Inkluze

Prezident Petr Pavel v pátek přijal první tři kandidáty na ministry rodící se vlády ANO, SPD a Motoristů. Jako první na Pražský hrad zamířil nominant hnutí ANO na ministra školství Robert Plaga, který by tento post zastával již podruhé. Po jednání řekl, že bylo velmi věcné a má z něj dobrý pocit. Věří, že by se ministrem školství mohl stát. „Myslím, že v řadě věcí jsme se shodli,“ dodal.

Zvýšení průměrného platu učitele na 75 tisíc korun do roku 2029, nástupní suma pro vystudované pedagogy 50 tisíc a výrazné omezení inkluze. To jsou stěžejní myšlenky ANO, SPD a Motoristů v oblasti školství. ČT se podařilo program získat. Vznikající koalice také slibuje, že zachová bezplatné vysoké školství a do vzdělávání smysluplně zavede umělou inteligenci.

Předseda hnutí ANO a pravděpodobný budoucí premiér Andrej Babiš s předjednanou podobou programu možné vlády ANO, SPD a Motoristů sobě v zásadě souhlasí. Uvedl to místopředseda ANO Karel Havlíček po jednání s Babišem. Podle Havlíčka spolu projednali hlavní kapitoly programu a kompromisy, kterých vyjednavači dosáhli s ostatními stranami budoucí koalice. Zopakoval, že vládní program z drtivé většiny kopíruje volební program ANO.

Zástupci ANO, SPD a Motoristů debatovali o dopravě, školství či agendě ministerstva vnitra. Resort dopravy by měl ve vznikající vládě obsadit odborník za hnutí SPD, o post ministra školství se uchází Robert Plaga za hnutí ANO. Podle něj bude jednou ze zásadních otázek financování nepedagogických pracovníků. V následujících dnech mají na programu debaty o spravedlnosti.

Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková je připravená skončit ve funkci po nástupu nového kabinetu. Strany vznikající nové vládní koalice mají jiný postoj k ochraně zranitelných skupin, uvedla. Po volbách v minulém týdnu se v pátek na rozdělení ministerstev v kabinetu domluvila hnutí ANO a SPD a Motoristé.

Většina uskupení, které mají podle průzkumu agentury Kantar reálnou šanci na zvolení do sněmovny (ANO, SPOLU, SPD, STAN, Piráti, Stačilo!, Motoristé), se shoduje na tom, že na platy školních uklízeček nebo kuchařek mají jít peníze z rozpočtů obcí a krajů. Samosprávy jako zřizovatelé začnou nepedagogické pracovníky financovat od příštího roku. Dostanou na to víc peněz z daní. ČT se ptala i na inkluzi ve školách. Ani jeden z dotázaných politických subjektů neplánuje zachovat její současnou podobu, tedy společné vzdělávání dětí bez rozdílu.

Inkluzi v Česku zavedla legislativa v roce 2005. Reálná situace však není jednoduchá ani po dvaceti letech. Systém mnohdy naráží na nedostatečné kapacity, situace se ale liší kraj od kraje. Rodiče mají problém umístit do speciálních škol děti se středně těžkým či těžkým postižením a ty pak končí v běžné základní škole, což je mnohdy nevyhovující. Není to o penězích, tvrdí zástupci odborné veřejnosti s tím, že je potřeba tlačit na zřizovatele.

Američtí vědci se ozvali proti rozsáhlým škrtům vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ta omezila například výzkum nemocí, snažila se zastavit vyplácení federálních grantů či propustila tisíce lidí z agentur ve zdravotnictví. Informoval o tom deník The New York Times (NYT), podle kterého jsou nynější protestní akce lépe organizované než v roce 2017 během Trumpova prvního mandátu.

Americký prezident Donald Trump krátce po uvedení do úřadu zakázal programy rovnosti, rozmanitosti a inkluze. Důsledky cítí i vesmírná agentura NASA a také například nová observatoř Very Rubinové. Vedení této instituce ze stránek smazalo informace spojené s odkazem slavné astronomky, jejíž jméno organizace nese.

Rasistická vyjádření politiků jsou nepřijatelná a dělit děti podle příslušnosti k menšině je nepřípustné, sdělila vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Reagovala tak na vyjádření senátorky Jany Zwyrtek Hamplové o segregaci romských školáků. Podle zmocněnkyně je senátorčina rétorika otevřeně rasistická a je v příkrém rozporu s lidskými právy a demokratickými hodnotami, na kterých česká společnost stojí.

Česká republika podle Evropské komise proti rasismu a netoleranci (ECRI) nerealizovala doporučení z roku 2020, ve kterém komise zemi vyzývala k vymýcení segregace romských dětí ve školách. Další doporučení, aby Česko vytvořilo národní strategii s cílem vypořádat se s nesnášenlivostí vůči lidem z komunity LGBT+ a jejich diskriminací, provedla země jen částečně. ECRI, která je orgánem pro sledování lidských práv Rady Evropy, to uvedla v hodnotící zprávě.

