Školství čeká od ledna zásadní změna. Školy už nebudou dostávat peníze podle počtu žáků

Nahrávám video
Školství čeká od prvního ledna zásadní změna
Zdroj: ČT24

Školství čeká od prvního ledna zásadní změna – zcela se mění jeho financování. Školy už nebudou dostávat peníze podle počtu žáků, ale podle počtu odučených hodin. Nový způsob má být spravedlivější a ministerstvo si od něj slibuje i zvýšení kvality vzdělávání. Zohlednit by měl rozdíly ve velikosti a oborové struktuře škol v jednotlivých krajích. Reforma měla začít už v roce 2019, poslanci ale její start o rok odložili.

„Pro mě je to v roce 2020 tou věcí nejzásadnější,“ konstatuje ministr školství Robert Plaga (ANO). Místo počtu žáků budou tedy od ledna školy nově dostávat peníze podle počtu odučených hodin. A reforma počítá i s dělením výuky u cizích jazyků, matematiky nebo informačních technologií.

„Kromě zvýšení kvality výuky přes dělení hodin má změna financování přinést snížení mezikrajových rozdílů v odměňování,“ vysvětluje Plaga.

Ředitelka Základní školy generála Františka Peřiny v Praze Jarmila Pavlišová je ale ze změny trochu rozpačitá. Pro její velkou a velmi naplněnou školu v hlavním městě nemusí být přínosná. „My v městech nemůžeme dělit, protože nemáme učitele, nemáme prostory na děti, takže trošičku si myslím, že tady by to mělo ministerstvo přehodnotit,“ zdůvodňuje své obavy.

Jako rizikový hodnotí nový systém i část opozice. „Změnu vyhlížím s obavami, slyším ze škol z Plzeňského kraje různé typy stížností,“ říká místopředseda ODS Martin Baxa.

Změny nastanou i v platech. Tarifní platy porostou v roce 2020 jak učitelům, tak i nepedagogickým pracovníkům. Jen z původně slíbených patnácti procent si učitelé nakonec polepší o deset.

„Od rozpočtu 2016 učitelské platy rostou, i když nerostou takovou rychlostí, jakou bychom si představovali,“ konstatuje místopředsedkyně školského výboru Poslanecké sněmovny Kateřina Valachová (ČSSD).

Nový platový výměr tak dostane třeba i učitelka Jaroslava Kroutilová. Po osmi letech za katedrou už poněkolikáté, přesto podle ní učitelé doceněni nejsou. „Na to, že jsou na nás kladeny takové nároky, tak platy by se měly zvyšovat,“ míní.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) stále počítá se slibem ve vládním prohlášení. „Průměrný plat učitelů v roce 2021 bude něco málo přes 45 tisíc, nebo 45 tisíc, což je sto padesát procent průměrné mzdy roku 2017,“ říká.

Podle místopředsedy školského výboru Lukáše Bartoně (Piráti) míra, jakou rostou platy, víceméně kopíruje průměrnou mzdu. „A my bychom chtěli platy učitelů, coby strategických zaměstnanců státu, mít někde jinde,“ vysvětluje.

Jeden pomocník bude pro více dětí

V lednu začne platit také novela vyhlášky o inkluzi, která ovlivní například počet asistentů handicapovaných žáků ve třídách. Jeden pomocník tak bude muset častěji pomáhat více dětem. Novela vyhlášky o inkluzi snižuje počet asistentů a asistentek pedagoga ve třídě.

Jednou z nich je i Jaroslava Bohunová, která pomáhá dvěma žákům. Zvládnout dalšího už ale považuje za problém. „Musím říct, že je to občas náročné, ta sdílená asistence,“ vysvětluje.

Podle ministra ale musí být inkluze efektivní. Novela má navíc snížit administrativu. „Není to a nesmí to být poslední krok v té racionalizaci a efektivním nastavení společného vzdělávání v České republice,“ říká Plaga.

Na všechny změny, které čekají školství v příštím roce, by mělo být podle ministra peněz dost, rozpočet narostl hlavně kvůli platům. Ve školách si totiž polepší i kuchařky, uklízečky nebo školníci, tedy nejen ředitelé, učitelé nebo asistenti.

21 miliard navíc

Na vzdělávání půjde v roce 2020 oproti letošku navíc skoro 21 miliard korun. Konkrétně pak může kapitola školství počítat s rozpočtem přes 226 miliard. Po ministerstvu práce a sociálních věcí jde do resortu školství ze státního rozpočtu druhá nejvyšší částka.

Platy učitelů narostou o deset procent. Osm půjde do tarifů, další dvě procenta mají dostat ředitelé na odměny.

