Čeští žáci skončili v mezinárodním srovnání gramotnosti ve druhé desítce. Velké rozdíly jsou mezi kraji

Čeští žáci se od roku 2015 zlepšili ve čtenářství, matematice a přírodovědě. Nestačilo to však k dosažení výsledků z let 2003 a 2006. Zjistilo to testování Programu pro mezinárodní vyhodnocení studentů (PISA). V mezinárodním srovnání 79 vysoko- a středněpříjmových zemí skončili Češi ve čtenářské gramotnosti na 25., v matematice na 22. a v přírodovědě na 21. místě. Testování se v Česku účastnilo sedm tisíc patnáctiletých dětí z 333 škol. Byli mezi nimi žáci ze základních škol, víceletých gymnázií a prvních ročníků středních škol.

Video Události
video

Události: Výsledky českých patnáctiletých žáků jsou lehce nad mezinárodním průměrem

Srovnání PISA se koná každé tři roky. Zatímco v roce 2015 dosáhli čeští žáci ve čtenářské gramotnosti v průměru 487 bodů, loni jich nasbírali 490. Průměr EU loni činil 482 a průměr OECD 487 bodů.

Podle ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala dosáhly české děti téměř srovnatelného výsledku jako v roce 2000. Největší problémy jim dělá porozumění textu, naopak nadprůměrní jsou při vyhledávání informací v textu a práci s ním, stojí mimo jiné v české zprávě o výsledcích.

Nejlepší na světě byli Číňané, byť jejich výsledek je zkreslený. Do testování se totiž zapojili jen obyvatelé čtyř východních nadprůměrně ekonomicky vyspělých provincií, které představují asi osminu populace celé země. Mezi Evropany si nejlépe vedli Estonci.

Naopak nejhůř se dařilo studentům na Filipínách, v Dominikánské republice, Kosovu, Libanonu a Maroku.

Výsledky testů PISA za rok 2018
Zdroj: ČT24 / OECD

V matematice měli Češi před čtyřmi roky 492 bodů, loni to bylo o sedm víc. Průměr EU i OECD dosáhl 489 bodů.

Nejlépe dopadli opět Číňané z východu země následovaní obyvateli dalších vyspělých asijských zemí. Nejhorší skóre měli studenti v latinskoamerických a arabských zemích.

Výsledky testů PISA za rok 2018
Zdroj: ČT24 / OECD

V přírodovědě dosáhli školáci z Česka v roce 2015 průměrně 493 bodů, loni měli o čtyři více. Průměr EU činil 484 a OECD 489 bodů.

I v tomto předmětu si vedli nejlépe bohatí Asiaté a severní Evropané a nejhůř Latinoameričané, lidé z chudších zemí jihovýchodní Asie nebo Balkánu.

V případě matematické a přírodovědné gramotnosti se podle Zatloukala výsledek Česka v roce 2018 ještě výrazně nepřiblížil těm nejlepším výsledkům, kterých čeští žáci v těchto gramotnostech dosáhli v roce 2003 a v roce 2006. V roce 2003 byl výsledek testování v matematice 516 bodů, tedy o 17 víc než loni. V přírodovědě měli Češi před 13 roky 513 bodů, což bylo o 16 víc než loni.

Výsledky testů PISA za rok 2018
Zdroj: ČT24 / OECD

Na úlohy se podrobně podívala redaktorka ČT

Přímo s národními koordinátory se na testy podívala i redaktorka ČT Michaela Poláková. Žáky nečekaly žádné odpovědi a), b), nebo c), zlomky, rovnice nebo letopočty. Úlohy vypadají úplně jinak, než jsou školáci zvyklí z klasických testů. „Velkou část zabere porozumění psanému textu. Žák musí odhalit, jestli čte text se skrytou reklamou, článek založený na faktech, anebo spíše dojmech a názorech,“ říká Poláková. 

V porozumění psanému textu se pak ukázaly výrazné rozdíly mezi pohlavími, přičemž chlapci táhnou dolů průměr celé republiky. „Ano. Jsou mnohem slabší. Ono je to ve všech zemích, ale u nás je to hodně viditelné,“ říká národní koordinátorka Zuzana Janotová.

Video Události
video

Redaktorka ČT se podrobněji podívala na úlohy, které řešili testovaní žáci

Výsledky testování také podle Zatloukala opět potvrdily rozdíly ve vzdělávání v jednotlivých krajích. Zatímco nejhůře dopadli žáci v Ústeckém a Karlovarském kraji, nejlépe je na tom Praha, Plzeňský a Zlínský kraj.

Rozdíly v dovednostech žáků mezi Ústeckým krajem a Prahou představují zhruba dva školní roky, podotkl inspektor. Veřejné školy přitom v testování dopadly celkově lépe než soukromé a církevní. Příčiny těchto rozdílů bude inspekce dál analyzovat, řekl Zatloukal.

Do srovnání, které připravuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), se loni zapojilo 79 zemí a ekonomických regionů. V Česku se ho zúčastnily patnáctileté děti z 333 škol. Byli mezi nimi žáci ze základních škol, víceletých gymnázií a prvních ročníků středních škol.

Bohatství rodičů hraje roli

Nejdůležitějším předpokladem pro úspěch v testu je podle autorů zprávy společenské a hospodářské postavení rodiny žáka, což se v posledních letech nemění. Děti s bohatším zázemím skórují výrazně lépe. Neplatí to však zcela. Asi desetina studentů s horší startovní pozicí se dokázala v testu umístit mezi nejlepší čtvrtinou.

Ukazuje se také, že i chudší země dokázaly vybudovat špičkové vzdělávání. Výsledky v testech totiž už nekorelují s ekonomickou vyspělostí tak, jako kdysi.

Zpráva nabádá k podpoře kvalitního školství, aby lidé mohli plně využívat technologického pokroku ke svému společenskému vzestupu. „Politici často upřednostňují naléhavá témata před těmi důležitými, jako před vzděláváním, které je investicí do budoucího blahobytu společnosti,“ píší autoři.