíru. Vědci ale upozornili, že objevení možných signálů vysílaných ze vzdálených vesmírných těles může být s použitím současných technologií nesmírně obtížné, jelikož nejbližší možný živý svět je od Země vzdálen nejméně 17 tisíc světelných let.

Astronomka Christina Williamsová náhodou objevila galaxii, která musela vzniknout těsně po velkém třesku. Je tak podivná, že ji vědci přirovnávají k mytologickému tvorovi.

V květnu letošního roku se u černé díry, která leží ve středu Mléčné dráhy, odehrálo něco pozoruhodného, kvůli čemu se výrazně zvětšila její jasnost. Astronomové hledají vysvětlení tohoto jedinečného jevu, mají rovnou několik teorií.