Observatoř změnila informace o ženě, jejíž jméno nese. Odporovaly Trumpovu dekretu

Americký prezident Donald Trump krátce po uvedení do úřadu zakázal programy rovnosti, rozmanitosti a inkluze. Důsledky cítí i vesmírná agentura NASA a také například nová observatoř Very Rubinové. Vedení této instituce ze stránek smazalo informace spojené s odkazem slavné astronomky, jejíž jméno organizace nese.

Vera Rubinová byla jednou z nejvýznamnějších amerických astronomek. Zkoumala hlavně rotaci galaxií a její řešení tohoto problému patří k nejlepším důkazům, že existuje takzvaná temná hmota. Dostala celou řadu medailí a vyznamenání, její současníci oceňovali to, že bourala dobové představy o nutném kompromisu vědkyň, které se musí rozhodovat mezi kariérou a rodinou. Měla totiž čtyři děti, které plně vychovala – a ze všech se stali také úspěšní vědci.

  • Temná hmota či skrytá hmota nebo též skrytá látka je označení hypotetické formy hmoty, jejíž existence by vysvětlovala nesrovnalosti mezi některými skutečně pozorovanými a vypočítanými hodnotami z modelů.
  • O povaze chybějící hmoty existuje množství teorií, většina z nich se shoduje na faktu, že ji lze ve vesmíru pozorovat jen díky jejímu gravitačnímu vlivu na okolní objekty tvořené běžnou „svítící“ hmotou, ale neemituje elektromagnetické záření. Odtud její označení temná hmota.

Není divu, že když hledali vědci název pro nový velký dalekohled s osmimetrovým zrcadlovým objektivem, který bude studovat temnou hmotu a temnou energii, zvolili právě jméno Very Rubinové. Teleskop stojící 2682 metrů nad mořem v chilských horách by měl začít pracovat asi v polovině letošního roku.

O jménu pro astronomickou observatoř Very Rubinové rozhodl Donald Trump během jeho prvního prezidentského období. Tehdy podepsal zákon schválený Kongresem, který explicitně zdůvodnil důvody, proč byla tato vědkyně výjimečná: „Doktorka Rubinová se během své kariéry potýkala s překážkami kvůli svému pohlaví. Například jedna z předních světových astronomických observatoří té doby, observatoř Palomar, tehdy nepovolovala práci ženám. Doktorka Rubinová ale vytrvala, a nakonec jí bylo umožněno pozorovat na Palomaru v roce 1965 jako první ženě, která toto povolení získala.“

Objektiv teleskopu na observatoři Very Rubinové
Zdroj: SLAC National Accelerator Laboratory/Jacqueline Ramseyer Orrell

Zásahy do webu

Observatoř sice ještě naplno nefunguje, ale už nyní má fungující webové stránky. Ty nyní vyvolaly pozdvižení mezi astronomy po celém světě, protože se na nich změnil životopis slavné vědkyně, která zemřela roku 2016. „Pozměněná verze zkracuje její odkaz, který spočívá v obhajobě žen ve vědě, a odstraňuje všechny zmínky o úsilí observatoře o snížení překážek pro ženy a další historicky nedostatečně zastoupené skupiny v oboru,“ uvádí web Space.com.

Pro stejný odborný web se vyjádřila celá řada astronomů, jimž připadá tento zásah, zjevně spojený s ukončováním programů rovnosti, rozmanitosti a inkluze (DEI) administrativou prezidenta Donalda Trumpa, nesprávný.

„Žádný exekutivní příkaz, žádný politický dekret nepodkope ani neukončí naši snahu o to, aby lidé pracující ve vědě opravdu reprezentovali složení společnosti,“ řekl pro Space.com astronom a popularizátor vědy John Barentine. „Pokud to něco změní, tak nám to jenom dodá větší odvahu pokračovat v této práci, protože je to morálně, filozoficky i politicky správné,“ dodal.

Změny začaly s Trumpovou vládou

Jako první na tyto změny upozornil zpravodajský web Propublica, který detailně popsal, jak se web měnil. Trump složil prezidentský slib 20. ledna. O dva dny později podepsal exekutivní příkaz, kterým ukončil „diskriminaci DEI“. A 27. ledna zmizela z webových stránek observatoře část životopisu Rubinové pojmenovaná „Zasazovala se o ženy ve vědě“.

Vera Rubinová roku 1974
Zdroj: NOIRLab/NSF/AURA

Ještě ten den se tato kapitola na web vrátila zpět, ale v osekané podobě. Původní vzhled stránky z 15. ledna, tedy ještě před nástupem Donalda Trumpa do prezidentské funkce, je archivovaný ve službě Internet Archive, upravená verze z večera 27. ledna je na stejných stránkách zde, současná podoba je k vidění přímo na webu observatoře.