V průměru o necelých deset procent si polepší i nepedagogičtí pracovníci škol. Kromě zvýšení platů tím, že vláda zrušila první platovou třídu tabulky a zařadila je do druhé. Ale i tím, že stejně jako další státní zaměstnanci dostali navíc pevnou částku 1500 korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zemřela dlouholetá ředitelka Nadace Charty 77 Božena Jirků

Ve věku 78 let zemřela v neděli dlouholetá ředitelka Nadace Charty 77 Božena Jirků a zakladatelka Konta Bariéry. Podílela se na řadě charitativních projektů, mimo jiné na celonárodní sbírce Konto Míša na začátku 90. let. V minulosti působila jako televizní hlasatelka, moderátorka a redaktorka.
před 1 mminutou

Koalice podle Okamury ve sněmovně navrhne zrušení části televizních a rozhlasových poplatků

Vládní koalice chce v úterý ve sněmovně podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby s tělesným postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Po jednání koaliční rady to uvedl předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD).
11:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Sdílení elektřiny napříč republikou. Energetické seznamky spárovaly tisíce lidí

Přebytek ze solárních panelů na jedné straně, zájem o levnější proud na straně druhé. Platformy přezdívané energetické seznamky pomocí algoritmu propojují malé výrobce a odběratele elektřiny. Podle statistik oslovených provozovatelů seznamek a Elektroenergetického datového centra (EDC) už spárovaly přes čtyři tisíce lidí. Sdílet elektřinu mohou i domácnosti z opačných konců republiky.
před 1 hhodinou

VideoZ demonstrace si beru poučení, říká Pospíšil. Vondráček nabízí referendum proti frustraci

Hosté Duelu ČT24 probrali demonstraci na pražské Letné, návrh zákona na registr zahraničního financování a vládní plány s financováním veřejnoprávních médií. Pozvání přijali místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) a člen tohoto výboru Jiří Pospíšil (TOP 09). Podle Vondráčka jsou lidé frustrování, proto na Letné demonstrují. „Naše vláda chce například zavedením veřejného referenda dát demonstrujícím řešení ke snížení občanské frustrace,“ míní. „Sobotní závěry a doporučení týkající se opozičních stran jsem si na demonstraci vyslechl a beru si z toho poučení,“ řekl Pospíšil. Diskuzí provázela Jana Peroutková.
před 3 hhodinami

Létání zdražuje. Aerolinky zvyšují ceny letenek i palivové příplatky

Kvůli konfliktu na Blízkém východě zdražuje cestování letadlem. Aerolinky ruší trasy, zvyšují ceny letenek a zavádějí palivové příplatky. Letecké palivo zdražilo v důsledku konfliktu na Blízkém východě v porovnání s loňským průměrem o 94 procent. Podle aerolinek ceny zvedá i vysoká poptávka po vybraných destinacích. Letenky tak můžou do léta ještě podražit.
před 3 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů týdne probrali požár zbrojovky v Pardubicích

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali vyšetřování požáru v pardubické zbrojovce, demonstraci na pražské Letné a geopolitickou situaci v Hormuzském průlivu. Tématem také byla otázka neshody premiéra Andreje Babiše (ANO) a prezidenta Petra Pavla o tom, kdo pojede reprezentovat Česko na summit NATO. Pozvání přijali bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer, bývalý místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček, autor komiksu Opráski sčeskí historje Jaz, komentátor Echo24.cz Ondřej Šmigol a komička Natálie „Tali“ Schejbalová. Debatou provázel Lukáš Dolanský.
před 3 hhodinami

VideoNová pražská nemocnice má vzniknout v Letňanech či Vysočanech

Vládní zmocněnec pro výstavbu nové pražské nemocnice Pavel Scholz chce mít do roka hotový investiční záměr projektu. Stát nyní vybírá vhodné pozemky, mezi zvažovanými lokalitami jsou Letňany a Vysočany. Nové zařízení má v budoucnu převzít akutní péči od tří stávajících zdravotnických zařízení, v jejichž areálech by tak vznikly kapacity pro následnou a dlouhodobou péči.
před 4 hhodinami

VideoOpravit nebo umístit značku. Železničáři se věnují rizikovým přejezdům

V tuzemsku zůstává přes čtyřicet špatně postavených železničních přejezdů. Problémy na nich můžou mít delší nákladní vozy. Po tragédii v Dolní Lutyni před dvěma lety železničáři zmapovali riziková místa. Našli 53 nevyhovujících. Dosud opravili čtyři; dalších devět mají v plánu. Před zbylými umístili dopravní značky zakazující vjezd některým vozidlům – například v Pečkách na Kolínsku, kde nyní platí zákaz pro soupravy delší než dvanáct metrů. Podle železničářů jde o maximum toho, co mohou udělat. Většinou se prý podobné nehody stávají v místech, kam kamiony zajíždí jen výjimečně.
před 4 hhodinami
Načítání...