Nový teleskop ukázal vzdálené mlhoviny, mohl by najít i devátou planetu

Vědci z observatoře v Chile zveřejnili první snímky nového výkonného dalekohledu, které ukazují jeho jedinečné schopnosti pozorovat, co se skrývá v temném vesmíru.

Na první zveřejněné fotografii jsou vidět obrovská barevná oblaka plynu a prachu, která víří v oblasti, kde z tohoto zárodku vznikají ve vzdálenosti devíti tisíc světelných let od Země hvězdy.

Snímek mohl vzniknout jen díky tomu, jak vynikající přístroj vědci vytvořili. Observatoř Very C. Rubinové má totiž nejvýkonnější digitální fotoaparát na světě; může se pochlubit jedinečným osmimetrovým zrcadlovým objektivem. Jeho parametry slibují, že výsledky snímání mohou změnit dosavadní chápání vesmíru. Astronomové mají i konkrétní příklad: pokud ve Sluneční soustavě existuje devátá planeta (o čemž experti už řadu let spekulují), pak by ji právě tento teleskop mohl podle vědců najít už během prvního roku své existence.

Obrovská kupa galaxií včetně spirálních galaxií, která je asi stomiliardkrát větší než Mléčná dráha
Zdroj: NSF/DOE/Vera C. Rubin Observatory

Předpokládá se také, že tento teleskop by mohl zdesetinásobit počet známých objektů v naší Sluneční soustavě. Vidí ale i daleko za její hranice, takže by měl pomoci zmapovat Mléčnou dráhu, a dokonce i odpovědět na zásadní otázky týkající se temné hmoty a energie, která tvoří většinu našeho vesmíru.

Některé snímky se nedají ukázat na běžné fotografii, důležitá je na nich totiž hloubka záběru a také detail, v jakém teleskop vesmír ukazuje. Dobře je to vidět na videu:

Také úvodní snímek lépe vynikne animovaný:

Observatoř ho nabízí také ke stažení v plné kvalitě, kdy ho každý může zkoumat libovolně sám: má velikost 183 megabajtů.

Varování před asteroidy

Přínos dalekohledu by ale mohl být ještě mnohem konkrétnější: dokáže totiž také odhalit nebezpečné asteroidy v okolí Země, což by mohlo pomoci včas se připravit na potenciální náraz:

Teleskop se nachází na vrcholu chilské hory Cerro Pachón, kde byl postavený teprve nedávno. Byl vybudován v nadmořské výšce 2682 metrů nad mořem, v místech, kde je zcela suchý a čistý vzduch, takže nic nebrání čistému a nerušenému pohledu na oblohu.

Objektiv teleskopu na observatoři Very Rubinové
Zdroj: SLAC National Accelerator Laboratory/Jacqueline Ramseyer Orrell

Časosběrný „film“

Po dobu příštích deseti let bude tento nebývale citlivý teleskop snímat oblohu jižní polokoule a vytvoří tak přes šedesát milionů gigabajtů dat. Výsledkem má být časosběrný „film“ vesmíru, kterému astronomové říkají Legacy Survey of Space and Time (LSST). První políčka z něj už také observatoř zveřejnila, jde ale jen o zlomek toho, co teprve přijde:

Tyto snímky jsou jen první ochutnávkou schopností dalekohledu, další observatoř zveřejní po dalším výzkumu.

Observatoř Very Rubinové
Zdroj: Rubin Observatory/NSF/AURA/B. Quint

Významná postava astronomie

Vera Rubinová byla jednou z nejvýznamnějších amerických astronomek. Zkoumala hlavně rotaci galaxií a její řešení tohoto problému patří k prvním a současně nejlepším důkazům, že existuje takzvaná temná hmota. Dostala celou řadu medailí a vyznamenání, její současníci oceňovali to, že bourala dobové představy o nutném kompromisu vědkyň, které se musejí rozhodovat mezi kariérou a rodinou. Měla totiž čtyři potomky, které plně vychovala – a ze všech se stali také úspěšní vědci.

O jménu pro astronomickou observatoř Very Rubinové rozhodl prezident USA Donald Trump během svého prvního funkčního období. Tehdy podepsal zákon schválený Kongresem, který explicitně zdůvodnil, proč byla tato vědkyně výjimečná: „Doktorka Rubinová se během své kariéry potýkala s překážkami kvůli svému pohlaví. Například jedna z předních světových astronomických observatoří té doby, observatoř Palomar, tehdy nepovolovala práci ženám. Doktorka Rubinová ale vytrvala, a nakonec jí bylo umožněno pozorovat na Palomaru v roce 1965 jako první ženě, která toto povolení získala.“

Krátce po druhém nástupu Trumpa na post šéfa Bílého domu ale byly na webových stránkách observatoře některé informace o Rubinové odstraněny. Konkrétně to byly právě ty, které se věnovaly roli žen ve vědě, což odbornou veřejnost rozhořčilo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
včera v 16:08‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
včera v 13:00‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
včera v 10:18‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.