Dlouhodobá izolace u dětí způsobuje vážné duševní problémy, české děti kvůli zavřeným školám postihuje více než jinde v Evropě, varuje předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání a výboru pro práva dítěte Klára Laurenčíková. V Interview ČT24 řekla, že snaha naplnit běžné osnovy při distanční výuce škodí dětem i učitelům.

České školství bylo podle Nejvyššího kontrolního úřadu špatně připravené na inkluzi. Finančně je společné vzdělávání závislé především na penězích z Evropské unie, podporu přitom získaly i projekty, u kterých podle závěrů prověrky není jisté, že skutečně pomohou žákům se speciálními potřebami nebo sociálně znevýhodněným. Na inkluzi ve vyloučených lokalitách se vyčerpala jen polovina připravených peněz především kvůli nezájmu obcí. Podle ministerstva školství ale kontroloři své závěry učinili bez širší znalosti problematiky.

Ministerstvo školství by mělo připravovat změny ve vzdělávání handicapovaných dětí společně s odborníky a na základně jasných dat. Návrh úprav, které by měly omezit využití asistentů pedagoga jen pro děti s některými handicapy, s experty nekonzultovalo. Novela by podle nich školám i dětem uškodila.

Ministerstvo školství připravilo novou vyhlášku k inkluzi, která mění skupiny dětí s nárokem na podporu v podobě například asistenta pedagoga. Podle návrhu by se bez něj nově museli obejít třeba žáci s poruchami učení nebo tělesným handicapem, některé školy i rodiče to považují za problém. O podobě vyhlášky budou tento čtvrtek jednat zástupci odborníků nebo například ředitelů základních škol.

Pardubický kraj prosazuje terénní sociální služby namísto rozvíjení ústavní péče. Devatero lídrů kandidátek se shodlo na tom, že sociální služby je třeba dále podporovat a rozvíjet, otázkou ale zůstává, jak je financovat. Uchazeči o hejtmanský úřad diskutovali také o tom, jak si poradit s takzvanými šmejdy či jak přistoupit k inkluzivnímu vzdělávání.

O změně pravidel pro zadávání reklamy na vozech bude jednat brněnský dopravní podnik. Diskuzi vyvolal jeden z jeho řidičů, který odmítl jezdit s autobusem polepeným sloganem hnutí SPD. Heslo se totiž vymezovalo proti inkluzi ve školství a řidič sám je otcem dvou autistických dětí.

Václav je autista, na střední školu se ale dostal jako nejlepší a díky inkluzi studuje na oboru s maturitou. Kromě toho je také nadějný umělec, říká si Wizardin. Jeho počítačové grafiky oceňují i přední čeští umělci a předvídají mu velkou budoucnost. Za Václavem se po čtyřech letech poté, co na jeho příběh poprvé upozornili Reportéři ČT, vrátil David Vondráček.

Režisérce Jitce Vrbkové se před šesti lety narodila dcera s Downovým syndromem. K nové situaci se tvůrkyně postavila jako k výzvě. Do svého divadelního souboru Aldente angažovala herce se stejnou diagnózou a vznikl unikátní projekt, který dokazuje, že inkluze dětí se syndromem do společnosti se daří. Právě o nich Česká televize natočila půlhodinový dokument Nejsme down autorky Ley Surovcové.

Přelom roku přinese několik změn pro lidi s vadami sluchu. Nově jim například pojišťovny budou proplácet sluchadla na obě uši. Změny se od nového roku dotknou i zaměstnavatelů lidí s handicapem, kterým stát bude přispívat více.

Školství čeká od prvního ledna zásadní změna – zcela se mění jeho financování. Školy už nebudou dostávat peníze podle počtu žáků, ale podle počtu odučených hodin. Nový způsob má být spravedlivější a ministerstvo si od něj slibuje i zvýšení kvality vzdělávání. Zohlednit by měl rozdíly ve velikosti a oborové struktuře škol v jednotlivých krajích. Reforma měla začít už v roce 2019, poslanci ale její start o rok odložili.

Handicapované děti budou zřejmě ve školách častěji než dosud sdílet jednoho asistenta pedagoga. Vyplývá to z novely vyhlášky o  společném vzdělávání dětí ve školách, kterou v pondělí podepsal ministr školství Robert Plaga (ANO). Materiál nyní posoudí pracovní komise legislativní rady vlády a po publikování ve Sbírce zákonů by novela měla platit od 1. října.

Matěj Hošek trpí poruchou autistického spektra. Zároveň má ale výjimečnou paměť a představivost, která mu umožňuje mimo jiné dokonale kreslit dopravní mapy. Rodičům se podařilo syna nasměrovat na nadějnou cestu originálním způsobem. Založili charitativní značku Maappi, která je postavena právě na kreslených plánech. Neobvyklý design bude k vidění i v autobusech Pražské integrované dopravy na potazích sedaček.

Novela vyhlášky o inkluzi má snížit finanční i administrativní náročnost společného vzdělávání handicapovaných a nadaných dětí. Snížit se má počet asistentů ve třídách: zatímco teď mohou být i tři, nově to má být maximálně jeden, který se bude muset věnovat víc žákům najednou, navrhuje ministerstvo školství. Někteří ředitelé ale před změnami varují. Nyní pracuje ve školách přes 17 tisíc asistentů.