Vědci z observatoře v Chile zveřejnili první snímky nového výkonného dalekohledu, které ukazují jeho jedinečné schopnosti pozorovat, co se skrývá v temném vesmíru.
Na první zveřejněné fotografii jsou vidět obrovská barevná oblaka plynu a prachu, která víří v oblasti, kde z tohoto zárodku vznikají ve vzdálenosti devíti tisíc světelných let od Země hvězdy.
Snímek mohl vzniknout jen díky tomu, jak vynikající přístroj vědci vytvořili. Observatoř Very C. Rubinové má totiž nejvýkonnější digitální fotoaparát na světě; může se pochlubit jedinečným osmimetrovým zrcadlovým objektivem. Jeho parametry slibují, že výsledky snímání mohou změnit dosavadní chápání vesmíru. Astronomové mají i konkrétní příklad: pokud ve Sluneční soustavě existuje devátá planeta (o čemž experti už řadu let spekulují), pak by ji právě tento teleskop mohl podle vědců najít už během prvního roku své existence.
Předpokládá se také, že tento teleskop by mohl zdesetinásobit počet známých objektů v naší Sluneční soustavě. Vidí ale i daleko za její hranice, takže by měl pomoci zmapovat Mléčnou dráhu, a dokonce i odpovědět na zásadní otázky týkající se temné hmoty a energie, která tvoří většinu našeho vesmíru.
Některé snímky se nedají ukázat na běžné fotografii, důležitá je na nich totiž hloubka záběru a také detail, v jakém teleskop vesmír ukazuje. Dobře je to vidět na videu:
Také úvodní snímek lépe vynikne animovaný:
Observatoř ho nabízí také ke stažení v plné kvalitě, kdy ho každý může zkoumat libovolně sám: má velikost 183 megabajtů.
Varování před asteroidy
Přínos dalekohledu by ale mohl být ještě mnohem konkrétnější: dokáže totiž také odhalit nebezpečné asteroidy v okolí Země, což by mohlo pomoci včas se připravit na potenciální náraz:
Teleskop se nachází na vrcholu chilské hory Cerro Pachón, kde byl postavený teprve nedávno. Byl vybudován v nadmořské výšce 2682 metrů nad mořem, v místech, kde je zcela suchý a čistý vzduch, takže nic nebrání čistému a nerušenému pohledu na oblohu.
Časosběrný „film“
Po dobu příštích deseti let bude tento nebývale citlivý teleskop snímat oblohu jižní polokoule a vytvoří tak přes šedesát milionů gigabajtů dat. Výsledkem má být časosběrný „film“ vesmíru, kterému astronomové říkají Legacy Survey of Space and Time (LSST). První políčka z něj už také observatoř zveřejnila, jde ale jen o zlomek toho, co teprve přijde:
Tyto snímky jsou jen první ochutnávkou schopností dalekohledu, další observatoř zveřejní po dalším výzkumu.
Významná postava astronomie
Vera Rubinová byla jednou z nejvýznamnějších amerických astronomek. Zkoumala hlavně rotaci galaxií a její řešení tohoto problému patří k prvním a současně nejlepším důkazům, že existuje takzvaná temná hmota. Dostala celou řadu medailí a vyznamenání, její současníci oceňovali to, že bourala dobové představy o nutném kompromisu vědkyň, které se musejí rozhodovat mezi kariérou a rodinou. Měla totiž čtyři potomky, které plně vychovala – a ze všech se stali také úspěšní vědci.
O jménu pro astronomickou observatoř Very Rubinové rozhodl prezident USA Donald Trump během svého prvního funkčního období. Tehdy podepsal zákon schválený Kongresem, který explicitně zdůvodnil, proč byla tato vědkyně výjimečná: „Doktorka Rubinová se během své kariéry potýkala s překážkami kvůli svému pohlaví. Například jedna z předních světových astronomických observatoří té doby, observatoř Palomar, tehdy nepovolovala práci ženám. Doktorka Rubinová ale vytrvala, a nakonec jí bylo umožněno pozorovat na Palomaru v roce 1965 jako první ženě, která toto povolení získala.“
Krátce po druhém nástupu Trumpa na post šéfa Bílého domu ale byly na webových stránkách observatoře některé informace o Rubinové odstraněny. Konkrétně to byly právě ty, které se věnovaly roli žen ve vědě, což odbornou veřejnost rozhořčilo.