„Vera Rubinová, jejíž kariéra začala v 60. letech, čelila mnoha překážkám jen proto, že byla žena,“ začíná pozměněná část životopisu. „Vytrvala ve studiu vědy, i když jí její mužští poradci říkali, že by neměla, a svou kariéru sladila s výchovou dětí, což bylo v té době vzácností. Její síla při překonávání těchto výzev je sama o sobě obdivuhodná, ale Vera pracovala ještě usilovněji, aby pomohla ostatním ženám orientovat se v oboru, kterému během její kariéry dominovali muži,“ uvádí se na webu dále.

Tento první odstavec dočasně zmizel, aby se vrátil v původní podobě. Takové štěstí ale neměla navazující pasáž, která se nevrátila vůbec: „Věda je stále obor, jemuž dominují muži, ale observatoř Rubinové pracuje na tom, aby zvýšila zapojení žen a dalších lidí, které byli historicky z vědy vyloučeni. Observatoř Rubinové vítá každého, kdo chce přispět k vědě, a podniká kroky ke snížení nebo odstranění bariér, které vylučují méně privilegované osoby.“

Ze stránek také zmizely, podobně jako u jiných federálních institucí, jakékoliv zmínky o programech DEI.

Kritika astronomů i historiků

Podle kritiků jde změna tohoto poselství proti tomu, o co Vera Rubinová usilovala. „Jsem si jistá, že Vera by byla naprosto rozzuřená,“ řekla pro Propublicu Jacqueline Mittonová, astronomka a spisovatelka, která napsala životopis této slavné vědkyně.

Rubinová totiž zasvětila možnosti žen věnovat se astronomii zásadní část své práce. Odstranění zmínky o této fazetě její osobnost tedy není jen něčím neškodným, ale vymazáním toho, proč si jí dějiny cení. „Její bývalá kolegyně Neta Bahcallová z Princetonské univerzity vyprávěla příběh o výletu, který Rubinová podnikla na počátku své kariéry na observatoř Palomar u San Diega. Řadu let byla observatoř ‚doupětem‘ mužských výzkumníků. Rubinová byla jednou z prvních žen, které měly přístup do její pozlacené, vyřezávané vznešenosti. Ale i když jí bylo dovoleno být přítomna, budova neměla žádné ženské toalety, jen záchody s pisoáry,“ popisuje článek na webu Astronomy.

„Šla do svého pokoje, vystřihla z papíru obrázek sukně a nalepila ho na obrázek člověka na dveřích koupelny. A řekla: ‚Tak tady to máte, teď jsou to dámské toalety.‘ Taková Vera byla,“ pokračuje se v textu.

Bahcallová přinesla i další svědectví o tom, jak důležité téma to pro Rubinovou bylo: „Často se dívala na seznam přednášejících (na konferenci), a pokud tam bylo velmi málo žen nebo žádné, kontaktovala (organizátory) a řekla jim, že mají problém a musí ho napravit.“

Součást větších změn

Prezident Donald Trump vydal krátce po své inauguraci dva exekutivní příkazy – EO 14151 a EO 14173, kterými nařídil federálním úřadům zrušit iniciativy v oblasti rozmanitosti, rovnosti a inkluze a ukončit programy pro zaměstnávání zaměstnanců zaměřené na rozmanitost.

V reakci na to začala NASA rušit svůj Úřad pro diverzitu a rovné příležitosti (ODEO) a další podobné kanceláře ve svých centrálách. Podle řady zdrojů zaměstnanci NASA dostali pokyn odstranit odkazy na rozmanitost z webových stránek agentury.

Janet Petrová
Zdroj: NASA/Kim Shiflett

Kromě toho NASA, kterou nyní vede poprvé v dějinách žena, Janet Petrová, rozeslala svým vědeckým poradním skupinám oběžníky, v nichž jim nařídila přerušit všechna setkání a činnosti, zatímco agentura přezkoumá, jestli se těmito novými směrnicemi řídí. Bezprostředním důsledkem bylo zrušení prvního osobního setkání skupiny MExAG (Mercury Exploration Assessment Group), přičemž další skupiny, například OPAG (Outer Planets Assessment Group), odložily své akce.

Odborný web SpaceNews upozorňuje, že tyto změny by mohly mít trvalý dopad na pracovní sílu a výzkumné priority NASA. Stejné obavy sdílela řada expertů na kosmický výzkum s deníkem The Guardian. „Trumpova snaha oslabit DEI je pro naši zemi katastrofální,“ řekl Greg Chamitoff, bývalý astronaut NASA, který v současné době učí na Texaské univerzitě A&M. „Jsem si jistý, že všichni v NASA mají obavy z osobních i programových dopadů v krátkodobém i dlouhodobém horizontu,“ míní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 9 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 10 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 12 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 13 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 13 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 16 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...